Místo člověka ve společnosti

 

Otázka: Místo člověka ve společnosti

Předmět: Sociologie

Přidal(a): vl3da

 

 

Kultura

  • Každou společnost charakterizuje kultura = sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidi osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním životě (instinktivní)
  • Na světě je asi 4000 kultur, mají tzv. univerzália (koncept rodiny nebo přátelství)
  • Materiální kultura – soubor jevů a procesů, vztahující se k uspokojování materiálních potřeb člověka, infrastruktura, pracovní nástroje, umělecké předměty
  • Duchovní kultura – oblast duchovního bohatství společnosti, vědění, normy, hodnoty. Zvyky, jazyk, filozofie
  • Kultura každé společnosti se skládá ze čtyřech navzájem propojených prvků:
    • Kognitivní stránka (vědění a znalosti) – jak se máme v běžném životě chovat, rozumíme, co věci a události kolem nás znamenají a jejich následky
    • Normativní stránka (normy a hodnoty) – standarty společnosti, vymezují chování člověka, co je přístupné a co není, motivují lidi k jednání určitým způsobem (nekrást, chovat se podle pravidel slušného chování), normální (přístupné) je to, jak se chová většina
    • Materiální statky – symboly a artefakty (materiální věci, typické pro určitou kulturu) americká x indická společnost (způsob života, bydlení, jídlo)
    • Jazyk – naučený systém symbolů – dorozumění, přenos myšlení, sdílení světa s druhými lidmi
  • Konflikt kultur – Samuel Huntington – Střet civilizací – konflikty budou v budoucnosti probíhat hlavně mezi kulturními celky, ne zeměmi
  • Kulturní difuze – prolínání kultur
  • Subkultura – specifická kultura, je součástí obecné kultury, ale odlišuje se určitými znaky

 

Sociální struktura

  • Osu společnosti tvoří vztahy mezi lidmi – sociální struktura – uspořádání vztahů mezi jedinci, vztahů ve společnosti
  • Základem sociální struktury je sociální postavení, sociální role a sociální stratifikace (rozvrstvení) společnosti
  • Sociální pozice (status) = postavení, které jedinec zaujímá v sociální skupině, je svázáno s výkonem určité role, pozice
    • Vrozené
    • Předem dané (askriptivní) – připsáno člověku bez ohledu na jeho kvality (pohlaví, postavení podle povolání rodičů, etnické skupiny, kastovní systém)
    • Získané – postavení získané díky kvalitám člověka
  • Sociální role – soubor práv, povinností a očekávaného chování, které vyplývají ze sociální pozice
  • Chování člověka pak ukazuje, jak požadavky určité role plní – může to být role syna, dcery, otce, dobrého studenta
  • Máme určité vzorce chování, které jsou od dané sociální role očekávané /společenská kontrola)
  • Společenské role:
    • Vnucená role (ZŠ, vězení, otroctví, vojna)
    • Volitelné (zaměstnání)
  • Specifická role (těhotenství)
    • Individuální – k sobě x skupinové (vedoucí zájmového kroužku)
    • Primární – příbuzenské vztahy x sekundární (soused, trenér)
    • Dlouhodobé (muž, žena) x krátkodobé (návštěvník kina, nějaké akce)
    • Prolínající se (matka + manželka) x vylučující se – (sportovec x drogy)
  • Čtyři stupně ztotožnění se s rolí:
    • identifikace – ztotožnění úplné, roli přijmeme
    • modifikace – přizpůsobení role
    • konflikt role – např na charakteru člověka
    • odmítnutí role – roli nepřijmeme
  • sociální vrstva – skupina lidí s různým sociálním a ekonomickým postavením, rozsahem moci a životním stylem: vyšší (elita), vyšší střední (odborníci), nižší střední (úředníci), vyšší dělnická (odborné ruční práce), nižší dělnická (neodborné ruční práce), underclass (bezdomovci, vězni)
  • sociální mobilita – přesun lidí ve struktuře, společnosti, prostupnost stratifikačního systému
    • vertikální mobilita – společenský pád a vzestup (přesuny z nižších do vyšších vrstev a naopak)
    • horizontální mobilita – sociální pozice se nemění (např profesní změna beze změny sociální vrstvy, změna bydliště)
    • intragenerační – změny na spol. žebříčku v rámci jedince /přesun v rámci jedné generace, na konci života má horší/lepší postavení než na začátku
    • intergenerační – změny na spol. žebříčku v rámci generací (přesun mezi generacemi, děti získávají lepší/horší postavení než mají jejich rodiče)
  • sociální stratifikace – sociální rozvrstvení, základem stratifikace je nerovnost – vymezena různými kritérii (věk, pohlaví, vzdělání, národnost, majetek) v tradičních společnostech vychází z rodinného původu, majetku a politické moci, v moderní společnosti ze vzdělání, přijmu nebo profese

 

Typy stratifikačních systémů

  • otrokářství systém – typ závislosti, kdy je jedna osoba majetkem jiné, majitelem mohl být panovník, stát, jednotlivec
    • postavení otroka je různé, někdy měli práva (Mezopotámie)
    • otroci: dlužník, válečný zajatec, z rodiny otroků
  • kastovní systém – člověk se narodí do určité kasty a je vyloučeno, aby se přesunul do jiné kasty
    • kasta – společenská vrstva, skupina osob, jejíž sociální status je dán narozením, má pro své sociální postavení omezené volby povolání, sociální mobility (vzestup v žebříčku) a prostorové mobility (stěhování)
    • Brahmáni, Kšatrijové, Vaišjové, Šúdrové
    • Brahmáni se nesmí stýkat s nedotknutelnými, poruší-li jedinec daná pravidla, ocitne se v příštím životě nižší postavení
  • Stavovský systém – skupiny lidí, které mají stejný status, tvořen souborem privilegií, práv a povinností
    • Typický životní styl, relativně stejná výše majetku (arcibiskup x kaplan)
    • Mohli se dostat do stavu povýšením (získali titul) nebo sňatkem)
    • Kolektivní cíle
  • Třídní sytém – tvořen třídami – skupiny lidí vymezené na základě způsobu obživy a postavením na trhu práce
    • Třídy jsou volně prostupné na rozdíl od kast a stavů, dovoluje nám se v systému volně pohybovat na základě naší motivace

 

Socializace

  • Začleňování člověka do společnosti (v průběhu celého života, ale charakteristická pro dětství, pak už nelze dohnat, osvojováním si norem společnosti, chování, zásad komunikace, vytváření názorů, postojů) primární v dětství, sekundární např. v pubertě nebo terciální v dospělosti
  • Resocializace – člověk přijímá nové normy a hodnoty (např. při přistěhování do jiné země)
  • Zprostředkovatelé socializace: rodina, vrstevnická skupina, masmédia, škola, církev
  • Způsoby socializace: hra, přejímání sociálních rolí, učení, vzdělávání, napodobování, vliv kultury (internet, kniha, divadla)
  • Dobře socializovaný člověk se chová stejně doma i ve společnosti, vychází s lidmi, komunikuje x špatně socializovaný člověk – problémy s ostatními, někdy i vlastní identitou

 

Sociální skupina

  • Stabilní sociální útvar, seskupení lidí spojených společným cílem s relativně stálými, trvalými, pevnými vztahy mezi členy, sociologii skupin zkoumá charakter těchto vztahů a provádí jejich klasifikaci
  • Je schopná navenek vystupovat jednotně, má vlastní identitu (symboly, hodnoty)
  • Rozdělení: podle členů
    • malá 2-30 členů, znají se mezi sebou, stýkají se (rodina, družstvo)
    • velká – nad 30 členů, komunikace je zprostředkovaná, členové se navzájem neznají
  • Podle vztahů ve skupině:
    • formální – předem určená hierarchie, vztah podřízenosti a nadřízenosti, skupina zřízena institucí, předem daná pravidla a pozice (škola, armáda, firma)
    • neformální – osobní vztahy mezi členy, skupina vzniká spontánně (rodina)
  • Podle míry socializace:
    • Primární – těsné neformální vazby mezi členy, možnost důvěry, např. rodina – základ sociální struktury, funkce emocionální (jistota, láska), ekonomická, výchovná, ochranná
    • Sekundární – spíše formální vztahy, hlavní motiv členství je pragmatický
  • Podle členství:
    • s členstvím dobrovolným (společný zájem – sportovní oddíl)
    • s členstvím nedobrovolným (vězení)
  • Podle uzavřenosti:
    • otevřené – vstoupit může kdokoli (sportovní oddíl)
    • uzavřené – (sekta, gang)
  • Způsoby vedení skupiny
    • Autokratický – o všem rozhoduje vůdčí osobnost (příkazy, zákazy), nemusí být tolik efektivní
    • Liberální – naprostá neshoda ve skupině – každý si dělá, co chce
    • Demokratický – je ideální – můžu přirovnat k týmu, diskuze, názory = vyšší výkonnost
  • Vztahy ve skupině
    • Kooperace
    • Soutěžení
    • Mocenské vztahy
    • Konflikt

 

Zvláštní skupiny

  • Pasivní: agregát – náhodný dav (lidé, kteří reagují na stejný podnět, mající vědomí duševní) publikum – posluchači, obecenstvo (společný cíl)
  • Aktivní (útočná):
    • Masa – velké množství lidí spojující se k určité aktivitě (např demonstrace)
    • Dav – pasivní, tvoří se náhodně, pudové jednání, stádnost (davové chování – převládají instinkty, pudy emoce, člověk se chová tak, jak by se sám nikdy nechoval – anonymita)
  • Sociometrie – měření vztahů ve skupině
  • Referenční skupina – skupina ve které máme zájem setrvat

 

Současné problémy společenského života

  • 2 typy problémů:
    • sociální problém – to co společnost považuje za problém, týká se celé společnosti, něco ve společnosti nefunguje tak jak by mělo (nezaměstnanost)
    • sociologický problém – týká se sociologie, není to problém společnosti, ale jedná se o vysvětlení, proč něco nefunguje

 

Globální sociální problémy

  • globalizace – propojování světa, zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, propojování, souvisí s přechodem moderní společnosti ve společnost postmoderní nebo pozdně moderní, po 2. SV
  • řešení problémů – OSN
    • chudoba třetího světa, prohlubování rozdílů mezi bohatými a rozvojovými státy, nemoci (pandemie)
    • zhoršování životního prostředí
    • rostoucí počet obyvatel
    • terorismus
    • nerovnost pohlaví
    • konzumní společnost
    • kulturní relativizace – díky celosvětovému rozšíření elektronických médií mají větší možnost poznávat jiné národy a kultury
  • snižování porodnosti a sňatnosti – speciálně v ČR
  • stárnutí populace – způsobuje zpomalený růst počtu mladých věkových skupin, v našich podmínkách je dobrá zdravotnická péče a ta prodlužuje život lidí
  • rasismus – názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou, a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků (v ČR např. romové)
  • etnocentrismus – interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur, podstatou je nadšenosti vlastní kultury






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: