Filosofie středověku (Augustinus, Tomáš Akvinský)

 

   Otázka: Filosofie středověku (Augustinus, Tomáš Akvinský)

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Thess

 

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE (Augustinus a Tomáš Akvinský)

  • Křesťanství jako hlavní náboženství Římské říše (postupně – základ evropské kultury)
  • Typický znak: střetávání antického myšlenkového dědictví a křesťanského pohledu na svět
  • 2 fáze:
    • PATRISTIKA (2.-8. století)
    • SCHOLASTIKA (9.-15. století)

 

KŘESŤANSTVÍ

  • vzniká z helénistického myšlení, na počátku 4. století n. l. se stává hlavním náboženstvím římské říše
  • inspirace v Platónovi a stoicismu
  • Ježíš – mluvil o konci starého věku a příchodu nové vlády spravedlnosti, míru, lásky a svobody → oslovil chudé
  • počátky křesťanství:
    • filosofie – život člověka je v rukou milujícího Boha, cestou k němu je jeho následování (= život v pravé lásce, úsilí o spravedlnost – filosofie novoplatonistů)

 

PATRISTIKA

  • veškerá křesťanská literatura
  • snaha o překonání rozporu mezi světem křesťanské víry a světem pohanské antické filozofie → vztah křesťanské moudrosti a moudrosti pohanské (antická filosofie) = vztah víry a rozumu
  • např. gnóze (vyšší poznání, které může vést k extatickému zření Boha, zahrnovala perské, syrské, židovské náboženské myšlenky)
  • navazuje na Platóna
  • období:
    • rané: dogmata = náboženské pravdy (např. trojjedinost Boha – je 1, ale vystupuje ve 3 osobách), vše pochází od Boha (Bůh stvořil svět a je jediná skutečnost) + heretismus (kritika církve, nemohli se smířit s představou, že Bůh je jeden ve třech osobách, podle nich byl jen člověk)
    • vrcholné: Aurelius Augustinus, Tertullian, Órigen, Řehoř Veliký

 

Aurelius Augustinus (354 – 430)

  • napsal vlastní životopis (Vyznání)
  • jeho matka (později sv. Monika) byla bigotní křesťankou
  • mládí: nevázané, zarmucoval matku (nemanželské dítě) → ve 33 letech se nechal pokřtít a stal se biskupem v Hippu Regiu
  • novoplatonik – člověk je od přirozenosti neschopný konat dobré skutky (nauka o dědičném hříchu – determinace), určití jednotlivci jsou však z boží milosti předurčeni k věčnému spasení (predestinace)
  • jeho filozofie vychází ze zásady: Věř, abys rozuměl – přirozené poznání vede člověka k náboženské víře, která pak pomáhá lépe poznat Boha i svět
  • využíval introspekci aby prozkoumal hlubiny své vlastní duše (myšlenka „pochybuji, tedy jsem“ → Descartes)
  • nauka o čase: popírá objektivní existenci času, nalézá ho pouze v lidské duši a prožívání
    • lidské prožívání je měřítkem času (minuta příjemná/nepříjemná)
    • čas vnímáme jako:
      • minulost (vzpomínky)
      • přítomnost (přechodný okamžik)
      • budoucnost (naděje)
  • věří, že všechno dobře dopadne
  • téma Bůh a člověk – cílem člověka je směřování k Bohu
    • jak poznat Boha?
      • 1. ptát se světa
      • hledat v sobě
      • iluminace (osvícení)
    • X Bůh je nepoznatelný
  • Bůh vše stvořil z ničeho – něco končí, něco se vyvíjí
  • O boží obci – nastínění uspořádání společnosti, oddělení obce boží a obce pozemské

 

SCHOLASTIKA

  • systém vyučování na středověkých školách, shrnutí základních dogmat, pěstována v prostředí univerzit
  • usiluje o systematizaci veškerého vědění
  • vychází z Aristotela
  • Pierre Abélard, Albert Veliký
  • raná scholastika:
    • Anselm z Canterbury – otec scholastiky
      • „Věřím, abych rozuměl“
      • „Existuje nepochybně něco, nad co nic většího nelze myslit, a to jak v rozumu, tak i ve skutečnosti. A to je Bůh sám“ → ontologický důkaz Boží existence
    • spor o univerzália (obecné pojmy)
    • realisté: obecniny existují v mysli Boha (Bůh to tak chtěl) – Tomáš Akvinský
    • nominalisté: obecniny jsou abstraktní jména, výplody rozumu (William Ockham)
      • → ockhamova břitva (princip logické úspornosti) – když lze něco říct jednoduše, řekněme to jednoduše, oddělené církve od vedení státu

 

Sv. Tomáš Akvinský (1225 – 1274)

  • patřil k dominikánům (žebravý řád) – to se jeho příbuzným ze šlechtického řádu nelíbilo
  • „němý vůl“
  • předstíral, že je hloupý, aby měl klid ve škole
  • očistil Aristotela od vlivů arabských myslitelů a přepracoval ho do podoby nové a moderní filozofické obhajoby křesťanské víry → pokus o spojení křesťanské filozofie a učení Aristotela
  • řešil otázku poměru rozumu a víry – klade důraz na rozumové poznání → pravda je shoda věci a rozumu
  • vytvořil sociální teorii – člověk je určen pro život ve společnosti, dobrá organizace podporuje lidskou mravnost → učení o trojím lidu
  • díla: Suma proti pohanům, Teologická suma
  • věci mají látku a formu (i člověk)

 

  • 5 důkazů existence Boha:

 

POHYB; Vše, co se pohybuje, musí být něčím pohybováno, prvotním hybatelem je bůh

PŘÍČINA; Vše má příčinu, prvotní příčinou je bůh

NUTNOST; Není možné, aby vše bylo nahodilé, musí existovat něco, co má nutnost samo za sebe – bůh

DOKONALOST; Existuje něco nejvyššího, co má všechno v nejvyšším, absolutním stupni – bůh

CÍL; Vše směřuje k cíli – bůh






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: