Filosofie v Řecku – maturitní otázka

 

   Otázka: Filosofie v Řecku

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Kolda

 

Filosofie – učebnice

=snaží se formulovat otázky, vybízí k hledání odpovědí na ně, směřují k otázce bytí, k pochopení principů přírodního světa (kosmu) zaměňující na podstatu hodnot. atd.

-tyto otázky se vytvořily před 2500 lety v řecku

 

Antické typy filosofie

Kosmologická předsokratovští myslitelé . hledání sjednocujícího principu jsoucna, hledání podstat. Řádu, harmonie světa předsokratovští myslitelé

Antropologická – sokratovské školy, sofisté, Sokratés – orientace na roli člověka, v řádu světa, na problémy poznání a na principy praktického fungování společnosti

Systematická – Platon, Aristoteles – vytváření systémů, shrnujících dosavadní filosofiské poznání a hledajících odpovědí na všechny otázky týkající se přírodního světa

Helenistická – stoicismus, epikureismus, novoplatonismus – postupné zužování filosofických téman na otázky poznání, morálky a hledání smyslů života, zesilování mystických rysů ve filosofii

 

Předpoklady vzniku filosofie v Řecku

  • Bohatých svobodných městech na pobřeží Malé Asie se stýkaly dvě významné starověké kultury (středomořská a východní)
  • Praktické potřeby (mořeplavba, obchod) vyžadovali systematizaci reálných poznatků o světě
  • Řecké náboženství netvořilo jednotlivý systém s duchovním monopolem – mohl se vedle mytického obrazu světa bez zásadního problému rozvíjel i ,,konkurenční“ výklas, založen na rozumově – zkušenostním poznání

 

Rysy nejstarší filosofie

a ) snaha o rozumový výklad světa a postavení člověka v něm je převratným krokem, znamená i vyjití člověka z bezpečí mýtů a přijetí odpovědnosti, plynoucí z rizika úmyslu v poznávání i jednání. Filosofie neznamená popřen (vyvracení mýtů ale snaha o paralelní výklad vedle mýtů

b) Filosofia – láska k moudrosti – jako první užil Pythágoras – chápeme jako hledání (namáhavé a často neúspěšné ) a usílí přiblížit se moudrosti (sofia)

c) Dříve označována jako všechno, k čemu se člověk dobírá rozumem nebo zkušenostním poznáním (matematika, astronomie, politika, etika)

 

Jednotliv etpay antické filosofie

Kosmologická filosofie dříve hledala filosofie odpověď na to co je sjednocujícím principem v proměnlivé skutečnosti, z čeho je skutečnost odvozena, jakým řádem se řídí. Tento sjednocující princim měl u některých myslitelů podobu látky (mileťánu) u některých šlo o nemateriální povahu (pythagorovci)

Mileťáné – zobecněný obraz světa, vytvořený mimo rámce tradičního mýtu reprezentují myslitelé z Mylétu (=významné město v Ionii na východním pobřeží egejského moře = ionská škola) Sjednocení viděli v pralátce = není to mrtvý stavební materiál, ale živá oduševnělá hmota (hylozoismus = z řečtiny = hýle – hmota, zóos – živý)

Tháles (624 – 547) – Aristoteles ho považuje za průvodce uvažování o principech, z nichž je odvozena rozmanitost světa. Tháles procestova Egypt znal astronomické a matematické poznatky, vých. Národů, vypočítal výšku pyramid z jejich stínu (thaletova kružnice) věděl pralátku ve vodě

Anaximandros (610-546) – napsal první spis – O přírodě (nedochoval se) zde posouvá Thaletovu představu od této ,,vody“ k ,,vodě neurčité“ a k neurčitému a neomezenému (=apeiron) pokusil vysvětlit pohyb hvězd a Země jako tělasa v prostoru, nakreslil první mapu známého světa

Anaximénes (585-525) – pralátkou je pro něho vzduch, ne však konkrétně, ale jako u předchůdce ,,apeiros aér“

 

Heros – hrdina

Moira – osud

Eudaimonia – posvátná úcta

Psyché – duše

Agón – zápas

Asfodely – květiny v podsvětí

Nús – mysl

Deus ex machina – bůh ze stroje

Schole – věčný čas (škola)

Fýsis – přirozenost

Alethia – nezakykrytos, obraz rozumu

Esti – bytí

Aporse – rozcestí

Logos – řeč

Pyr – plamen

 

POLEMOS

  • Spor (svět je rozporný, kontradikční napjatý)
  • Život bez smrti, zákon bez práva
  • Spící (všechno na sebe) X bdící (převádí celek, přímá proukladnost světa, přímost poloos)
  • Když je zrušeno jedno, zruší se i druhé (když zničíme mužnost, zničíme ženskost)

 

KOMPLEMENTUM

  • Srostlé, neodělitelné, jedno bez druhého nedává smysl
  • Temní strany jsou součástí světa = nutné
  • Dnes bezpečí (sterilní společnost, prášky na vše)

 

PYR

  • Svět je podobný ohni
  • Stýka se s Elejskou školou
  • Svět je jeden = jednotka/ mozaika, odstupit = neumysplný celek (pán prstenů)
  • Věci zařazuje do celkového pochopení

 

HENPANTA

  • Ze všeho jedno, z jednoho vše

Theion – božské, Sophon – moudré ( v bohu je všechno)

  • Sjednocení protikladů svět homogenní jednotě
  • Podle názorů Elejců je svět také homogenní vytá
  • – rozdál: statické bytosti (Elejské) X napjatéxdynamické (Herakleitos)
  • I to co je pro nás nesmyslné, může mýt význam,
  • Spící se obrací do vlastního světa, bdící má jeden, skutečný svět

 

Panta Rhei

(nestoupíš 2x do stejné řeky)

  • Vše plyne, vše je v pohybu

Sokratés (469- 399

Platon (427 – 337)

Arisotelés (384 – 322)

Athény

 

Sokratés

  • On sám nic nenapsal
  • Filosof života
  • Výhradně z nepřímých pramenů
  • Kontroverzní osobnost. Famózní
  • Žák platon
  • Filosofické dialogy, sugestivní obraz Sokrata (nevykořenitelný), ráně Platonové dialogy – Sokrates, později už Platonovy
  • Žák Xenofon (anabáze)
  • Obrana Sokrata, Symposion (Hostina)
  • něco mezi myslitelem a švejkem
  • – mnohem lidovější, obdiv
  • Aristofanes
  • – hra Oblaka
  • Negativná manipulátor, kontradiční obrazy, generační druh

 

Sokratovské školy

Jeho žádost – jejich metoda založen a na Sokratovi

 

Kynici (Cynici, kyon-pes)

  • Vše je pod psa
  • Založeno na nezávislosti, neuctívají nic, nezávislost, odtah, zdrženlivý, asketičtí, pohrdají společností
  • Na ničem nezáležím bic nepotřebuje
  • Diogénes, Antisténes (Sokratův žák)  – závislost na nezávislosti
  • Kázeň, trénink, distanc
  • Nevstupovat do vztahů (sokratův odkaz)

 

Hedonici (rozkošnost)

  • Aristipos – podle Sokrara je základní myšlenka ,,užívej si“
  • Pouze radost, aby se radost nezvrátila v opak
  • Kocovina
  • vyhledávej slast vyhýbej se strasti
  • oblíbené i dnes

 

ERISTICI (ERIS – řecká bohyně konfliktu)

  • Vyhrávat konflikty
  • Psychologická manipulace /asertivita
  • Oblíbené tehdy
  • Eukliedes (není to z Euklidové věty)
  • Technika argumentů
  • Metajazyk – slovo, typ pozornosti
  • Praktický, politický a právní život
  • Platonovský pohled na Sokrata (idealizovaný)
  • V 5. St. Antropologický obrat (pohled na člověka)

 

5. st. Řecko ante

Demokracie – legitimní způsob předání moci, zachvacovat všechny oblasti lidského života

Městský sát (polis) – přehledné. 10 – 20 tis. Obyvatel (všichni se znají) velké 50 tis. (athény)

Odstoupení od monarchickho přístupu zbytku

 

Aristokracie – (aristoi) – lepší než druzí, vláda (moc) nejlepších, Eugeneis – dobrého rodu/ dobré krve, funguje pouze dokud v to věříme

Vzniká zbohatlá vrstva, postupně chce i politickou moc (Reflkekce – Solona podle majetkových poměrů)

 

Oligarchie

(oligos- málokterý) – vláda menšiny (šlechtici a zbohatlíci), lide bez majetku nemají v Řecku právo volit

Silný jedinec, občas Tyranos (samovláda)

 

Démos (=lidú

Ženy, cizinci,otroci – vetšina společnosti démso nejsou, nemají politická práva

5-6 stol. nabývá na váznamu (řecko perské války)

Kompletní mobilizace => váhra => chteli práva všichni => proces demokracie

Démos – kratos = vláda lidu

 

HOPLITA (těžkooděný pěšák)

  • Kdo má moc i odpovědnost, válečně
  • Hoplitská reforma, kriterium pro vojenskou službu, musí být schopen si koupit výzbroj
  • Co občan, to voják 20-50let

 

Elethéria (=svoboda)

Demokracie = předávání (cirkulace) moci (střídavě se poroučí, střídavě se vládne)

Voleno na 1 rok

Kvantina se přelévá v kvalitu (vetšinová vláda)

Každý si může dělat co chce v rámci limit

Demokracie je způsob desakralizaci mocí, moc zevšední, zobecní, musí se brát ohled na démos (podlézání)

  • Otevření nových pojmů jako morálka, právo (není to přímý výron z boha, už nic není posvátného)

 

Desakralizace = ve všech sférách relativizace hodnot)

I morálka je relativní konfekce (řecká duše upadne do zmatku, hluboký vnitřní neklid)

Politicky radikální ale i kulturně konzervativní

Aristotelé – Miltiádes, Periklés, Platon

  • Hlavně v prvních fázích funkci zastávali nejlépe (ndůvěra = vyhnanctví)
  • Hlad po vzdělání – démos chce dohnat vzdělanost, kterou má aristokracie (aristokratéú
  • Chce se vyrovnat aristokratům
  • Potřeba učitelů -> na vzdělávací potřebu reaguje filosofie






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: