Globální problémy – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Globální problémy

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Barča

 

 

 

 

  1. Charakterizujte globální problémy problémy, systém mezinárodní bezpečnosti a hlavní mezinárodní organizace
  2. Demografický vývoj, životní prostředí- ekologie, desertifikace, epidemie a pandemie
  3. Vězeňství a význam spravedlivých a přiměřených trestů

 

Globální problémy (z lat. Glbus terrae- zeměkoule) jsou ty problémy, které se týkají celého lidstva a přesahují hranice jednotlivých států. Jejich neřešení hrozí vážným znehodnocením životních podmínek či dokonce zánikem lidské civilizace. K hlavním globálním problémům patří

Roku 1795 Immanuel Kant nasal: ,,Pokrok ve vojenské technice donutí lidi učinit to, k čemu je měly již dávno přivézt morálka a rozum“

 

Mezinárodní organizace:

1) Společnost národa- 26.6. 1920 ( její existenci požadoval poslední z Wilsonových Čtrnácti bodů z ledna 1918). Byla ustanovena na mírové konferenci v Paříži.
2) OSN- 26.6. 1945- San Francisco
3) NATO- 4.4. 1949- Washington
4) KEBS- 3.7. 1973- Helsinky, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

Jde o neuzavřený proces a významnou roli zde i konference a smlouvy týkající se zákazu zkoušek jaderních zbraní, výroby chemických zbraní, odzbrojování atd. Mírové soužití může vzniknout jen rozvíjením demokracie a nenásilným řešením konfliktů, to je i cíl kolektivní bezpečnosti.

 

a) Demografický vývoj

(Demografie je společenská věda zkoumající počet a složení obyvatelstva atd.)

Přelidnění: Z hlediska prostého počtu obyvatel ještě naše planeta přelidněná není: záleží mnohem vice na tom. kolik jedinec potřebuje potravin. surovin, energie a kolik produkuje odpadků a škodlivin. (Např. spotřeba vody na l obyvatele v USA je stokrát větší než v Číně a podobně je tomu s energii. Kdyby k podobné spotřebě docházelo u všech obyvatel planety, pak by země byla skutečně přelidněná a pravděpodobně nenapravitelně by se vyčerpala během několika desetiletí).

Tempo nárůstu ubyratel: Roku 1500: 500 miliónů lidí

1900: 1.5 miliardy

1960: 3 miliardy

2011: 7 miliard

Každý den přibývá čtvrt miliónu lidí ….

 

b) Životní prostředí
ekologie (nauka o vztazích organismů k prostředí)

Mezi nejvážnější problémy patři úbytek orné půdy. což způsobují tuto faktory:

 

c) Desertlfikace (zvětšování rozsahu pouště)

Byla dlouho pokládána za následek podnebních změn. její hlavní příčina však zřejmě spočívá v tom, že lidé přetěžuji přírodu svými příliš velkými požadavky. Zemědělská půda je kromě zosolování ničena erozí (kácením lesů a zoráním půdy dochází k jejímu rozrušení a v důsledku toho k zprašňování či odplavováni ornice) a nakonec písečnými přesypy. Příkladem je Sahara. která se posunuje na svém jižním konci o 3 km za rok.

Příklady zasolování a eroze lze nalézt již v antice: nevhodný systém zavlažováni vedl k zasolování půdy např. v Mezopotámii, což ovlivnilo místní civilizace pravděpodobně výrazněji než nájezdy nepřátel.

Též kácení lesů je odnepaměti jeden z nejvýznamnějších faktorů ničeni krajiny člověkem. Timto způsobem se například změnily rozlehlé cedrové lesy v Libanonu v poušť.

V současnosti lze nalézt příklady zasolováni a eroze. iež isou neméně drastické:

–             Od 60. let našeho století se zmenšuje v Rusku Aralské moře. které je největším jezerem na světě. Příčinou jeho vysycháni je umělé zavlažování 7.5 mil. ha zemědělských monokultur. Převážně bavIníkových. V důsledku nevhodného zavlažování sc stalo neuvěřitelné: koryto jednoho ramene řeky Syrdarji vyschlo.

–             Umělé přehrady. které brání záplavám a tedy přirozené obnově orné půdy. přináší tedy moderní době nejen užitek, ale i katastrofu v podobě eroze a vyčerpáni půdy. Typickým příkladem je Asuánská přehrada v Egyptě. Zde se dokonce objevují v deltě řeky nemoce, které zde dříve neexistovaly.

—           Zemědělské monokultury ničí přirozené prostředí. Často jsou celé tyto oblasti také zamořené chemikáliemi.

—           Přirozenou erozi zpúsobuje i moře (např. na některých ostrovech před pobřežím Floridy odnáši moře ročně až 7 m pláže).

— Vypalování lesů v Brazilii a jiných oblastech deštných lesů poskytuje uživatelům těchto krajin jen velmi krátce trvající užitek.

 

d) Epidemie – pandemie (rozšíření nakažlivé nemoci velkého rozsahu)

Kromě stále ještě preživajicich středověkých nemoci jako cholera. mor apod. se objevila nová a daleko aktuálnější hrozba – AIDS (podle statistik se jen v USA nakazí každé dvě minuty jeden člověk).

Mezi nemoci ,,moderní” doby však patři bohužel stale i hladomor. Negativně působi na potravinový deficit hromadné stěhováni obyvatelstva z venkova do měst. Zejména v rozvojových zemích se milióny lidí přesidluji do ghett a brlohů na phxlměstich velkoměst. Odtržení od tradičních zdrojů marně hledaji práci a způsob obživy.

Ještě v roce 1979 si hlad vyžádal ve světě 50 miliónů obětí. Přitom stále ještě dnes trpi 1.5 miliardy lidi trpí podvýživou. 2 mld. lidí musi títi bez nezávadné pitné vody. Ještě dnes umirá hlady 40 000 děti denně. Řešit tyto problémy lze řešit pouze globálně. ve spolupráci se všemi státy.

Řešení léto situace netkví pouze v humanitámich akcích. ale v globalizaci řešení vztahů mezi rozvinutými a rozvojovými státy.

 

e) Nové aspekty globalizace:

Boj proti oteplování klimatu

Skleníkový efekt a ozónová dira

Kdyby ve výšce 14 – 35 km nebyl stinici plynový kryt, nebyl by život na Zemi možný. Ale již po několik desetiletí znečišťujeme ovzduší látkami, které ničí ozón. Zejména fluorochloroulgovodiky (tzv. freony) způsobily nad Antarktidou obrovskou ,,ozónovou díru” (otvor v ozónové vrstvě). Tudy prochází nebezpečné ultrafialové zářeni. jež by mohlo ohrozit rostliny i živočichy. (Ultrafialovězářeni zabíjí mikroorganismy. a proto se v nemocnicích použivá jako dezinfekční prostředek).

Kdyby se spinily nejhorší předpovědi a v důsledku skleníkového efektu stoupla teplota o I -3 stupně. stoupla by hladina moří a některá města jako Amsterdam, Dubaj, Hongkong, Los Angeles, Rio de Janeiro, Šanghaj, Sydney a Tokio by ve 21. století byla zatopena.

 

Trest – Společenské odsouzení činu a jeho pachatele vyslovuje stát uložením trestu.

  • Odnětí svobody- nejvýše na 15 let (kromě výjimečného trestu)
  • Ztrátu čestných titulů a vyznamenání
  • Obecně prospěšné práce- 50-400 hodin
  • Ztrátu vojenské hodnosti
  • Zákaz činnosti
  • Propadnutí majetku
  • Peněžitý trest- od 2 tisíc do 5 milionu
  • Propadnutí věci
  • Vyhoštění- jenom pachatele který není občan Čr
  • Zákaz pobytu

 

Podmíněný trest- pachatel na svobodě s pravidelnými kontrolami soudu
Nepodmíněný trest- vykonává trest
Výjimečný trest- odnětí svobody od 15- 25 let nebo na doživotí(dož.- pouze za vraždu nebo podoné hrůzy)

4 typy věznic- S dohledem (netrestaní pachatelé, nedblost)
S dozorem- (již trestáni, nedbalost)
S ostrahou- za úmyslný čin
Se zvýšenou ostrahou- pachatelé s doživotním trestem apod.

Podmíněné propuštění- po polovině trestu (případně dvou třetin) pokud se odsouzený prokázal jako polepšený.

Ochranná opatření- ochranné léčení- lidé s duševní chorobou (jsou pro svět nebezpeční)
ochranná výchova- u osob mladších 15 let a u mladistvých zabrání věci.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: