Formy státu a vlády – maturitní otázka

 

   Otázka: Formy státu a vlády

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): Klára Vejražková

 

 

Formy vlády:

  • autokracie = jedinovláda – absolutistický vladař, diktátor – politická strana s vedoucí úlohou
  • demokracie = vláda lidu, účast všech občanů na řízení státu (demos=lid), (kratein=vládnout)
    • dělba moci, oddělena zákonodárná, výkonná a soudní, klíčové jsou volby
    • 1. pokusy už ve starověkém Řecku v polovině 4.st.př.n.l. (ale otroci a ženy právo neměli), na  počátku novověku se objevuje v Anglii, v polovině 18.st.v USA, nyní je většina zemí demokratická
    • přímá – občané přímo rozhodnují o státních záležitostech (referendum – např. Švýcarsko)
    • nepřímá (=zastupitelská) – poslanci —> přes zástupce, standartní mechanizmus států   vyspělého světa
    • formální – v praxi nefunguje – reálná
    • omezená – týká se jen části lidí (dříve Řecko, Řím – otroci)
    • neomezená (práva platná pro všechny obyvatele)

 

Politický a státní režim:

  • pluralita – pestrost a konkurence politických stran, rozhodují volby, občanská práva a svobody, je zde konkurence, všechno co není výslovně zakázáno můžeme
  • totalita – omezuje občanská práva a svobody, cenzura, vládnoucí moc nelze legitimně nahradit, jedna ideoliogie/oficiální program – propagován, může se jen to, co je výslovně dovoleno

 

Státní učlenění:

  • unitární stát – centralizovaný stát, bez větších pravomocí regionů, jednotná soustava státních orgánů
  • složený stát – skládá se z jednotlivých útvarů (státy, země, republiky, kantony, provincie) v rámci státu mají pravomoci, důležité jestli mají zákonodárnou moc)

 

Podoby složeného státu:

  • spolkový stát – Německo, Rakousko (mají vlatní parlament a vládu —> nad nimi je společná vláda + prezidnet
  • federace – typ státního zřízení – složený stát skládající se ze států na základě společné ústavy,kde jako suverén vystupuje pouze celek (Švýcarsko, do značné míry i USA), státní moc je rozložena mezi federální orgány a orgány členských států – např. ČS se Slovenskou republikou 1969-1992, Jugoslávie, Sovětský svaz
  • konfederace (spojené státy dohodou) – centrální vláda má urcčitou moc nad vládami členských států, společná zahraniční polirika, diplomacie, obrana, z historie Senegal a Gambie 1982-1989,
  • reálná unie = spojení dvou a více států, které sdílejí některé státní instituce, ale nejsou přímo spojeny do jednoho celku či státu, vyvinule se z peronální unie
  • personální unie= 2 nebo více formálně samostatné státy, spojené osobou panovníka, téměř jen u monarchií, nemá sama o sobě mezinárodněprávní subjektivitu (narozdíl od reálné)

 

Státní zřízení:

  • typy státu dle hlavy státu – monarchie a republika
  • monarchie – v čele státu je osoba dědičně, obvykle doživotně pokud se nevzdá (království, knížectví, velkovévodství , císařství)
    • absolutistická (neomezená moc panovníka)
    • konstituční – 1. kde omezili moc v Anglii (13.st.) – moc panovníka omezena zákony
    • parlamentní – evropská , moc panovníka zásadně nahrazena parlamentem (znaky monarchie a republiky)

 

Příklady států monarchie:

  • království – Norsko, Švédsko, Dánsko, VB, Belgie, Nizozemsko, Španělsko
  • knížectví – Lichtenštejnsko, Monako, Andorra
  • císařství – Japonsko,
  • sultanát – Brunej, Omán
  • emirát (emír) – Spojené arabské emiráty
  • velkovévodství – Lucembursko
  • papežství-Vatikán
  • monarchie ve světě – Kanada, Austrálie, Nový Zéland …- formálně hlavou státu anglická královna

 

Republika

  • v čele státu prezident —> volen zastupiteli nebo občany
  • prezidentská – bývá omezena doba – obvykle 4-7  let, omezený počet období u nás 2x, i Amerika, prezident volen občany přímo, posílena role prezidenta, je zároveň hlavou vlády, může ovlivňovat dění v zemi – např. navrhovat zákony, vydávat nařízení… – USA, Argentina, Jižní Korea
  • parlamentní – rozhodující je parlament a vláda, prezident má spíše reprezentativní funkci, roli hraje zákonodárný sbor, který volí prezidenta – ČR, Německo
  • poloprezidentská republika – prezident volen přímo občany, má více pravomocí než prezident parlamentní republiky – Francie, Rusko
  • Vnější prezentace státu – zahraniční politika

 

Stát a dělba moci

  • Stát =organizované společenství lidu žijících na určitém ohraničeném území, (nejvýznamnější součást politického systému), první státy vznikaly již kolem roku 3500 př.n.l.
  • termín stát začal v politice používat Niccolo Machiavelli (1469-1527)
  • obecné znaky :
    • stát je suverénní (svrchovaný)-státní moc je nezávislá, neodvozená od žádné jiné
    • území a obyvatelstvo
    • organizace státu – soustava státních orgánů spjata se státním aparátem
    • právo
  • území státu – ohraničené území – půda, vzdušný prostor, vodstvo
    • —>teritoriální vody (několik km linie kopírující pobřeží, důležité pro právo i např. rybolov)
    • —>vzdušný prostor – kolmo nad hranicemi, jen v atmosféře
    • —>prostor pod povrchem země (od hranice do středu země, důležité pro těžbu
  • ambasády (velvyslanectví na cizím území ) pokud jsme druhý stát uznali, následně si vymění velvyslanci, stát koupí nějaký objekt v dané zemi – používá jako ambasádu
  • státní moc – v každém právním státě chápána jako demokraticky zřízená  instituce, v nichž rozhodují po určité období občané, zvolení ve svobodných volbách
  • státní aparát – soustava orgánů vykonávající státní moc a správu
  • státní mechanizmus

 

Obyvatelstvo:

  • státní občanství = plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na zemí státu, jde o právní vztah fyzické osoby a daného státu, v semokratickém státě zaručuje rovnost s ost. občany
  • státní občanství ČR lze nabýt : narozením , osvojením, nalezením na území ČR, určením otcovství, sňatkem s občanem státu nebo udělením žádosti a následným splněním podmínek, např. délka pobytu, znalost jazyka…
  • cizinec = občan jiného státu
  • osoby bez občanství – např. někdo uprchnul, ale v nové zemi ještě nezískal občanství
  • dvojí občanství – umožněno, ale záleží na zemích

 

Státní symboly ČR

  • =předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální a nezaměnitelné označení, vycházejí z tradic vnější projev suverenity (nezávislosti) státu – stát musí být uznán
  • velký státní znak – vyjadřuje spojení všech historických zemí státu – Čech, Moravy, Slezska
    • čtvrcený štít – 2x stříbrný dvouoocasý lev ve skoku, moravská orlice, slezská orlice
  • malý státní znak – červený štít s stříbrným dvoocasým lvem
  • státní barvy -bílá, červená, modrá—>trikolora, slavnosti, tento znak dostal Vladislav II. – 2.český král
  • státní hymna – Kde domov můj – (František Škroup-hudba, Josef Kajetán Tyl – text)
  • státní vlajka – vznik 1920, autor Jaroslav Kurza, státní barvy – většinou odvozovány od státního znaku
  • vlajka prezidenta republiky = standarta prezidenta – s nápisem pravda vítězí
  • státní pečeť (pečetidlo uchovává prezident)
    • neoficiální symbol – korunovační klenoty – svatováclavská koruna, královské jablko, královské žezlo, korunovační roucho

 

Státní symboly zemí světa a Evropy

  • Německo – černá orlice na žlutém štítu
  • Švýcarsko – červený štít se stříbrným křížem
  • Slovensko – červený štít, modré trojvrší- z prostřední hory bílý kříž

 

Dělba moci ve státě

  • princip oddělení moci – záruka demokracie (záruka ž moc nebude zneužita proti občanům)
  • zákonodárná moc = legislativa – schvalování zákonů, tvoří ji parlament
    • —>parlament – skládá se ze dvou komor: poslanecké sněmovny a senátu-zajištění kontroly a  vyšší   kvality přijímaných zákonů
  • výkonná moc = exekutiva (vláda, prezident) – běžná vládní agenda v rámci platných zákonů, řídí státní správu
  • soudní moc – kontroluje dodržování zákonů, vykonávána soustavou nezávislých soudů

 

LEGISLATIVA

  • zákonodárnou moc v ČR reprezentuje Parlament České republiky – dvoukomorový – Poslanecká sněmovna a Senát
  • Pravomoci:
    • a) schvalování ústavních a jiných zákonů
    • b) rozhodování o výhlášení válečného stavu
    • c) rozhodování o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace
    • d) vydávání souhlasu: s ratifikací mezinárodních smluv, s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR, s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR

 

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

  • 200 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem
  • v čele stojí předseda (je volen sněmovnou, může být i odvolán) – svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
  • poslanci vytvářejí poslanecké kluby – podle stranické příslušnosti
  • zřizuje výbory – předjednávají návrhy zákonů
  • hlavní pravomoc: vyjadřuje vládě důvěru nebo nedůvěru, interpeluje vládu (=každý poslanec má právo podat ústní nebo písemný dotaz na předsedu či člena vlády, který je povinen zodpovědět)
  • obstrukce = úmyslné a plánované jednání, které má za úkol narušit nebo znemožnit nějaké jednání, akci, administrativní proces.., obvykle provádí opozice v situaci, kdy chce znemožnit parlamentní projednání nějakého bodu, resp. zabránit schválení nějakého zákona.
  • může být rozpuštěna prezidentem pokud:
    • a) nevyslovila důvěru nově jmenované vládě
    • b) se neusnesla do tří měsíců o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry
    • c) zasedání bylo přerušeno na delší dobu než je přípustné
    • d) není usnášeníschopná po dobu delší tří měsíců

 

Senát

  • 81 senátor – voleni na 6 let většinovým volebním systémem – každé 2 roky se volí 1/3 – zaručena politická kontinuita
  • poprvé sestaven 1996
  • nerozpustitelný
  • při rozpuštění PS představuje zástupný legislativní orgán – má možnost přijímat tzv. zákonná opatření
  • funguje jako brzda PS – nemusí jí schválit návrhy, případně jí ho může vrátit s pozměňujícími návrhy
  • senát řídí předseda, senátoři zakládají výbory a komise —>sdružují se v senátorských klubech
  • pravomoc (samostatně bez PS): udělování souhlasu se jmenováním ústavních soudců, udělovaní souhlasu s ústavní žalobu na prezidenta rwpubliky pro velezradu

 

EXEKUTIVA

  • tvořena prezidentem, vládou a státním zastupitelstvem
  • prezident – hlava českého státu – od r.2013 je volen v přímých volbách na 5 let
    • ->pravomoci suverénní (nepotřebuje k nim ničí souhlas): právo jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, dovolat vládu, svolat zasedání PS, rozpustit PS, právo suspenzivního veta, právo jmenovat soudce Ústavního soudu, jmenovat prezidenta a víceprezidenta NKÚ, jmenovat členy bankovní rady ČNB
    • ->pravomoci kontrasignační (potřebuje spolupodpis předsedy vlády)- např. zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do PS a Senátu, jmenovat soudce, pověřovat a odvollávat velvyslance, udělovat milost a vyhlašovat amnestii
  • vláda -vrcholný orgán výkonné moci
    • tvoří ji předseda vlády(premiér), místopředsedové a ministři
    • je odpovědná Poslanecké sněmovně
    • předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády, které pověřuje řízením ministerstev
    • po svém jmenování musí vláda získat důvěru Poslanecké sněmovny
    • PS může vláda kdykoliv během volebního období vyslovit nedůvěru – poté musí vláda podat demisi
    • vláda rozhoduje ve sboru – přijetí usnesení vlády je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády
    • k provedení zákona je oprávněna vydávat nařízení
  • Státní zastupitelství – zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení

 

JUSTICE

  • soudní moc je vykonávána Ústavním soudem ČR a soustavou soudů
  • soudy jsou nezávislé
  • soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení (výjimku tvoří soudci Ústavního soudu ČR a jsou neodvolatelní
  • výkon soudcovské moci je neslučitelný s funkcí prezidenta, člena Parlamentu ČR atd.
  • Ústavní soud ČR (sídlo v Brně) posuzuje jestli je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva a svobody a jestli přijatý zákon není v rozporu s Ústavou ČR a právním řádem
    • skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu
  • Soustava soudů– v ČR dvoustupňová
    • tvoří ji okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy (Praha, Olomouc), Nejvyšší soud ČR  a Nejvyšší správní soud (oba v Brně)

 

VEŘEJNÁ SPRÁVA =úřady starající se o fungování a chod státu

  • státní správa (ministerstva)
  • samospráva (kraje a obce)

 

Státní správa

  • zahrnuje oblasti, které je vhodné vykonávat a spravovat  na celém území státu jednotne – např. pravidla silničního provozu, daně, sociální dávky

 

Samospráva

  • obce, nebo společenské organizace
  • územní (obce, kraje)
  • zájmová (Svaz včelařů atd.)

 

Státní instituce = veřejné instituce odpovědné za realizaci rozhodnutí státu

  • ČNB, Český statistický úřad, ministerstva, Senát Parlamentu ČR, Úřad vlády ČR, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů

 

Krajské a místní instituce (krajské, městské a obecní zastupitelstvo, rada, starosta, hejtman)

Obec

  • PO, základní jednotka územní samosprávy, obce
  • nad 3000 obyvatel – města
  • statutární města – dále se děli na městské části nebo obvody – v čele PRIMÁTOR, v jednotlivých částí obvodů pak STAROSTA
  • občané obcí volí zastupitelstvo a nepřímo starostu a obecní radu
  • OBECNÍ ZASTUPITELSTVO – je jako parlament – přijímá vyhlášky a nařízení, rozhoduje o rozpočtu, územním plánu a dalších závažných věcech, voleno minimálně 5 lidí na 4 roky, volí za sebe starostu a radu obce
  • RADA OBCE – dala by se přirovnat k vládě – rozhoduje o běžných provozních záležitostech
  • STAROSTA– něco jako prezident – zastupuje obec navenek, podepisuje předpisy, vyhlášky a nařízení vydané zastupitelstvem

 

Kraj

  • vyšší územně správní jednotka, platí to samé co pro obce ale ve větším měřítku
  • mezi orgány kraje patří:
    • krajské zastupitelstvo – voleno na 4 roky, jakýsi parlament
    • rada kraje – řídí kraj, vykonává jeho správu
    • hejtman kraje – volí ho zastupitelstvo kraje, zastupuje kraj na venek




Další podobné materiály na webu: