Iracionalismus, existencionalismus, pragmatismus

 

Otázka: Iracionalismus, voluntarismus, existencionalismus, pragmatismus

Předmět: Filosofie, Společenské vědy

Přidal(a): Adéla Moravcová

 

 

IRACIONALISMUS

  • Opak racionalismu (materialisté), proti rozumový,…
  • Ve filosofii nadřazený pojem
  • Idealisté
  • Jako iracionální označují vše, co nelze rozumem pochopit – nemožné, nepochopitelné
  • I citové vnímání, nad rozumem – nadpřirozené apod.
  • Absolutní iracionalismus = popírá jakékoli smysluplné bytí, vše je absurdní,…
  • Relativní iracionalismus = existují rozumem pochopitelné, ale i rozumem nepochopitelné věci, můžeme se k nim dostat něčím jiným, např. intuice apod.
  • Má mnoho podob = např. voluntarismus

 

VOLUNTARISMUS

  • Idealistický směr
  • Odmítá, že by platily objektivně nějaké přírodní a společenské zákonitosti
  • Podceňuje vědecké poznání
  • Základním principem světa je vůle

 

Arthur Schopenhauer

  • Znal a navazoval na filosofii Kanta
  • “Svět jako vůle a představa“ = pracoval na něm přes 20 let, obsahuje celou jeho filosofii, vychází i z Platona, ovlivnila ho indická filosofie a budhismus
  • Věc o sobě (Kant) je podle něj vůle – objevuje se v různých stupních, vrchol je v člověku
  • V člověku vzniká vědomí, svět vzniká v něm jako představa
  • Vnější skutečnost = hmota, prostor, čas, příčinnost, spojeno, determinováno (určeno), není zde místo pro svobodu, je zde vše dáno
  • Zabývá se poznáním = podle něj je dvojí = intuitivní (podle něj hlavní) a rozumové
  • Základní vlastností vůle je nespokojenost, vede k neustálým změnám = to působí strasti a zlo
  • Říká, že svět kolem je plný utrpení, život je neustálé hnaní se za něčím
  • Když se za něčím pořád ženeme, zvyšujeme to utrpení
  • Měli bychom potlačit vůli, nalezení nirvany
  • Pesimistická filosofie
  • Ideálem je klid, nežití, vůle k životu

 

Friedrich Nietzsche

  • Německý filosof, polský původ
  • Přednášel filologii v Basileji
  • Měl rozhled, zajímal se o filologii a filosofii
  • Miloval antické Řecko – Sokrates, Platón
  • Odkazuje na ni
  • “Tak pravil Zarathustra“ = o morálce slabých, naráží na křesťanství (dává nám zbytečné množství pokory, soucitu, vytváří slabé jedince),…
  • Je plný protikladů, paradoxy
  • Používá básnický jazyk, odkazy na jiné knihy a filosofie, aforismy, někde ale i hodně zjednodušuje, hutný (– filosof s kladivem)
  • Vůle k moci, vůle být nadřízený, vládnout
  • období – romanticky geniální
  • období – kritické (ideálem je vědec, skeptické období)
  • období – zarathustrovské (období jeho původní filosofie, existence, iracionalita, člověk ovládán vůlí k moci)
  • Vznikl pojem nadčlověk (pak i zneužito) – odvržení slabého a vytvoření pána
  • Nadčlověk se musí vybudovat, dosáhnout ho, ne každý toho dosáhne
  • Ospravedlňuje násilí (nacismus – němec je nadčlověk)
  • Odmítá současný pesimismus
  • Byl trochu nihilista (nevěří v nic, neuznává řád,…)
  • Vše bylo a zase bude
  • Spíše myšlenky, nápady, aforismy
  • Vystupuje proti náboženství, politice,…

 

FENOMENOLOGIE

  • Učení o jevech (z řečtiny)
  • Filosofie se má zabývat tím, co se jeví, co je dáno – tedy to, co je fenomén
  • Věda o fenoménech
  • Někdy také filosofie esencí
  • Promítla se i do jiných oblastí (do praktických) – v etice, v estetice, v teorii hodnot (axiologie), i do psychologie,…
  • Českým zástupcem Jan Patočka

 

Edmund Husserl

  • Vystudoval matematiku
  • České kořeny, působil na hodně universitách
  • (Zemřel v roce 1938)
  • Chtěl přeměnit filosofii ve vědu, která popisuje jevy (fenomény)
  • Chce zkoumat jevy v jejich vlastní podstatě, čistá podoba,…
  • Epoché = zdržet se soudů o bytí, idei,… – to člověku umožní zaměřit se na čisté fenomény a odhalit jejich podstatu
  • Fenomén má dvě vrstvy
    • empiricko-reálná vrstva (to nám dávají smysly)
    • vrstva esencí – eidos (smysly nejsou schopné ji postihnout = dostaneme se k tomu zřením – intuice,…)
  • Říká, že naše vědomí je s touto vrstvou spjato = jsme schopní k ní proniknout
  • Fenomenologie má analyzovat problémy, aby vystoupil eidos (esence)
  • Cílem je vybudovat systém esenciálních faktů ve všech filosofických disciplínách

 

EXISTENCIALISMUS

  • 20. století
  • Filosofie existence/existencialismus
  • První myšlenky v Dánsku – Soren Kierkegaard (1. polovina 19. století)

 

Soren Kierkegaard

  • Byl teolog
  • Člověk je osamocen
  • Nemá v ničem oporu – neustále žije v nejistotě → úzkost, rozčarování
  • 3 životní stádia
    • Estetické = užívá si života, uspokojuje své smysly,…
    • Etické = člověk se podřídil řádu, jeho povinností je volit, vybírat si, rozhodovat se → úzkost,…
    • Náboženské = překonání úzkosti tím, že se odevzdáme nějaké transcendentální bytosti (např. bůh) – je to dáno “skokem“, těžký posun, bolestný
  • Téměř za svého života neznámý – objevil ho poté Karl Jaspers

 

Karl Jaspers

  • Velmi se zajímal o Kierkegaarda
  • Hledá podstatu lidské existence
  • (zemřel 1969)
  • Varoval před masovou společností a kulturou, před byrokracií
  • Je kritický
  • Napsal studie z dějin filosofie – psal o Kusánském, Descartovi, Nietzschem…

 

Gabriel Marcel

  • Říká, že se máme pokusit spojit s Bohem, spolužít s ním v lásce, v naději, ve věrnosti

 

Jean – Paul Sartre

  • Spisovatel, filosof
  • Odmítl Nobelovu cenu za literaturu
  • Vyrůstal v Paříži
  • Samotář (šilhal, děti ho nebraly)
  • Studoval v Berlíně = tam se seznámil s filosofií Hegela a Marxe
  • Učil na liceích
  • Narukoval během 2. světové války – zatčen
  • Levicově orientovaný, tíhnul ke komunismu
  • Byl v USA, v Praze, v Číně, v Rusku, atd
  • Politicky aktivní
  • Vychází z fenomenologie
  • Říká, že jsme odsouzeni ke svobodě, jsme nuceni si volit a k zodpovědnosti = naše volba se vždy dotkne jiných
  • To se nejvíce projevuje v krizových situacích = dostaneme se do stavu vytržení = v tu chvíli máme pocit, že musíme něco udělat (i něco, co se vymyká)
  • Náš život je plný nejistot = jediná jistota je smrt
  • „Bytí a nicota“
  • Napsal i hodně her

 

Albert Camus

  • Francouz, narodil se v Alžírsku
  • Vystudoval klasickou literaturu
  • Spisovatel a filosof, novinář
  • Zapojil se do protifašistického hnutí
  • Psal hry
  • Politické otázky, kritik francouzské koloniální politiky v Alžíru
  • Zemřel při autonehodě
  • Hledá odcizení, člověk se ve svém životě cítí nesmyslně
  • Člověk by měl revoltovat (vzbouřit se)
  • Uvádí člověka do mezních situací, více než Sartre
  • V mezních situacích člověk dojde k prozření
  • Člověk má v té chvíli 2 možnosti = sebevražda nebo zvládnout situaci a revoltovat (revolta nás očistí)
  • „Mýtus o Sisyfovi“
  • „Člověk revoltující“
  • Odmítá kolektivní revoltu, preferuje osobní
  • „Cizinec“

 

FILOSOFIE BYTÍ / EXISTENCE

Martin Heidegger

  • Asistentem Husserla
  • Má blízko ke Kierkegaardovi
  • Bytí je jednota subjektu a objektu
  • Člověk jako jediný je schopen si uvědomit své bytí (subjektivní) a svět (objektivní)
  • Jsme vrženi do světa a opuštěni = pocit úzkosti
  • Člověk se obrací vně sebe, mimo sebe – extatičnost
  • Vidí jedinou perspektivu = perspektiva smrti → bytí k smrti
  • Tento stav se nedá pochopit, popsat = vyjadřuje se v básnických obratech
  • Moc se soustředíme na vědu a na techniku
  • „Bytí a čas“ = 30. léta, perspektiva smrti – žijeme k smrti
  • Sympatizoval s nacisty

 

PRAGMATISMUS

  • Přizpůsoboval se současné situaci
  • Na filosofii a její otázky se dívá z ohledu užitečnosti, praktičnosti pro člověka
  • Obraz americké morálky, lidu, …
  • Využít co máme, aby nám to posloužilo
  • Neexistují všeobecně platné pravdy, pravidla – co jednomu vyhovuje, může druhému škodit
  • Pravda je to, co člověka efektivně vede, co se hodí

 

William James

  • Působil na Harvardu, představitel Harvardské školy
  • Vyzdvihuje schopnost jednat
  • Filosofii chápe jako jednání – používáme cit a vůli, nejen rozum
  • Praktické aspekty jednání
  • Nedůvěřuje abstrakci, metafyzice,…
  • Pravda nám pomáhá ke spokojenosti
  • Pravdivé ideje jsou ty užitečné, umožní nám užívat skutečnost pro naše účely, pomůže nám to dosáhnout spokojenosti

 

John Dewey

  • Působil na Chicagské škole
  • Napsal spoustu knih – sociologických, filosofických, psychologických, estetických, pedagogických
  • Je tvůrcem pragmatické pedagogiky = na desítky let ovlivnila americké všeobecné učení, dále hodně v Evropě a v Asii
  • Pragmatická pedagogika = žákům je předložen problém, situace a oni je řeší – tím se učí
  • Učí se užívat správné metody, klade důraz na praktické vyučování, není možné to nalinkovat dopředu
  • Kladl důraz na psychologii dítěte (nemůže je učit člověk bez znalosti psychologie)
  • Do popředí posadil dítě
  • Trochu podcenil obsah vzdělání




Další podobné materiály na webu: