Mezinárodní vztahy – maturitní otázka (4)

 

   Otázka: Mezinárodní vztahy

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): Šárka Simandlová

 

 

Mezinárodní vztahy

  • Společenskovědní disciplína zabývající se zkoumáním bezpečnějších a efektivnějších prostředků pro organizaci vztahů mezi lidmi, společnosti, vládami a ekonomikami a soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství.
  • z politologie v 2. polovině 20. století
  • základ: jazyky, kultura států
  • oficiálně se začaly budovat po 1. sv.v

Vývoj

  • dříve – vztahy řešil panovník – svatý Václav – ústup Němcům
  • Grotius – všichni stejná práva – 1.myšlenky mez. vztahů
  • Jiří z Poděbrad – 15.stol-spolupráce v Evropě -> odkazovala se na něj V4)
  • 1919 – vznik Společenství národů -> Cíl: zabránit další světové válce
  • 1948 – konference UNESCO Paříž – Mezinárodní vztahy prohlášeny jako vědní disciplína, jako 4. větev politologie

Předmět

  • vztahy mezi státy, zkoumá prostředí + změny, řeší způsoby přežití v mezinárodním prostředí

 

Vztahy mezi státy

  • mají různou podobu…hlavně v ekonomické rovině

Druhy podob:

  • spolupráce
  • konflikt
  • indiference
  • rivalita

Příklady vztahů mezi státy:

  • kulturní (UNESCO)
  • vojenská spolupráce
  • věda a výzkum
  • obchod
  • školství

 

Formy mezinárodních vztahů

  • Mezistátní dohody a smlouvy (deklarace, smlouvy…) – upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci. Mohou být bilaterální (uzavřené mezi dvěma státy) nebo multilaterální (mezi více)
  • Mezinárodní organizace – vyšší forma spolupráce mezi státy, díky nim nabývá spolupráce institucionální podoby. Státy na základě právního aktu postupují část svých pravomocí společným orgánům či se v nich snaží prosadit svůj vliv. Spolupráce státu v rámci MO je trvalá a neustále se rozvíjí na rozdíl od smluv a dohod.

 

Subjekty mezinár. vztahů

Suverénní stát

  • Rozhoduje sám o sobě i o zahraniční politice (navazování vztahů)
  • Nezávislost státu na ostatních

Velmoci

  • státy se zvláštním postavením, musí to uznat ostatní
  • určují zahraniční politiku ostatních (ale není to nikde psáno)
  • neoficiální velmoci
    • máme z nich strach respekt…mají vlastní at. zbraně
  • oficiální velmoci:
    • mají na to „papír“
    • 5 stálých členů Rady bezpečnosti
    • USA, VB, Rusko, Čína, Francie

Mezinárodní organizace

  • MO – Sv. Aliance (1815)- vznik po Vídeňském kongresu
  • Základní dělení:
    • Vládní
      • Politici zastupují celý stát
      • OSN, NATO
    • Nevládní
      • Vznikají mezi lidmi
      • Skaut, Červený kříž, Lékaři bez hranic…
  • Význam:
    • Platforma – místo, kde lze řešit problémy mezi státy
    • Účast – předvídání, jak se stát bude chovat

 

Mezinárodní organizace

Dělení:

  • Podle typu členství
    • Mezinárodní vládní – členy jsou státy, resp. vlády států
    • Mezinárodní nevládí – členy jsou nestátní aktéř
    • Hybridní – státní i nestátní aktéři (Mezinárodní org. práce ILO)
  • Podle rozsahu členství
    • Limitované – vyvíjejí činnost jen v některých částech světa
    • Nelimitované – celosvětová činnost, členy je většina států

Hlavní role MO

  • MO jako nástroj
    • nejčastěji chápány jako nástroj politiky svých členů
    • je projevem moci těchto států, zastupuje jejich zájmy navenek
    • MO pak není samostatným aktérem a nedisponuje navenek vlastní autoritou
    • MO jako nástroj moci svých členů dominuje realistickému pojetí MV
  • MO jako aréna
    • místo, kde se odehrává určitá činnost (poskytuje prostor, kde se setkávají členové organizace) jako diskutování, vyjednávání, dělání společných rozhodnutí
  • MO jako aktéři
    • postupně utváří vlastní strukturu – umožňuje samostatné jednání a jistou nezávislost na členské základně
    • především liberální představa – vidí v MO samostatné aktéry v mezinárodním systému – schopni jednat autonomně

 

Mezinárodní politika

  • pokračování vnitřní politiky, ovlivňována vnitrostátní situací
  • utváří jak stát působí navenek
  • tvoří ji státy, vládní a nevládní org.,korporace, vědecké týmy,…
  • činnost státu zaměřená k zajištění co nejpříznivějších vnějších podmínek pro jeho existenci

Dělení:

  • Izolacionistická – minimální zahraniční styky, odmítání účasti v mez. politice
  • Liberální – rozvíjení zahr. styků, snaha o spolupráci, státy uzavírají dohody a spojenectví

 

Mezinárodní dohody

  • Deklarace
    • prohlášení
    • shrnuty podmínky
    • není závazná
    • právně vymahatelná
    • vyjadřuje záměr, obecné prohlášení
    • ti, co ji podepíšou – signatáři
    • jednostranná
  • Smlouva
    • právně vymahatelná
    • závazná
    • nejdůležitější zdroj mezinárodního práva
    • mezi dvěma nebo více státy
    • 2/vícestranná
    • Liberální    x     multilaterální

 

Procedura vytváření mezinárodní politiky

  • Vyjednávání zplnomocněných odborníků – návrh – ukončeno parafou(předběžný popis)
  • Provizorní přijetí zástupců stran – podepíší
  • Ratifikace – definitivní schválení, potvrzení a podepsání
  • Nabytí platnosti po výměně listin (pokud smlouva nestanoví jinak)

 

Nástroje mezinárodní politiky

  • Diplomacie – umění vyjednávat mezi zástupci různých států
  • Diplomat  – člověk, jehož funkcí je vyjednávat , reprezentovat, informovat o své nebo hostitelské zemi, dohlédnout na zájmy svých občanů a starat se o zájmy správní
  • Velvyslanec, vyslanec, nuncius, rezident, charge d´affaires (dočasný zástupce), atašé ( odborník pro urč. oblast)
  • Konzul – akreditován u cizí vlády – úkol prosazovat zájmy svých občanů před místními úřady – ve velkých městech, přístavech

 

Navazování diplomatických styků mezi dvěma státy

  • Uznání de iure – ošetřeno právní normou, právně, na papíře
  • Uznání de facto – to, co existuje, mělo by to předcházet ↑ realita

 

Opatření proti ohrožení míru

  • Rezoluce
    • většinou požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí
    • musí být schválena všemi stálými členy Rady bezpečnosti
  • Embargo (zábrana)
    • nejmírnější donucovací prostředek OSN vůči států,kt. porušují mír
    • oslabení vojenské síly států  (X vývoz zbraní,…)
  • Sankce 
    •  země je hospodářsky izolována od zbytku světa (s.hospodářské a plošné)
  • Bojkot
    • státu je dočasně pozastaveno členství v MO
    • Omezení/přerušení diplomatických styků ->politická izolace státu
  • Vojenský zásah
    • vojenská akce vedená vojsky OSN / pověřeným státem (většinou USA)
    • musí být souhlas všech 5stálých členů RB a nadpoloviční většiny nestálých členů
  • Mírová mise 
    • vojska OSN udržují mír v postižené oblasti ( mohou zasáhnou proti narušitelům)
    • když je konflikt ukončen nebo se chýlí ke konci
  • Pozorovatelská mise 
    • pozorovatelé vysílání do oblastí napětí nebo přímo do konfliktu
    • nesmí do konfliktu zasahovat
  • Vyhlášení války
    •  formální akt (psaný/projev), kterým je vyhlášen vál.stav mezi 2/více státy

 

Válečný stav

  • Agrese – ozbrojené počínání proti suverenitě
  • Anexe – násilné připojení
  • Okupace – dočasná kontrola nad cizím územím
  • Ukončení války 
    • Kapitulace – napadený stát složí zbraně a vzdá se
    • Podrobení – přičlenění jiného státu

 

Mezinárodní ekonomická spolupráce

  • rozvojová pomoc, usnadnění přístupu na světové trhy
  • ekonomické sankce, repatriace uprchlíků
  • Její nutnost
    • Liberalismus
      • stát chrání národní ekonomiku před zahraniční konkurencí
      • nástroje
        • Clo – daň za dovoz výrobku
        • Kvóta – množstevní omezení
    • Státní protekcionismus
      •  stát může odstraňovat bariéry mezinárodního obchodu nebo provádět ochranářskou politiku

 

Ekonomická spolupráce

různé úrovně:

  • Pásmo volného obchodu
    • vzniká zóna volného obchodu
    • členské státy se zavážou odstranit překážky – zruší cla a množstevní kvóty
  • Celní unie
    • odstranění bariéry volného obchodu
    • společná och.politika a sjednocené celní sazby
  • Společný trh
    • volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly
    • jeden ekonomický trh bez vnitřních hranic
  • Hospodářská unie
    • společný trh je doplněn o společnou měnu (řízená z centrální banky)
  • Úplná ekonom. integrace
    • dochází k integraci ekonomických politik
  • Integrace
    • prohlubování spolupráce, vyšší stabilita,…

 

ČR a její účast v MO

  • EU
  • OSN – 1993
  • NATO – 1999
  • OECD
  • Visegrádská skupina (4-ČR,Polsko,Slovensko,Maďarsko)
  • OBSE – Bezpečnost a spolupráce v Eropě
  • Rada Evropy
  • Interpol
  • IMF – Mezinárodní měnový fond

 

OSN

  • Celosvětově nejuznávanější mezinárodní organizace
  • Usiluje o zachování světového míru, bezpečnosti a spravedlivých vztahů mezi státy
  • vznik – 26. 6. 1945 (podpis Charty OSN)
  • sídlo – New York
  • 193 členských států
  • 1946 – první Valné shromáždění OSN
  • 2001 Nobelova cena za mír
  • Původní cíl – navázat na činnost Společnosti národů <- neobstála jako garant bezpečnosti a míru
  • Současné cíle
    • Zachování světového míru a bezpečnosti
    • Zajištění suverenity členských států
    • Humanitární pomoc
    • Zrovnoprávnění mužů a žen
    • Rozvojová pomoc

 

Orgány OSN

  • Rada bezpečnosti
    • Nejvyšší výkonný orgán OSN
    • Má základní odpovědnost za udržení míru
    • 15 členů
      • 10 z nich je volených Valným shromážděním na 2 roky
      • 5 je stálých (USA, VB, Fr, Čína, Rusko) – právo veta
    • Její usnesení(požadavky) jsou právně zavázané
    • Pravomoci:
      • Uvalení mezinárodních sankcí
      • Schválení mezinár. mírových operací a vojenských akcí
  • Valné shromáždění
    • Druhý vrcholný orgán OSN
    • Zastoupeny všechny členské země (1 země = 1 hlas)
    • Rezoluce
    • Volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy Rady bezpečnosti
    • Na rozdíl od R.B nemá žádné donucovací prostředky
  • Mezinárodní soudní dvůr
    • Soudní orgán OSN, řeší mezinárodní spory mezi státy
    • Rozhodnutí jsou právně závazná, ale ne exekutivně vynutitelná
    • Může rozhodovat jen v případě předložení problému od sporných stran
    • Založen 1945, sídlo v Haagu
    • Tvoří ho 15 soudců volených na 9 let V. shromážděním a bezpečnosti¨
  • Ekonomická a sociální rada
    • Monitoruje celkovou hosp. situaci v členských zemí
    • Vytváří prognozy dalšího vývoje, navrhuje opatření
    • Sleduje např.: Mezinár. měnový fond, ale i
    • Dále pak např.: podporuje dodržování lidských práv a zákld. Svobod
  • Poručenská rada
    • Vznikla pro správu 11 oblastí, které po 2. SV nezískaly status sam. státu
    • Postupně se osamostatnily, tak rada formálně ukončila svou činnost
    • Může se ale kdykoliv znovu sejít – bude-li potřeba
  • Sekretariát OSN
    • Výkonný orgán OSN
    • Tvoří ho generální tajemník a jemu podřízený sekretariát
    • tajemník je jmenován na 5 let
    • Tajemník zastupuje OSN navenek, spravuje majetek OSN, právo účastnit se všech jednání OSN, předkládat R.B. návrhy otázek v případě, kdy má pocit že ohrožují svět. Mír
  • Mírové síly OSN (modré barety)
    • vojenské jednotky, které členské státy na základě rezoluce poskytnou OSN k udržování míru v nestabilních částech světa
  • Organizace OSN
    • Mezinárodně měnový fond (IMF) – podporuje stabilitu měnových systému ve světě
    • Světová banka – pro obnovu a rozvoj, poskytuje dlouhodobé úvěry
    • UNESCO – kultura a vzdělání
    • UNICEF – dětský fond
    • WHO – světová zdravotnická org.
    • OPEC – země vyvážející ropu

 

Evropská Unie

  • Mezinárodní organizace, sdružuje evropské státy
  • vznik: 1.1.1993 (Maastrichtská smlouva)
  • většina hlavních institucí sídlí v Bruselu
  • symboly: vlajka, hymna, motto „Jednota v rozmanitosti“, euro
  • 28 členů: Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, VB, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko , Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, ČR, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko
  • ČR vstoupila v roce 2004
  • cíl: politická a hospodářská integrace členských zemí
  • symboly: vlajka, hymna, motto „Jednota v rozmanitosti“, euro
  • EU předcházelo:
    • 1952 – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
    • 1957 – Evropské hospodářské společenství (EHS)
    • 1958 – Společnost pro atomovou energii (EURATOM)
    • 1967 – sloučení těchto 3 organizací a vznik Evropské společnosti – summit v Haagu

 

Smlouvy EU

  • Maastrichtská smlouva (1992)
    • Evropská společenství se přejmenovalo na EU
    • Vytvoření měnové unie s jednotnou měnou
    • Posílení integrace, zvýšení hospodářských nároků
    • Vstup Rakouska, Švédska a Finska
  • Shenghenská smlouva (1995)
    • Zrušení hraniční kontroly a celních poplatků
    • Zrychlení přepravy, ochrana osobních údajů
    • Státy, které ke smlouvě přistoupily – součástí schengenského prostoru
  • Amsterodamská smlouva (1997)
    • Zpřehlednila evropské smlouvy
    • Položila základy evropského občanství
    • Cíl- pol. unie, společná zahraniční politika
  • Nicejská smlouva (2000)
    • Reforma institucí EU (vrcholných orgánů)
    • Přerozdělení hlasů v Radě ministrů ve prospěch větších států

 

Cíle EU:

  • Hospodářská unie
    • Sladění hospodářské politiky členských zemí
    • Prosazení 4 základních svobod- volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu
  • Měnová unie
    • Vytvoření Evropské centrální banky a stejné měny
    • 1.2002 přijala většina států euro
  • Politická unie
    • Země jsou ochotny vzdát se části své suverenity
    • Sladit zahraniční politiku a poskytnout občanská práva na svém území

 

Orgánu EU

  • Evropská rada
    • Nejvyšší politický orgán EU
    • Hlavní rozhodovací orgán
    • Zastoupena předsedy vlády členských zemí
    • V čele je předseda ER – stálý, volen na 2,5 roku
    • Schází se 4krát ročně v Bruselu
    • Stanovuje směřování EU, dává podněty Evropské komisi
  • Evropská komise
    • Nejvyšší výkonný orgán EU
    • Sídlo: Brusel, Lucemburk
    • 28 komisařů na 5 let, kterým je přidělena oblast- „portfolio“ (doprava, ŽP…)
    • V čele – předseda + místopředsedové
    • Reprezentuje EU navenek
    • Vypracovává návrhy práv. předpisů
    • Spravuje evropský rozpočet, dohlíží na dodržování evropského práva (smí ukládat sankce)
  • Rada EU
    • Resortní ministři členských zemí (na zasedání přítomen ministr, který odpovídá za pol. oblast dané země)
    • Schvaluje právní předpisy a rozpočet EU
    • Sídlí v Bruselu
  • Evropský parlament
    • Jediný přímo volený orgán EU
    • Nejvyšší orgán zákonodárné moci
    • Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk
    • 751 poslanců volených na 5 let (sdružují se do frakcí)
    • V čele předseda a 14 místopředsedů
    • Schvaluje právní předpisy a evropský rozpočet
    • Vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány
  • Soudní dvůr EU
    • Nejvyšší soudní orgán eu
    • Sídlí v Lucemburku
    • Řeší spory mezi státy, institucemi, podniky a soukromými osobami podle evropského práva
    • Ze 3 orgánu:
      • Soudní dvůr – 28 soudců, 8 generálních advokátů
      • Tribunál – řeší případy předložené jedinci/podniky
      • Soud pro veřejnou službu – spory mezi unií a zaměstnanci

 

NATO

  • Nejvýznamnější vojenská organizace
  • Plánování společné obranné politiky, armády členských států podléhají společnému vedení
  • vznik: 4.4.1949, Washington – důsledek napjatých vztahů, počátek studené války
  • 12 zakládajících státu (USA, Kanada, UK, FR, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island)
  • Ted 29 států – USA, Kanada, UK, FR, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island, Řecko, Turecko, Něm., Španělsko, ČR, Madarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunkso, Bulharsko, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko, Albánie, Černá hora
  • ČR vstoupila 12. března 1999
  • vstupem do NATO – závazek podílet se na společné obraně, v případě potřeby pomoct jinému státu

 

Orgány NATO:

  • Severoatlantická rada
    • Nejvyšší politický orgán
    • Zastoupeny všechny členské země (ministři, předsedové vlád, velvyslanci,…)
    • Rozhoduje o společné zahraniční politice (a společném postupu členských zemí)
    • Má zvláštní pravomoci
  • Generální tajemník
    • Nejvyšší představitel NATO
    • Reprezentuje NATO navenek, nemá rozhodovací pravomoce
  • Vojenský výbor
    • Nejvyšší vojenský orgán NATO
    • Poskytuje rady a doporučení hlavním civilním orgánům
    • Rozhoduje o vojenských záležitostech
    • Plánují a realizují provedení vojenské akce
  • Skupina pro jaderné plánování
    • Rozhoduje o jaderných otázkách – rozmístění jad. Zbraní, …

 

Partnerství pro mír

  • Založeno v lednu 1994
  • Instituce pro vojenskou spolupráci mezi členskými státy NATO a ostatními
  • Cíl: posílit bezpečnost a stabilitu v Evropě

 

Globalizace

  • Proces sbližováni kultur a ekonomik různých národů a států
  • Soubor ekonomických aktivit a procesů, které vyvolávají řady společenských důsledků
  • Proces narušující zavedený model moderní politiky
  • Hospodářství:
  • Jednotné mezinárodní trhy-propojení jednotliv. Trhu
  • Úroven výroby a obchodu – z národní na globální
  • Politika
  • Kultura – pohyb lidí – „smazávání“ kulturních odlišností mezi národy

 

Důsledky globalizace:

  • Celosvětové uvolnění obchodu, snazší pohyb osob i kapitálu
  • Nadnárodní pomoc – snižování moci vlád jednotliv. států (vyšší vliv nadnárodních uskupení – firmy, MO,…)
  • Hospodářská prosperita závislá na světovém trhu
  • Změna dělby práce – přesun výroby do rozvojových zemí, ve vyspělých – řízení společnosti
  • Provázanost finančních trhů – ekonomický růst rozvojových zemí
  • Snadná výměna informací (média)
  • Zvyšuje se pohyb a komunikace v prostoru („zmenšování světa“)

Symbol globalizace – McDonald’s

 

Vliv globalizace na ČR:

  • Významný příliv zahraničního kapitálu
  • Stabilní měna
  • Odbourávání některých jistot sociálního státu
  • Větší možnost exportu českých podniků
  • kritici ekonomické globalizace navrhují řešit negativní důsledky rovněž globálně (na půdě OSN), která pravidelně pořádá summity o životním prostředí a světové chudobě
  • celosvětové iniciativy za prosazení ekologického a sociálního zákonodárství ve všech zemích, které by zabránilo neomezenému
  • využívání přírodních i lidských zdrojů a hospodářskýho rozdílům ve světě

 

Kritika globalizace:

  • Na půdě OSN – pořádá summity o životním prostředí a světové chudobě
  • Vyzývají k celosvětovým iniciativám za prosazení ekologického a sociálního zákonodárství ve všech zemích ® zabránilo by dosavadnímu neomezenému využívání přírodních i lidských zdrojů a hosp. rozdílům ve světě
  • Globalizace neřeší naléhavé problémy lidstva – chudoba, ŽP,…,ale naopak tento nezdravý stav světa
  • Globalizace má spoustu vedlejších důsledků – šíření nových nemocí, rychlejší a rozsáhlejší ničení ŽP,…

 

Globální problémy

  • problémy týkající se celého lidstva, přesahují hranice jednotlivých států
  • Populační exploze
    • Počet lidí na světě stále roste ® zvyšuje se spotřeba surovin
    • Roste průměrná délka života
    • V rozvojových zemích mnoho lidí trpí podvýživou, nemají dostatek pitné vody
    • Šíření nemoci
    • Negramotnost (dnes už ale klesá)
  • Zhoršování kvality ŽP
    • Hlavně v rozvojových zemích – nedostatek financí
    • Nedostatek pitné vody, úbytek zemědělské půdy, odlesnování
    • Vyhynutí některých druhů živočichů a rostlin (důsledek změny ŽP, spotřeby surovin a energií)
    • Emise skleníkových plynů
  • Mezinárodní vztahy, bezpečnostní hrozby
    • Ve světě hrozí mnoho konfliktů, mohly přerůst v globální válku
    • Snaží se kontrolovat OSN
    • Dnes převážně vnitrostátní konflikty, občanské války, války za nezávislost
    • Zvyšuje se počet jaderných mocností (Indie, Pákistán)
    • Terorismus (Islám)
  • Chudoba
  • Spotřeba surovin a energie
  • Rostoucí množství odpadů
  • Emigrace
  • Rasové, etnické, náboženské a politické konflikty






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: