Filosofie osvícenství – maturitní otázka

právo

 

   Otázka: Filosofie osvícenství

   Předmět: Společenské vědy, Filosofie

   Přidal(a): Andrea K.

 

 

FILOSOFIE OSVÍCENSTVÍ

  • 18. století, vznik v Anglie – pak se přesunula do Francie (vyvrcholení – VFR)
  • Myšlenkový směr
  • Boj světla rozumu proti teologickým dogmatům
  • Snaha o utřídění vědeckých poznatků (slovníky, encyklopedie)
  • Důraz na svobodu, rovnost, pokrok, lidská práva, vzdělání, demokracii
  • V čele má být osvícený panovník, jehož pravomoci jsou omezeny parlamentem
  • Dělení: Anglická a francouzská

 

ANGLICKÁ EMPIRICKÁ FILOSOFIE

JOHN LOCKE

  • DÍLO: ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU
    • Člověk se rodí jako tabula rasa = nepopsaný list papíru – popisuje se zkušenostmi → vše získáváme interakcí s okolním světem
    • Prostřednictvím zkušenosti – vznik idejí (jednoduché a komplexní) → nemáme žádné vrozené, nacházíme je během života
    • A) JEDNODUCHÉ IDEJE
      • Základ našeho poznání – mechanická manipulace s idejemi (bez rozumu)
      • Nejjednodušší elementy našeho myšlení, které nám poskytují smysly
    • VNĚJŠÍ ZKUŠENOST
      • 1. činnost člověka – seznámení se se světem
      • Prostřednictvím smyslů vnímáme kvalitu (vlastnost) věcí
      • Primární kvalita → patří věcem, je stálá (tvar, počet)
      • Sekundární kvalita → přidává ji člověk, příležitostně (chuť, vůně, teplota)
    • VNITŘNÍ ZKUŠENOST
      • Pozorování vlastní činnosti (vnímání, rozlišení, vzpomínání) – reflexe
    • B) SLOŽENÉ IDEJE
      • Vznik kombinací jednoduchých idejí pomocí rozumu
  • SENZUALISMUS = krajní forma empirismu → původ všech idejí je v počitcích (1 znak vnímaný naším smyslem)
  • DÍLO: DRUHÉ POJEDNÁNÍ O VLÁDĚ
    • Politické dílo
    • Základní práva člověka – svoboda, majetek, život
    • Přirozený stav → dokonalá svoboda
    • Panovník by měl dodržovat zákony a lidská práva → pokud ne – svobodný lid má právo ho svrhnout (myšlenka konstituční monarchie)
    • Oddělení moci výkonné a zákonodárné (Justiční přidal až Monstequie)

 

GEORGE BERKLEY

  • DÍLO: POJEDNÁNÍ O ZÁKLADĚ LISKÉHO POZNÁNÍ
    • Jediná realita je obsah našeho vědomí
    • Výrok → Existovat znamená být vnímán → pouze vnímané věci existují → vede k SOLIPSISMU = reálně existuji jen já sám a moje vědomí a celý okolní svět je mou subjektivní představou

 

DAVID HUME

  • DÍLO: POJEDNÁNÍ O LIDSKÉ PŘIROZENOSTI
    • Základ lidského poznání – smyslová zkušenost
    • Rozlišuje imprese (vjemy) a ideje (představy)
    • Vjemy (imprese) = co vidím, slyším, cítím, jsou živé, originální → pozdějším znovuvybavením vznik idejí (představ) (př. zamilovanost – někdo říká, jak se cítí (pro něj je to imprese), my si to vybavíme – dokážeme si představit, jak se cítí, ale není to pro nás tak živé (ideje)
    • Pomocí rozumu sdružujeme představy – někdy špatně, neboť to děláme na základě předchozí zkušenosti → př. Někdo spolu sedí v lavici – někdo si dál může myslet, že je spolu uvidí i po škole – nemusí to tak být)
  • KRITIKA KAUZALITY
    • KAUZALITA = nutnou příčinnou B je A (nosíš šaty v zimě → budeš nemocná)
    • Proč si myslíme, že toto tvrzení je nutné? Může být přece náhodné → vnucujeme si představu, je to náš zvyk
    • Vše, co vnímáme, je současnost a následnost → něco následuje, ale nevíme co
    • Není nic, co by mohlo ukázat spojení jako příčinné a nevyhnutelné
    • Naše vědění není vědění, ale představy → teorie pravděpodobnosti
  • KRITIKA INDUKCE A POHLED NA VĚDU
    • VĚDA →  výroky jsou obecně platné, nesmí být nikdy vyvrácené novou zkušeností (Př. Všechny labutě jsou bílé – tvrzení založené na indukci – špatně)
    • Otázka: Kde máme jistotu, že ostatní výroky založené na indukci jsou obecně platné, když labutě nejsou?
      • Člověk spoléhá, že nepřijde důkaz o černé labuti
      • Člověk spoléhá na to, že 10x viděl bílou labuť
      • Opíráme se o zvyk – to není záruka vědeckého poznání
    • Závěr:  Moderní věda založené na principu kauzality není věda o skutečnosti, ale zkušenosti
      • Je to proti osvícenské myšlence, že věda je nedotknutelná

 

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

  • Vzniká měšťanstvo (buržoazie)
  • Francouzština – jazyk vzdělanců
  • Období Ludvíků
  • VFR
  • Cíl: Osvítit masy (vzdělat je)
  • Éra přírodních věd
  • Kulturní optimismus → vědění a rozum přinese pokrok

 

ENCYKLOPEDISTÉ

  • DÍLO: ENCYKLOPEDIE
    • 28 Svazků
    • Potřeba vzdělávání a vědeckého bádání
    • Denis Diderot
    • Souhrn dosaženého vědeckého poznání ze všech oblastí (umění, průmysl, řemeslo, filosofie)

 

CHARLES LOUIS DE MONTESQUIEU

  • DÍLO: PERSKÉ LISTY
    • Satira na rodnou absolutistickou francouzskou společnost očima cizinců
    • 2 Peršané, žijící ve Francii, posílají domů dopisy, ve kterých kritizují společenské, státní, církevní poměry, ale i všední věci
  • DÍLO: O DUCHU ZÁKONU
    • Ovlivněný Lockem
    • Člověka ovlivňují faktory (území, podnebí) → z nich se vytváří obecný duch
    • Dobrá státní forma je jen tehdy, pokud zaručuje svobodu, ale svoboda znamená kontrolu státní moci
    • Přidal do dělby státní moci justiční moc (navazuje na Locka – ten dělil jen na výkonnou a zákonodárnou)
    • Kritizuje francouzský absolutismus, obhajuje britský konstitucionalismus

 

JEAN JACQUES ROUSSEAU

  • Francouzský filosof, pedagog a preromantik švýcarského původu
  • JAKO FILOSOF: DÍLO: ROZPRAVA O PŮVODU A ZÁKLADECH NEROVNOSTI
    • Ovlivnilo VFR (požadavek rovnosti a přímé demokracie)
    • Kritika „urozenosti“ šlechticů
    • Lidé se rodí dobří, zkazí je až společnost a majetek → člověk se narodil svobodný, ale všude je v okovech. Pokud se člověk octne ve společnosti → chová se tak, jak se od něj očekává → odchází k sebeodcizení
  • JAKO PEDAGOG: DÍLO: EMIL ČILI O VÝCHOVĚ
    • 5 částí – kapitola Výchova ženy → nebyl pro emancipaci (má být krásná, milí, starat se o muže a o domácnost) – on ji má zabezpečit
    • Výchova svobodného člověka, kterého nebudeme do ničeho nutit
    • Budeme respektovat jeho věkové a individuální schopnosti
    • Dítě se nemá učit ve škole, ale na procházkách s domácím učitelem, kterému klade otázky
    • Odsuzuje učení z knih (ani Bible → prohlášen za kacíře) → dítě se má učit vlastní zkušeností
    • Odsuzuje fyzické tresty → prosazuje metody přirozených následků (rozbil jsi kamenem okno → budeš spát s otevřeným oknem, aby ti byla zima)
  • JAKO POLITIK: DÍLO: O SPOLEČENSKÉ SMLOUVĚ
    • Původ zla → soukromé vlastnictví – vznik státu jako nástroj majetných k potlačování nemajetných
    • Náprava → revoluce → vznik obecné vůle → společný zájem občanů, nikoli jedince
    • Prosazuje přímou demokracii – suverenita lidu – vybírají si svého vládce, který může být odvolán
    • Zajištění společenského dobra → omezení ega každého z nás

 

VOLTAIRE

  • Filosofický eklektik (vybírá si názor z už existujících názorů)
  • Bouřlivý život
  • Několikrát vězněn
  • Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.
  • DÍLO: CANDIDE ANEB OPTIMISMUS
    • Kritika optimismu jako životní filosofie v době osvícenství formou satiry a ironie
    • Kontrast absolutismus a naivita vzdělanců
    • Věčně optimistický Panglos vychovává Candida (neviňátko) v tom, že tento svět je ten nejlepší, jaký může být. Po nějakém čase Candide začne cestovat a zjistí, že to tak není






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: