Mezinárodní právo (2)

 

   Otázka: Mezinárodní právo

   Předmět: Společenské vědy, Právo

   Přidal(a): Kristina2212

 

 

1/ definice mezinárodního práva:

  • MP rozumíme soubor právních norem, které zajišťují mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství

 

2/ funkce MP:

  • ochrana a uspokojování společných cílů mezinárodního společenství (právo spolupráce)

 

3/ členění MP:    

  1. a) veřejné (právní úprava mezistátních vztahů)
  2. b) soukromé (souhrn právních norem (PN), které upravují soukromoprávní vztahy nesuverénních subjektů, přesahující hranice jednoho státu (součást právního řádu každého státu)

 

4/ subjekty práva (obecně):

  • každá jednotka, které daný právní řád přiznává způsobilost k právům a povinnostem a zpravidla i k právnímu jednání

Subjekty se dělí na:

  • prvotní (původní) = státy (subjektivita daná vlastní existencí, nevytvářejí ji MP nebo vůle jiných subjektu, jde o jednotky s plnou subjektivitou
  • druhotné (odvozené) = jednotky, které vznikly z vůle států, např. mezinárodní mezivládní organizace, mají pouze dílčí (částečnou, specializovanou) způsobilost v mezích zmocnění členskými státy

Subjekty MP:

  • státy
  • zvláštní politické jednotky
  • mezinárodní organizace
  • jednotlivci

 

A: Svrchované státy

  • hlavní subjekty MP, vystupují jako nositelé suverénní moci, která je původní a není odvozena od jiné moci

Stát vzniká jako subjekt MP jakmile má následující znaky:

  • území
    • stát nemůže vzniknout ani existovat bez vlastního území, nicméně platné MP
    • nestanoví minimální velikost
    • zmenšení státního území nevede k zpochybnění mezinárodněprávní subjektivity
    • na újmu není ani případná nejistota o přesném vymezení celého st. území
  • stále obyvatelstvo = celek jednotlivců, kteří spolu žijí na daném území jako organizované společenství
    • charakter obyvatelstva:
      • usedlý (vylučuje kočovné kmeny, schází „zakořeněnost“ na určitém území
      • přirozený, požadavek takového soužití obyvatelstva, které zajistí jeho biologickou reprodukci
      • trvalý, odlišuje skutečné obyvatelé od osob, kteří žijí na daném území přechodně (cizinci)
      • MP podobně jako u území nestanoví určitý minimální počet obyvatelstva
  • veřejnou moc (vládu) = soustava státních orgánů, které jsou schopny zajistit na příslušném území takový minimální standart územní správy a veřejného pořádku, který umožňuje nerušenou koexistenci daného státu s jinými členy mezinárodního společenství
    • MP požaduje pouze efektivitu vlády, tedy schopnost fakticky podřídit své autoritě všechny osoby podléhající její jurisdikci

 

B: Zvláštní politické jednotky s dílčí subjektivitou mají zpravidla omezenou způsobilost k právům, povinnostem, popřípadě i k právním úkonům

  • vznik: zpravidla z vůle států na základě mezinárodní smlouvy (MS) nebo jiného aktu, jedná se tedy o odvozené subjekty
  • Svatá stolice – právní postavení založeno na duchovním a historickém základě, politická organizace světové katolické církve v čele s papežem
  • Svrchovaný řád maltézských rytířů (sídlo Řím)
    • v současnosti plní pouze charitativně humanitární činnost (ČR navázala dipl. styky v r. 1990)
  • města s mezinárodním statusem
    • jejich postavení vyplynulo zpravidla ze strategické či náboženské výjimečnosti, resp. šlo o územní kompromis soupeřících velmocí
    • např. Jeruzalém, Západní Berlín, Mostar
  • Mezinárodní výbor Červeného kříže = švýcarská nevládní organizace, sídlo Ženeva
    • pověřen státy významnými úkoly souvisejícími s dodržováním humanitárního práva v ozbrojeném konfliktu

 

C: Mezinárodní organizace

  • sdružení států, která na základě právního aktu, kterým byla zřízena, trvale vykonává určité úkoly pro členské státy, a to vlastním jménem a vlastními orgány
  • mají určitá práva a povinnosti i způsobilost k právním úkonům, které nabyly na základě zmocnění členskými státy, tedy subjektivita odvozená o omezená zakládající smlouvou
  • dělení MO z hlediska rozsahu mezinárodněprávní subjektivity:
    • a/ kooperační – založeny na spolupráci mezi státy (OSN, mez. odborné organizace …)
    • b/ integrační – vykazují výrazné rysy nadstátnosti (ES), tedy mají pravomoci v oblastech jinak vyhrazených pouze státům, závaznost rozhodnutí jejích orgánů pro členské státy a bezprostřední použitelnost jejích aktů na vnitrostátní poměry členů
  • MO z hlediska počtu členů:
    • celosvětové (OSN)
    • partikulární NATO
  • Orgány MO (zpravidla):
    • shromáždění zástupců členských států (Valné shromáždění, generální konference ……)
    • výbor nebo rada, volení členové, realizuje usnesení shromáždění
    • sekretariát – výkonný technický orgán

 

D: Jednotlivci – postavení odvozeno od státu

  • rozhodující pro určení právního postavení jednotlivce je, zda existují takové jeho zájmy, které mezinárodní právo chrání i bez konkrétního přivolení státní moci (ochrana obecným mezinárodním právem), případně i proti konkrétní vůli takové moci
  • oprávněné zájmy jednotlivce = základní lidská práva (právo na život, zdraví, důstojnost)
  • jednotlivec jako subjekt mezinárodního práva je oprávněn obracet se na různé mezinárodní orgány se stížnostmi, upozorněními, peticemi z důvodu porušení lidských práv státy
    • např. ženevský Výbor pro lidská práva (zavazuje i ČR) za podmínky, že:
      • stát uznává jeho příslušnost (přistoupení k mezinárodní smlouvě)
      • jednotlivec vyčerpal všechny dostupné vnitrostátní prostředky
      • výbor nerozhoduje ve věci, řízení končí sdělením názoru stěžovateli a státu, proti němuž stížnost směřovala
    • v minulosti působil jako regionální orgán Evropská komise pro lidská práva
      • nebyl orgánem rozhodovacím pouze: smírčím, vyšetřovacím
      • pokud nedošlo ke smíru, mohlo být vyvoláno jednání u Evropského soudu pro lidská práva, dnes se stěžovatel obrací přímo na tento soudní orgán
  •  jednotlivec jako subjekt mezinárodního práva též v případě mezinárodněprávní trestní odpovědnosti pachatelů
  • vznik odpovědnosti: v případě zločinů podle mezinárodního práva (jde o nejzávažnější porušení lidských práv – zločiny proti míru, lidskosti, pravidlům vedení války, zločiny genocidy …)

 

5/ prameny mezinárodního práva:

  • 1/ materiální = okolnosti, ze kterých vznikají prameny
  • 2/ formální (právní) = vnější formy práva, v nichž subjekty právo poznávají a identifikují
    • základní
      • mezinárodní smlouvy
        • definice dle Vídeňské úmluvy o smluvním právu: mezinárodní dohoda, která je uzavřena mezi státy písemnou formou a řídí se mezinárodním právem
      • mezinárodní obyčeje
        • vznik: na základě praxe států, která má určité vlastnosti
        • důvod závaznosti: přesvědčení o právní závaznosti daného pravidla
        • smluvní a obyčejová pravidla = právně rovnocenná
    • pomocné (podpůrné)
      • obecné zásady právní – zásady uplatňované všeobecně ve vnitrostátních pr. řádech států
      • soudní rozhodnutí
      • učení nejkvalifikovanějších znalců MP
      • (také vnitrostátní akty, akty MO, akty států, ekvita = spravedlnost)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: