Iracionalismus, existencionalismus, pragmatismus

Otázka: Iracionalismus, voluntarismus, existencionalismus, pragmatismus

Předmět: Filosofie, Společenské vědy

Přidal(a): Adéla Moravcová

IRACIONALISMUS

Opak racionalismu (materialisté), proti rozumový,…
Ve filosofii nadřazený pojem
Idealisté
Jako iracionální označují vše, co nelze rozumem pochopit – nemožné, nepochopitelné
I citové vnímání, nad rozumem – nadpřirozené apod.
Absolutní iracionalismus = popírá jakékoli smysluplné bytí, vše je absurdní,…
Relativní iracionalismus = existují rozumem pochopitelné, ale i rozumem nepochopitelné věci, můžeme se k nim dostat něčím jiným, např. intuice apod.
Má mnoho podob = např. voluntarismus

VOLUNTARISMUS

Idealistický směr
Odmítá, že by platily objektivně nějaké přírodní a společenské zákonitosti
Podceňuje vědecké poznání
Základním principem světa je vůle

Arthur Schopenhauer

Znal a navazoval na filosofii Kanta
“Svět jako vůle a představa“ = pracoval na něm přes 20 let, obsahuje celou jeho filosofii, vychází i z Platona, ovlivnila ho indická filosofie a budhismus
Věc o sobě (Kant) je podle něj vůle – objevuje se v různých stupních, vrchol je v člověku
V člověku vzniká vědomí, svět vzniká v něm jako představa
Vnější skutečnost = hmota, prostor, čas, příčinnost, spojeno, determinováno (určeno), není zde místo pro svobodu, je zde vše dáno
Zabývá se poznáním = podle něj je dvojí = intuitivní (podle něj hlavní) a rozumové
Základní vlastností vůle je nespokojenost, vede k neustálým změnám = to působí strasti a zlo
Říká, že svět kolem je plný utrpení, život je neustálé hnaní se za něčím
Když se za něčím pořád ženeme, zvyšujeme to utrpení
Měli bychom potlačit vůli, nalezení nirvany
Pesimistická filosofie
Ideálem je klid, nežití, vůle k životu

Friedrich Nietzsche

Německý filosof, polský původ
Přednášel filologii v Basileji
Měl rozhled, zajímal se o filologii a filosofii
Miloval antické Řecko – Sokrates, Platón
Odkazuje na ni
“Tak pravil Zarathustra“ = o morálce slabých, naráží na křesťanství (dává nám zbytečné množství pokory, soucitu, vytváří slabé jedince),…
Je plný protikladů, paradoxy
Používá básnický jazyk, odkazy na jiné knihy a filosofie, aforismy, někde ale i hodně zjednodušuje, hutný (– filosof s kladivem)
Vůle k moci, vůle být nadřízený, vládnout
období – romanticky geniální
období – kritické (ideálem je vědec, skeptické období)
období – zarathustrovské (období jeho původní filosofie, existence, iracionalita, člověk ovládán vůlí k moci)
Vznikl pojem nadčlověk (pak i zneužito) – odvržení slabého a vytvoření pána
Nadčlověk se musí vybudovat, dosáhnout ho, ne každý toho dosáhne
Ospravedlňuje násilí (nacismus – němec je nadčlověk)
Odmítá současný pesimismus
Byl trochu nihilista (nevěří v nic, neuznává řád,…)
Vše bylo a zase bude
Spíše myšlenky, nápady, aforismy
Vystupuje proti náboženství, politice,…

FENOMENOLOGIE

Učení o jevech (z řečtiny)
Filosofie se má zabývat tím, co se jeví, co je dáno – tedy to, co je fenomén
Věda o fenoménech
Někdy také filosofie esencí
Promítla se i do jiných oblastí (do praktických) – v etice, v estetice, v teorii hodnot (axiologie), i do psychologie,…
Českým zástupcem Jan Patočka

Edmund Husserl

Vystudoval matematiku
České kořeny, působil na hodně universitách
(Zemřel v roce 1938)
Chtěl přeměnit filosofii ve vědu, která popisuje jevy (fenomény)
Chce zkoumat jevy v jejich vlastní podstatě, čistá podoba,…
Epoché = zdržet se soudů o bytí, idei,… – to člověku umožní zaměřit se na čisté fenomény a odhalit jejich podstatu
Fenomén má dvě vrstvy
- empiricko-reálná vrstva (to nám dávají smysly)
- vrstva esencí – eidos (smysly nejsou schopné ji postihnout = dostaneme se k tomu zřením – intuice,…)

Říká, že naše vědomí je s touto vrstvou spjato = jsme schopní k ní proniknout
Fenomenologie má analyzovat problémy, aby vystoupil eidos (esence)
Cílem je vybudovat systém esenciálních faktů ve všech filosofických disciplínách

EXISTENCIALISMUS

20. století
Filosofie existence/existencialismus
První myšlenky v Dánsku – Soren Kierkegaard (1. polovina 19. století)

Soren Kierkegaard

Byl teolog
Člověk je osamocen
Nemá v ničem oporu – neustále žije v nejistotě → úzkost, rozčarování
3 životní stádia
- Estetické = užívá si života, uspokojuje své smysly,…
- Etické = člověk se podřídil řádu, jeho povinností je volit, vybírat si, rozhodovat se → úzkost,…
- Náboženské = překonání úzkosti tím, že se odevzdáme nějaké transcendentální bytosti (např. bůh) – je to dáno “skokem“, těžký posun, bolestný
Téměř za svého života neznámý – objevil ho poté Karl Jaspers

Karl Jaspers

Velmi se zajímal o Kierkegaarda
Hledá podstatu lidské existence
(zemřel 1969)
Varoval před masovou společností a kulturou, před byrokracií
Je kritický
Napsal studie z dějin filosofie – psal o Kusánském, Descartovi, Nietzschem…

Gabriel Marcel

Říká, že se máme pokusit spojit s Bohem, spolužít s ním v lásce, v naději, ve věrnosti

Jean – Paul Sartre

Spisovatel, filosof
Odmítl Nobelovu cenu za literaturu
Vyrůstal v Paříži
Samotář (šilhal, děti ho nebraly)
Studoval v Berlíně = tam se seznámil s filosofií Hegela a Marxe
Učil na liceích
Narukoval během 2. světové války – zatčen
Levicově orientovaný, tíhnul ke komunismu
Byl v USA, v Praze, v Číně, v Rusku, atd
Politicky aktivní
Vychází z fenomenologie
Říká, že jsme odsouzeni ke svobodě, jsme nuceni si volit a k zodpovědnosti = naše volba se vždy dotkne jiných
To se nejvíce projevuje v krizových situacích = dostaneme se do stavu vytržení = v tu chvíli máme pocit, že musíme něco udělat (i něco, co se vymyká)
Náš život je plný nejistot = jediná jistota je smrt
„Bytí a nicota“
Napsal i hodně her

Albert Camus

Francouz, narodil se v Alžírsku
Vystudoval klasickou literaturu
Spisovatel a filosof, novinář
Zapojil se do protifašistického hnutí
Psal hry
Politické otázky, kritik francouzské koloniální politiky v Alžíru
Zemřel při autonehodě
Hledá odcizení, člověk se ve svém životě cítí nesmyslně
Člověk by měl revoltovat (vzbouřit se)
Uvádí člověka do mezních situací, více než Sartre
V mezních situacích člověk dojde k prozření
Člověk má v té chvíli 2 možnosti = sebevražda nebo zvládnout situaci a revoltovat (revolta nás očistí)
„Mýtus o Sisyfovi“
„Člověk revoltující“
Odmítá kolektivní revoltu, preferuje osobní
„Cizinec“

FILOSOFIE BYTÍ / EXISTENCE

Martin Heidegger

Asistentem Husserla
Má blízko ke Kierkegaardovi
Bytí je jednota subjektu a objektu
Člověk jako jediný je schopen si uvědomit své bytí (subjektivní) a svět (objektivní)
Jsme vrženi do světa a opuštěni = pocit úzkosti
Člověk se obrací vně sebe, mimo sebe – extatičnost
Vidí jedinou perspektivu = perspektiva smrti → bytí k smrti
Tento stav se nedá pochopit, popsat = vyjadřuje se v básnických obratech
Moc se soustředíme na vědu a na techniku
„Bytí a čas“ = 30. léta, perspektiva smrti – žijeme k smrti
Sympatizoval s nacisty

PRAGMATISMUS

Přizpůsoboval se současné situaci
Na filosofii a její otázky se dívá z ohledu užitečnosti, praktičnosti pro člověka
Obraz americké morálky, lidu, …
Využít co máme, aby nám to posloužilo
Neexistují všeobecně platné pravdy, pravidla – co jednomu vyhovuje, může druhému škodit
Pravda je to, co člověka efektivně vede, co se hodí

William James

Působil na Harvardu, představitel Harvardské školy
Vyzdvihuje schopnost jednat
Filosofii chápe jako jednání – používáme cit a vůli, nejen rozum
Praktické aspekty jednání
Nedůvěřuje abstrakci, metafyzice,…
Pravda nám pomáhá ke spokojenosti
Pravdivé ideje jsou ty užitečné, umožní nám užívat skutečnost pro naše účely, pomůže nám to dosáhnout spokojenosti

John Dewey

Působil na Chicagské škole
Napsal spoustu knih – sociologických, filosofických, psychologických, estetických, pedagogických
Je tvůrcem pragmatické pedagogiky = na desítky let ovlivnila americké všeobecné učení, dále hodně v Evropě a v Asii
Pragmatická pedagogika = žákům je předložen problém, situace a oni je řeší – tím se učí
Učí se užívat správné metody, klade důraz na praktické vyučování, není možné to nalinkovat dopředu
Kladl důraz na psychologii dítěte (nemůže je učit člověk bez znalosti psychologie)
Do popředí posadil dítě
Trochu podcenil obsah vzdělání