Duševní zdraví a duševní hygiena

 

   Otázka: Duševní zdraví a duševní hygiena

   Předmět: Společenské vědy, Psychologie

   Přidal(a): Admin

 

 

Duševní hygiena

  • Soubor pravidel, sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a duševního zdraví.
  • Nachází se na pomezí mezi lékařskými, psychologickými a sociálními vědami.
  • Je zaměřena především na autoregulaci jedince, přetváření jeho prostředí, lehké poruchy duševní rovnováhy (např. problémy s adaptací), na profylaxi (ochrana duševního zdraví), prevenci

 

Význam duševní hygieny = profylaxe

  • a) prevence somatických a psychických nemocí – duševně zdravý člověk bývá odolnější vůči somatickým nemocem
  • b) dobrá pracovní výkonnost – vyrovnaný člověk se dokáže lépe soustředit na práci i odpočinek
  • c) fungující sociální vztahy – člověk, který má pevné duševní zdraví, je schopen působit pozitivně na svoje sociální okolí
  • d) subjektivní spokojenost – člověk, který nežije ve stresu/nejistotě, se cítí spokojenější

 

Způsoby psychohygieny = prevence

  • je založena na sebevýchově jedince – ta začíná sebepoznáním
  • jak zachovat duševní zdraví?
  • spánek
  • správná výživa, vyvážená
  • správné dýchání
  • dostatek pohybu

 

Duševní zdraví =Stav duševní pohody

  • Všechny duševní pochody probíhají nejlépe, jak mohou
  • Tento stav umožňuje jedinci správně vnímat vnější skutečnost, přiměřeně reagovat na podněty, řešit dané úkoly a sebezdokonalovat se.

 

Duševní porucha = Změna některých psychických jevů

  • Projevuje se v chování a prožívání
  • Znesnadňuje interakci člověka s okolím
  • Může postihnout psychickou funkci, nebo celou osobnost

 

Příčiny:

  • a) biogenní
  • b) somatogenní
  • c) psychogenní
  • d) sociogenní

+ psychická infekce – porucha vznikající soužitím s psychicky narušenými lidmi

 

Význam duševní hygieny:

  • Prevence somatických a psychických nemocí
  • Dobrá pracovní výkonnost
  • Fungující sociální vztahy
  • Subjektivní spokojenost

 

Metody psychohygieny:

  • Založena na sebevýchově jedince
  • Začíná sebepoznáním
  • Dostatečná doba spánku,
  • Správná výživa
  • Správné dýchání
  • Dostatek pohybu
  • Správné hospodaření s časem
  • Relaxační a autoregulační cvičení

 

Zátěžové situace – součást každodenního života

  • Frustrace – Psychický stav vznikající překážkou v cestě k určitému cíli
  • Frustrační tolerance – Schopnost dlouhodobě zvládat frustrační stav

 

Reakce na zátěžové situace:

  • Agrese – myšlenková, slovní, destrukce, napadání
  • Bagatelizace – snižování hodnoty cíle (nestojím o to tolik jako předtím)
  • Racionalizace – hledání rozumového vysvětlení, může být rozumová jen zdánlivě
  • Kompenzace – snaha dosáhnout úspěchu jinde, nahradit cíl
  • Únik – únik do fantazie, drogy, alkohol, snaha se vyhnout problému
  • Somatizace – psychické napětí přeneseno na tělo (psychosomatické choroby)
  • Projekce – svalování viny na někoho jiného
  • Regrese – ústup k nepřiměřenému chování, chování neodpovídá věku
  • Apatie – rezignace na reakci jakoby nereagování

 

Psychická deprivace – Chronické neuspokojování potřeb nebo nedosahování cílů

 

Druhy psychické deprivace:

  • Biologická – nedostatek tepla, světla, spánku atd.
  • Senzorická – (smyslová) nedostatek podnětů
  • Sociální – ztráta sociálních kontaktů, sociální izolace
  • Citová – neuspokojování potřeb lásky a jistoty
  • Motorická – nemožnost přiměřeného pohybu

 

Zdroj psychické deprivace

  • Základní potřeby jsou uspokojovány na úrovni existenčního minima nebo klesají pod tuto úroveň

 

Stres

  • stav přetížení (tělesného nebo psychického), které působí na člověka
  • delší dobu, nebo nesnesitelná situace, jíž se člověk nemůže vyhnout
  • Eustres – zdravý
  • Distres – nezdravý
  • Opakovaný eustres = distres

 

Duševní choroba

  • Změna některých psych. jevů, projevuje se v chování a prožívání, může postihnout jen některou psych. funkci např. dyslexie, některý
  • psychický proces: paměť, vnímání řeč, nebo celou osobnost
  • Neurózy – Nejčastější psychické poruchy, přechodný charakter, funkční nervová porucha bez onemocnění mozku např. fobie, neurasetenie, obsendantně – kompulzivní porucha
  • Psychózy – Vážné neuropsychické poruchy, které narušují osobnost člověka např. schizofrenie, bipolární afektivní porucha, deprese, mánie, laktační psychóza
  • Psychopatie – defekt osobnosti, dlouhodobější odchylka od běžných projevů osobnosti, asociální chování, nedostatek etických zásad, touha po moci, dobrodružství, sexuálním zážitku
  • Oligofrenie – porucha intelektu, dnes se používá název mentální retardace (lehká, střední, těžká a hluboká)

 

Léčba psychických poruch:

  • a) psychiatrie – obor věnující se diagnostice psychických poruch, zajišťuje psychiatrickou pomoc a léčení pomocí psychofarmak. Někdy využívá též psychoterapii
  • b) medikamentózní (sedativa, léky)
  • c) psychoterapie (autogenní trénink, sugesce, psychodrama)
  • d) psychodezinfekce (úprava soc. prostředí pacienta)
  • e) alternativní terapie (arteterapie, muzikoterapie, hippoterapie)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: