Filozofie 20.století – maturitní otázka

 

   Otázka: Morální panika

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): gassicek

 

 

Filozofie 20.století
– existuje velké množství směrů, pluralita názorů
– souvisí s uměním (postmodernismus), náboženstvím a především s vědou (Jan Patočka)

 

Postmodernismus
– vznik v USA
– reakce na modernu (víra v pokrok, optimismus)
– svět se nevyvýjel, tak jak chtěli, vznikali politické a hospodářské (ropná krize – lidé si začali uvědomovat, že jsme na ni závislí a že je vyčerpatelná) problémy
– normalizace (snaha o demokracii byla marná
– postmodernismus se nejvíce začíná projevovat v architektuře, snaha dostat umění na ulici, vznikají divadla malých forem, pouliční divadla (Husa na provázku) , vznik grafitti, literatura (Umberto Echo – Jméno růže, dílo určeno pro všechny)

Jean Francois LYOTARD
Postmoderní situace – člověk žije ve dvou světech, 1. svět je náš, přirozený 2. svět vědy a techniky, a čím víc je dokonalejší, tím víc se od něj vzdalujeme (nerozumíme mu).

Existuje ještě svět kam se vrátit? Existuje přirozený svět? Vidí možnost úniku před druhým světem pomocí životního prostředí, o které se musíme starat

 

Křesťanská filozofie
– základy položil papež Lev XIII – Encyklika AETERNI PATRIS – Tomismus je oficiálním učením katolické církve, církev si uvědomuje, že pokrok je nezastavitelný
– snaží se dát do rovnováhy: víru, vědu, náboženství
– reaguje na altuální problémy: neńavist, zastavení války a násilí, uprchlická krize, AIDS (věrnost)
– naše konání směřuje k Bohu

 

Pragmatismus
– vznik v USA 19.-20.st
1) populární – podporuje zájmy konzumní společnosti
2) filozofický – snaží se řešit tři problémy: otázky poznání, pravdy, význam filozofie
– na prvním místě je lidské chování a jednání
– důležité je uplatnit své poznatky v praxi
– veškeré naše chování je ovlivněno pudy a potřebami
– není důležitá podstata věcí, ale důsledky
– všechno vudělání ny pro nás mělo být užitečné a přinášet nám jodnoty, které můžeme využít v praxi (James Watson)

 

Fenomenologie
-věda o fenoménech = podstatách

Edmund Husserl
-německý filozof, zajímá se o to, jak na nás působí vnější svět a jestli je nějaká provázanost mezi zkušeností a poznáním – ano
-zkoumání vědomí – o podstatách, na základě zkušenosti se nám vybaví hlavní znaky (stůl – pracovní, jídelní, dřevěný)
-nesmíme se nechat ovlivnit tím, k čemu věc slouží, kde se s ní setkáváme ani jejím historickým vývojem
– uzávorkování

– Husserlem byl ovlivněn Jan Patočka – žijeme ve dvou světech, věda nám má pomáhat, ale nepomáhá nám se smysly života

 

Existencialsmus

– vznik 20. let 20. století, největší rozmach v druhé polovině 20. století

– filozofický, umělecký směr

– podstata se týká existence člověka, jestli někdo o existenci rozhoduje nebo je to jen na nás

– zakladatelem byl dánský filozof Søren Kierkegaard

nihilismus: neuznávání, popírání všech mravních a společenských hodnot, rezignace

– podstata existencialismu souvisí s pesimismem

– okamžik smrt je podle nich okamžik, kdy život poznáme

1) Teistický – za naším životem a rozhodnutím stojí Bůh

Carl Jaspers – německý filozof, náš život poznáváme v mezních situacích

Martin Heiddeger – člověk je vždy konkrétní individuum, jsme na své existenci zainteresovaní, člověk je do světa určen, nemůže v životě rozhodovat, člověk žije v konkrétním čase

 

2) Ateistický – aktivnější přístup člověka, blízko k levicovým názorům

Albert Camus – člověk život poznává v mezních situací (vina, smrt, utrpení)

Jean Paul Sartre – odpovědnost za náš život máme ve svých rukou, jsme odsouzeni ke svobodě, nemáme si nechat život proplout mezi prsty

 

Marxismus

– s názory se setkáváme v některch zemích i dnes

– základem marxismu je historický a dialektický materialismus

1) Historický

  • zajímá se o vývoj společnosti

– hodnotí postavení člověka ve společnosti

– dává člověka jako součást masy, kolektivu

– vývoj společnosti = vývoj výroby

– vývoj společnosti je dán vztahem mezi výrobními síly (výrobní prostředky, stroje)

a výrobními vztahy (vztahy lidí ve výrobě), k pohybu společnosti dochází díky tomu, že VS a VV se nepohybují stejně – rychleji se vyvíjí VS

 

2) Dialektický

  • základem světa je hmota, která se neustále mění díky své vlastní energii, je nekonečná v prostoru i čase

Politická ekonomie – ekonomický vývoj kapitalismu a socialismu

Vědecký komunismus – teorie revoluce: jak se dá dospět ke komunismu, musí proběhnout revoluce

, vznik a budování tzv. socialistického státu, Marx je pro změnu společnosti – změní se myšlení vůdců






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: