Hospodářská politika státu – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Hospodářská politika státu

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Jakub Fišer

 

 

 

 

 Hospodářská politika státu

  • = souhrn cílů, nástrojů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje
  • snaží se řešit ekonomické problémy ve státě ku prospěchu společnosti
  • stát
    • sleduje na trhu vlastní cíle a používá specifické nástroje, kterými tyto cíle prosazuje
    • není jednotným celkem – skládá se z řady institucí, které se navzájem ovlivňují

 

Cíle státu

  • Hospodářská stabilita
    • chaos nelze spravovat- státní orgány podporují stabilní vývoj a rozvoj tržní ekonomiky pomocí:
      • zajištění stability cenové úrovně, především stability spotřebitelských cen, ideální je mírná inflace
      • podpory zaměstnanosti, ideální je držet nezaměstnanost mezi 3-5%
      • rovnováhy platebních bilancí se zahraním, může ovlivňovat ČNB pomocí devizových intervencí
        • aktivní platební bilance – export > import
        • pasivní platební bilance – export < import
        • vyrovnaná platební bilance – export = import
      • Hospodářská dynamika
        • snaha státu pozitivně působit na rovnoměrný a plynulý růst HDP
      • Sociální smír
        • snaha státu o odstranění dopadů ekonomiky na sociálně slabší skupiny (pomocí prostředků jako jsou sociální dávky apod.)

 

Magický čtyřúhelník

  • kritérium, na základě kterého se posuzuje výkonnost ekonomiky
  • sleduje
    • míru inflace
    • míru nezaměstnanosti
    • HDP
    • zahraniční platební bilanci
  • tyto veličiny se navzájem ovlivňují, což znamená, že náplní hospodářské politiky musí být hledání kompromisů při naplňování cílů pomocí těchto veličin

 

Nástroje HP

  • monetární – intervence ČNB
  • fiskální – státní rozpočet, formou zákonů; ministerstvo financí předkládá návrh rozpočtu na příští rok poslanecké sněmovně (jediný zákon, který schvaluje pouze poslanecká sněmovna)
  • sociální politika – minimální mzda, životní minimum, platy ve státní sféře, penze…
  • nástroje vnější měnové a obchodní politiky – ovlivňování dovozu a vývozu zboží a služeb (např. pomocí cla)

 

Nositelé hospodářské politiky

  • stát a jeho orgány – státní úřady a instituce (ČNB, parlament…)
  • mezinárodní organizace- MMF, WTO, Evropská centrální banka…

 

Hospodářský cyklus

  • znázorňuje vývoj ekonomiky a pravidelné kolísání ekonomické aktivity (hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé)
  • !stát se snaží zajistit co nejmenší výkyvy v rámci hospodářského cyklu
  • Fáze ekonomického cyklu
    • Expanze
      • období ekonomického růstu
      • zvyšování spotřebitelských výdajů, více prostředků pro investice, pokles nezaměstnanosti
    • Vrchol
      • horní bod obratu
      • maximální produkce podniků, vysoké zisky
      • nízká nezaměstnanost
      • vyšší životní úroveň, růst poptávky, růst cen
    • Recese
      • období útlumu
      • o recesi hovoříme v případě, když ekonomika klesá 3 kvartály v řadě
      • pokles životní úrovně, nárůst nezaměstnanosti
      • méně investic, nižší produkce, nižší zisky
    • Dno
      • dolní bod obratu
      • podniky snižují výkon či dokonce krachují
      • vysoká nezaměstnanost
    • Příčiny hospodářského cyklu
      • Vnitřní
        • podnikové investice – tvorba nových pracovních míst ➔ více peněz spotřebitelům ➔ zvýšení celkové produkce a spotřeby
        • zvýšení nabídky a poptávky ➔ růst zaměstnanosti
        • stát stimuluje nebo brzdí ekonomiky právem danit a právem vydávat a stahovat peníze z oběhu
      • Vnější
        • vynálezy a inovace, války, mezinárodní hospodářské smlouvy…

 

Nezaměstnanost

  • stav na trhu práce, kdy část práceschopného obyvatelstva nemá zaměstnání
  • míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat
  • dobrovolná – lidé nemusejí či nechtějí pracovat
  • nedobrovolná – lidé chtějí pracovat a aktivně usilují o místo
  • další typy nezaměstnanosti
    • frikční – přirozené změny zaměstnání
    • strukturální – dlouhodobá a rozsáhlá, problém ve struktuře hospodářství
    • cyklická – kopíruje cyklický vývoj hospodářství
    • sezónní – výkyvy v pracovní aktivitě, např. podle ročního období (cestovní ruch, zemědělství, brigády…)

 

Hrubý domácí produkt (HDP)

  • peněžní vyjádření
  • ukazatel, jehož pomocí se měří hodnota produkce a výkonnost ekonomiky
  • vyjadřuje peněžní hodnotu finální produkce, dosaženou výrobními prostředky na daném správním území
  • v mezinárodních srovnáních se často používá HDP na obyvatele

 

Hrubý národní produkt (HNP)

  • celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině)

 

Human development index (HDI)

  • pokus o vyjádření kvality lidského života pomocí porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti ap.
  • vypracovává OSN

 

Trh a tržní mechanismy

  • trh je oblast ekonomiky, ve které dochází ke střetu nabídky a poptávky; důsledkem je vytvoření rovnovážné ceny
  • nefunguje ideálně
  • druhy trhů
    • finanční – např. cenné papíry
    • peněžní trh – krátkodobé úvěry mezi bankami
    • trh zboží a služeb
    • devizový trh – tvorba směnných kurzů
    • komoditní trh – suroviny (ropa, zlato) a finální produkty (výrobky)
    • trh práce

 

Nabídka, poptávka a rovnovážná cena

  • nabídka – množství zboží, které jsou výrobci ochotni prodat na trhu za určitou cenu
  • zákon rostoucí nabídky
    • nabízené množství s rostoucí cenou stoupá
    • čím více zboží podnik vyrábí, tím jsou náklady na výrobu produktu menší

 

 

  • poptávka – množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
  • zákon klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávka

 

  • rovnovážná cena – podle zákonů nabídky a poptávky se cena určitého zboží na trhu ustálí na výši, za kterou jsou výrobci ochotni prodat takové množství zboží, které kupující zároveň chtějí koupit (a opačně)

 

 

Konkurence

  • rivalita (soutěž) mezi prodejci nebo kupujícími stejného zboží
  • důležitá součást fungujícího trhu

 

Dokonalá konkurence

  • podmínky dokonalé konkurence
    • mnoho výrobců (malých firem) i mnoho kupujících (domácností)
    • homogennost výrobku – všichni nabízejí zcela stejný výrobek
    • volný vstup do odvětví – žádné překážky pro nové konkurenty (právní, institucionální…)
  • při dokonalé konkurenci jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu, je příjemcem ceny (cena se utváří působením celkové nabídky a celkové poptávky a firma dodává jen malou část celkové nabídky)
  • ceny jsou přirozeně stlačeny dolů (málo nad výrobními náklady) ➔ výrobci jsou nuceni k racionální výrobě (žádné plýtvání)
  • dokonalá konkurence je nereálná, v praxi se setkáváme s nedokonalou (nebo neexistující) konkurencí
  • ! opuštění modelu dokonalé konkurence v období po první světové válce

 

Monopolistická konkurence

  • jen zdánlivý protimluv, v reálu běžně nejsou výrobky homogenní
  • značná volnost při stanovení ceny
  • nejvíce se blíží dokonalé konkurenci

 

Oligopol

  • málo firem, některé jsou dominantní ➔ výrazně ovlivňují cenu
  • nebezpečí pro malé firmy
  • oligopolní firmy – prvky konkurence i monopolu
  • mohou
    • postupovat ve shodě
      • nasadí vysoké ceny, nezvyšují výrobu, nekonkurují si ➔ na úkor spotřebitele
    • “cenová válka”
      • některá z firem shodu naruší ➔ konkurence snížením ceny, může krátkodobě klesnout až pod výrobní náklady

 

Monopol

  • úplný monopol – jediný prodejce, absence konkurence
  • monopolní firma se při tvorbě ceny řídí poptávkovou křivkou ➔ hledá takový objem produkce a takovou cenu, při nichž bude dosahovat maximální zisk

 

Monopson

  • na trhu je jeden kupující (stát)

 

Efektivnost trhů

  • nejlépe – v tržní struktuře dokonalé konkurence
  • nejhůře – čistý monopol
  • oba tyto póly v praxi v čisté podobě neexistují, některé trhy se jim však blíží

 

Externality

  • vnější účinky ekonomických rozhodnutí
  • jako externality označujeme výnosy či náklady ostatních subjektů, za které se neplatí
  • poukazují na úroveň deformace trhu
  • dělení
    • negativní
      • výrobce zvyšuje svou výrobu nad úroveň, při které se dodatečné (mezní) společenské náklady jeho výroby rovnají dodatečnému užitku pro spotřebitele → společenský blahobyt klesá
      • např. znečišťování životního prostředí
    • pozitivní
      • společenský efekt spojený s výrobou určitého statku je vyšší než soukromý výnos jeho výrobce
      • např. včelaři a sadaři
    • řešení externalit
      • soukromé
        • mohou-li zúčastněné strany o řešení externalit mezi sebou bez velkých nákladů vyjednávat, mohou dospět k jeho efektivnímu, společensky optimálnímu řešení, v důsledku dohody si obě strany polepší
      • veřejné
        • založeno na zásahu vlády, pokud selhává soukromé řešení
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!