Duševní zdraví – maturitní otázka

 

   Otázka: Duševní zdraví

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Market98

 

Duševní zdraví, duševní hygiena, duševní poruchy

  • Zátěžové situace – stres, frustrace, reakce na zátěžové
  • Situace, jejich řešení
  • Deprivace – její podoby

 

DUŠEVNÍ HYGIENA

= soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení, nebo znovuzískání duševní rovnováhy a duševního zdraví

  • Pojem duševní hygiena se objevuje na počátku 20. století
  • Tato disciplína je na pomezí mezi lékařskými, psychologickými a sociálními vědami

 

PŮSOBENÍ duševní hygieny

  • Zaměřeno na
  •   Možnosti autoregulace jedince (působení na sebe sama) a na přetváření jeho prostředí
  • Lehké poruchy duševní rovnováhy (např. problémy s adaptací)
  • Prevenci a upevňování duševního zdraví

 

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

= stav duševní pohody, kdy všechny duševní pochody člověka probíhají nejlepším možným způsobem. Tento stav umožňuje jedinci správně vnímat vnější skutečnost, přiměřeně reagovat na podněty, řešit dané úkoly, sebezdokonalovat se.

 

VÝZNAM psychohygieny

  • Prevence somatických (tělesných) a psychických nemocí – duševně zdravý člověk bývá odolnější vůči somatickým nemocem
  • Dobrá pracovní výkonnost – vyrovnaný člověk se dokáže lépe soustředit na práci i odpočinek
  • Fungující sociální vztahy – duševně zdravý člověk je schopen působit pozitivně na svoje sociální okolí – buduje si dobré vztahy
  • Subjektivní spokojenost – člověk, který nežije pod vlivem stresu a neprožívá silná citová napětí či nejistotu je spokojenější

 

METODY psychohygieny:

 

Náročné životní situace – součást každodenního života člověka

 

FRUSTRACE

= psychický stav a chování člověka, které jsou vyvolané překážkou na cestě k určitému cíli a uspokojení potřeb

  • Typ strádání, způsobené zmařením, nedosažením cíle, protože na cestě k cíli stojí překážka (bariéra)
  • Překážka – vnitřní a vnější (dáno mnou, nebo někým jiným)

 

ZÁKLADNÍ FORMY FRUSTRACE

Frustrace vnější – může být fyzikální (ujíždějící tramvaj, zamčené dveře od WC) nebo sociální     způsobená jednáním jiných (zákazy rodičů, fronta lidí)

 

Frustrace vnitřní – představuje vlastnosti osobnosti (strach, stydlivost, plachost pocity viny, výčitky svědomí, lenost)

 

Reakce na frustraci:

  • Agrese – může být vůči osobě, která je překážkou, na cizího člověka, ale i vůči sobě – sebepoškozování
  • Bagatelizace – zlehčování, řešení nemusí odpovídat dané situaci
  • Racionalizace – ospravedlňování neúspěchu, dodatečně vymyšlené důvody
  • Kompenzace – nalezení jiného, náhradního cíle
  • Únik – útěk z cesty k cíli (do fantazie)
  • Somatizace – přenos psychického napětí do tělesné oblasti – žaludeční vředy, vysoký krevní tlak, civilizační choroby
  • Projekce – přenesení svého problému/viny na někoho jiného – např.- nesložím zkoušku, může za to učitel
  • Regrese – cesta zpět vývojem – např.- do rodiny, kde je jedno dítě se narodí druhé – starší dítě se začne chovat jako novorozenec

 

PSYCHICKÁ DEPRIVACE

= chronické neuspokojování potřeb vytyčených cílů, strádání

 

DRUHY DEPRIVACE (sešit)

  • Citová deprivace – vzniká z citově oslabeného okolí – např.- nástup dítěte do školky, smrt blízké osoby
  • Senzomotorická deprivace – nedostatek podnětů v oblasti pohybu a vnímání – např.- zavírání dětí starších 5let do postýlky, abych měla klid apod.
  • Činnostní deprivace – chybějící podnět k činnosti

 

PODOBY DEPRIVACE (Odmaturuj)

  • Biologická – nedostatek tepla, světla, spánku..
  • Senzorická (smyslová) – nedostatek podnětů
  • Sociální – ztráta soc. kontaktů, izolace
  • Citová – neuspokojování potřeby lásky a jistoty
  • Motorická – nemožnost přiměřeného pohybu

 

– Pokud je deprivace silná a trvalá, může dojít k deprivačnímu syndromu (ten je dán temperamentem) – projev se buď pasivitou, nebo nadměrnou aktivitou

– pasivita – ztráta zájmu, opoždění ve vývoji, zvýšená nemocnost

– aktivita – neklidnost, živost, agresivnost, hlučnost

 

STRES

= reakce na podněty, které jedinec vnímá jako ohrožující, nebezpečné

= stav tělesného nebo psychického přetížení, který vzniká, když na člověka dlouhou dobu působí nadměrně silný podnět nebo se ocitne v nesnesitelné situaci, jíž se nemůže vyhnout

  • Zátěž může být fyzická, nebo psychická
  • Reakcí na stres může být i nemoc

 

DRUHY STRESU

  • Eustres – pozitivní stres, v přiměřené míře může podněcovat k lepším výkonům. Např.- jedinec se připravuje na zkoušku, má na přípravu dostatek času a ví, že to zvládne
  • Distres – negativní stres, v člověku vyvolává nepříjemné pocity, při dlouhodobém působení může vést až k psychickým a somatickým onemocněním

 

REAKCE NA PSYCHICKÝ STRES

  • Přizpůsobení se
  • Úzkost – forma úniku
  • Apatie – deprese

 

OBVYKLÉ STRESORY

  • Fyzické – velmi prudké světlo, velký hluk, vysoká/nízká teplota
  • Psychické – zodpovědnost, dochvilnost, frustrace
  • Sociální – lidské vztahy
  • Traumata – události, které jsou neočekávané

 

DUŠEVNÍ PORUCHY

= změna některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání jedince, způsobuje problémy v sociální komunikaci a interakci

Duševními chorobami se zabývá psychiatrie

 

  • NEURÓZY – nejčastější psychické poruchy, většinou s přechodným charakterem – jde o funkční nervovou poruchu bez onemocnění mozku

–  např.- neurastenie – chronický únavový syndrom vyznačující se únavou, poruchami spánku, srdeční činností i trávení

– fobie – silný iracionální strach

Projevy:

Fobie, hysterie, pomočování ze strachu…

 

  • PSYCHOPATIE
  • v užším smyslu pouze antisociální (dissociální) porucha osobnosti nebo její těžší formy
  • v širším smyslu porucha osobnosti obecně, což kromě antisociální poruchy může zahrnovat i například narcistickou, histriónskou, paranoidní, schizoidní, anankastickou, vyhýbavou, závislou nebo hraniční osobnost.
  • v nejširším smyslu jakákoliv duševní porucha nebo porucha chování (tento význam v současné době není obvyklý)

 

  • PSYCHÓZY – vážné neuropsychické poruchy, které narušují osobnost člověka

– schizofrenie – člověk neovládá emoce, nerozeznává, co je a není skutečné

– bipolární afektivní porucha – chorobné změny nálad

 

  •    OLIGOFRENIE – slabomyslnost – porucha intelektu projevující se jeho nevratným snížením, nerozvíjejí se poznávací procesy a schopnosti

 

LÉČBA

  • medikamentózní (sedativa, léky)
  • psychoterapie (autogenní trénink, sugesce, psychodrama)
  • psychodezinfekce (úprava sociálního prostředí pacienta)
  • alternativní terapie (arteterapie, muzikoterapie, hippoterapie)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: