Odkaz antiky dnešku

 

   Otázka: Odkaz antiky dnešku

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): migodo

 

 

 

 

  1. Perikles, Alexandr Veliký, Sokrates, Platon, Gaius Julius Caesar, Konstantin Veliký, Marcus Aurelius.
  2. V čem konkrétně spočívá odkaz antiky dnešku?

SOKRATES (469 – 399 př. n. l., Athény)

–          vyučený sochař, ale plně se věnoval filosofii – zabýval se etikou, gnozeologií, sebereflexí a filosofickou antropologií

–          považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filosofie

–          nezanechal žádné spisy – hlavním pramenem informací jsou spisy jeho dvou žáků – Platóna a Xenofónta

–          stoupenec a mluvčí statkářské aristokracie – vláda má patřit do rukou odborníků – v rozporu s tehdejším systémem

–          tvrdil, že hlavním cílem člověka je dobro a ctnost jako výsledek vědění

–          základním principem Sokratovy filosofie i teorie výchovy bylo heslo „Poznej sebe sama!“

–          Sokratova dialogická metoda poznání – dialog = rozhovor; hledání pravdy – vedl se svými posluchači rozhovor, ve kterém se je snažil dovést k tomu, aby sami dospěli k poznání pravdy

  • destruktivní část dialogu – pomocí otázek přiměl spoluúčastníka k nevědění jistého morálního pojmu (udělal z něj hlupáka)
  • konstruktivní část dialogu – objasnění jistého morálního pojmu (dovedeme ho k pravdě)

–          soustředil se na oblasti lidského mravního jednání a jeho principů (mravních pojmů – považoval je za objektivní a platný pro všechny lidi a všude)

–          představitel etického intelektualismu – tvrdil, že žít ctnostně znamená znát dobro – kdo zná dobro, ten dobro koná, protože nikdo nedělá dobrovolně zlé věci

–          manželka Xantipa, 3 synové

–          Sokrates je spojován pojem daimonion = vnitřní hlas, svědomí (hodnotí to, co jsme udělali, dokáže nás trápit)

–          vedl odvážné a kritické proslovy proti Bohu -> r. 399 př. n. l. odsouzen k trestu smrti za údajnou bezbožnost a kažení athénské mládeže

–          citáty:

  • · „Vím, že nic nevím.“ ( uvědomuje si , že ví strašně málo; poznání je nekonečný proces)
  • · „Lidský život není nic jiného než řetěz zmeškaných příležitostí.“ (= člověk má v životě litovat jen toho, co neudělal)
  • · „Ideální manželství má dva předpoklady – muž musí být hluchý a žena slepá.“ (narážka na Xantipu)
  • · Člověk má být ke svému příteli takový jako sám k sobě.
  • · Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filosofem.

 

GAIUS JULIUS CAESAR (100 – 44 př. n. l.)

–          římský vojevůdce, politik, řečník a jeden z nejmocnějších mužů antiky

–          vytvořil 1. římský triumvirát = spolek tří mocných vůdců – GJC, Crassus, Pompeius; po smrti Crasa došlo k rozpadu, GJC se dostal do konfliktu s Pompeiem, který požadoval rozpuštění GJC legií a opuštění Galie – ten odmítl a překročil řeku Rubikon (“Kostky jsou vrženy”) a tím zahájil občanskou válku -> GJC vítězství, jmenován doživotním diktátorem římského impéria

–          Pompeius prchl do Řecka, ale GJC neměl námořnictvo -> zaútočil nejprve proti jeho legiím v Hispánii (ve starověku celý Pyr. poloo.) – „Nejprve budu bojovat proti vojsku bez vojevůdce a potom se obrátím proti vojevůdci bez vojska.“

–          Pompeius utekl do Egypta, kde ho nechal zavraždit egyptský král – GJC dostal už jen jeho hlavu; jeho ostatky nechal s poctami pohřbít

–          GJC se v Alexandrii zapletl do boje o vládu mezi Ptolemaiem XIII. a jeho sestrou Kleopatrou VII. -> dal se na stranu Kleopatry; v následné válce shořela alexandrijská knihovna

–          GJC dosadil Kleopatru na trůn, ta mu porodila syna Ptolemaia XV. Caesara (Kaisarion)

–          GJC bylo uděleno právo nosit roucho triumvirátora včetně purpurové róby a vavřínového věnce; byl první osobou vyobrazenou na mincích

–          zavedl Juliánský kalendář  – 365 dní, měsíc Julius (červenec) – používáme gregoriánský

–          dalším výrokem je “Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.” (“Veni, vidi, vici.”)

–          proti GJC došlo ke spiknutí, jedním z iniciátorů byl Brutus, jeho blízký přítel, který byl ale zastáncem republikánského zřízení – 15. 3. 44 př. n. l. zavražděn před senátem

–          Caesarovi se podařilo dobýt pro Římany celou zaalpskou Galii (zhruba dnešní Francii). Dvakrát zaútočil východně od Rýna a dvakrát přistál na britských ostrovech, kde pronikl severně od Temže (54 př. n. l.), ale byl zdejšími kmeny přinucen k návratu

–          citáty:

  • o „Kostky jsou vrženy.“
  • o Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ („Veni, vidi, vici.“ – latinsky)
  • o „I ty Brutte!“
  • o „Překročit řeku Rubikon.“ (= udělat závažné rozhodnutí)

 

Konkrétní odkazy antiky dnešku

–  základy evropské civilizace a kultury pochází z antiky

–  antika = období společnosti, do které se zahrnuje starobylé Řecko a Řím (starověk); datuje se od osídlení Řecka, Peloponésu a západní části Malé Asie, tj. přibližně od 2500 – 2000 př. n. l. až rok 476 n. l., kdy zanikla západořímská říše

–  stavitelství:

  • · z řeckého stavitelství známe tři sloupy (slohy), které se projevovaly i v dalších slohách (odkaz antiky v románském slohu, baroku, renesanci):
    • o dórský – charakterizuje ho prostý, nezdobený a monumentální sloup
    • o jónský – hubený, má patku a spirálovou ozdobu (sloup)
    • o korintský – hodně zdobená hlavice (rostlinnými motivy), spíše v Římě (sloup)
    • · nejznámější řecké památky – Poseidonův chrám v Paestu, Pantheon v Aténách, Artemidin chrám v Efesu, Akropolis (Athény, Řecko)
    • · stavitelství v Římě – začínaly se stavět silnice (Via Appia), splachovací záchod

–  sochařství – Mirón (Discobolos), Feídas (socha Día v Olympu)

–  poznatky řeckých filosofů: Sokrates (dobro a ctnost), Platon (idealismus), Aristoteles (génius, logika – správné myšlení)

  • jazyk latina = jazyk vzdělanců
  • => terminologie – medicína (diabetes, hepatitida, pneumotorax, apendix, fraktura, orální, klaustrofobie), filosofie (daimonion, racionalismus, gnoseologie, antropologie), chemie (plutonium, titanium, cuprum), psychologie (psychika), botanika (herpetologe = věda o hadech, arachnologie = věda o pavoucích) zoologie,…
  • anglický jazyk – 70% slov původně z latiny (automobil, vila, logika, computer,…)
  • · písmo latinka – převzatá z fénického písma a inspirována řeckým písmem; je nejvíce používaným písmem celé naší planety (i v ČR)

–  řecká abeceda (alfa, beta,…) – používáme v matematice

–  zákony v matematice (Pythagoras – Pythagorova věta; Euklides – Euklidovy věty), ve fyzice (Archimédes – Archimédův zákon)

–  geografie – rozvoj mořeplavby, lidé si na cestách dělají zápisky -> mapy, popisy pobřeží

–  astronomie – Aristoteles řekl, že Země je kulatá; podle něj učil Ptolemaios a ostatní

–  měření času – dnes používáme Gregoriánský kalendář (od 16. století), ten má základ v Juliánském kalendáři, který vznikl v antice

–  právní systém – římské právo = základ dnešního práva (občanský zákoník z Říma – zdroj Občanského práva)

–  oblast lékařství – Hippokratova přísaha, anatomie

–  politika = činnost ve prospěch obce (z řeckého slova polis = obec)

–  divadlo, literatura:

  • · schémata řešení problémů ve filmech a divadelních hrách jsou stejná jako v antice
  • · teorie dramatu (Aristotelés) – expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa; jednota místa, děje, času
  • · literární díla:
    • o epos – Homér – řecký básník (Ilias a Odyssea)
    • o drama – Aischylos – řecký dramatik (Oresteia), Sofoklés – řecký dramatik (Král Oipidus), Eurípidés – řecký dramatik (Médeia)

–  pravidla etiky – 4 antické ctnosti (spravedlnost, zbožnost, statečnost, rozumnost)

–  parní stroj – princip objeven v antice

–  oblast sportu – olympijské hry

–  archeologické nálezy – Pompeje – sopka Vesuv (mozaika, nástěnné malby)

–  mytologie (soubor řeckých bohů) – dnes máme nespočet pověstí a jsou inspirativním zdrojem některých knih:


  • · Zeus (vládce bohů)
  • · Héra (sestra a manželka Dia)
  • · Hádés (bůh podsvětí)
  • · Poseidón (bůh moře)
  • · Demetér (bohyně plodnosti)
  • · Héfaistos (bůh ohně a kovářství)
  • · Árés (bůh války)
  • · Athéna (bohyně moudrosti, umění, vědy)
  • · Afrodíta (bohyně krásy, lásky a mládí)
  • · Artemis (bohyně lovu a měsíčního svitu)
  • · Apollón (bůh slunce, harmonie, vůdce múz)
  • · Hermés (posel bohů, ochránce pocestných)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: