Patopsychologie – přehled psychických poruch

 

   Otázka: Patopsychologie – přehled psychických poruch

   Předmět: Psychologie, společenské vědy

   Přidal(a): Cvrcek55

 

 

Normalita

Základní druhy norem

  • ideální norma dokonalost
  • statistická norma – dána největším počtem případů
  • funkční norma – vymezená chováním jedince, takové projevy funkce, které zaručují optimální životní projevy a uspokojení
  • sociokulturní norma – normální je to, co je v dané společnosti a kultuře obvyklé, norma je vázána na hodnoty a postoje dané doby, skupiny a místa

 

Za normální považujeme

  • přiměřené vnímání reality
  • schopnost sebepoznání
  • schopnost ovládat své chování
  • akceptace a sebeúcta
  • schopnost vytvářet citové vazby
  • aktivita, činorodost

 

Duševní poruchy

  • je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti
  • mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem
  • Příčina:
    • 1. Dědičnost
    • 2. Vlivy prostředí – somatogenní (úraz, onemocnění) nebo psychogenní

 

Druhy psychických poruch

1) Postihující jednotlivé funkce

Poruchy vnímání

  • A/ Kvantitativní: ↑ nebo ↓ vnímavost

     

  • B/ Kvalitativní: (Iluze, Halucinace)

 

Poruchy pozornosti

  • Aprosexie- neschopnost koncentrace

     

  • Hypoprosexie – ↓ schopnost koncentrace

     

  • Hyperprosexie – ↑ schopnost koncentrace

 

Poruchy myšlení

  • Poruchy FORMY myšlení
    • poruchy dynamiky myšlení (bradypsychismus, tachypsychismus)
    • poruchy struktury myšlení (ulpívavé myšlení; nevýpravné myšlení; zabíhavé myšlení; plané mudrování – rezonérství; dyslogické myšlení; nesouvislé myšlení; roztržité myšlení; magické myšlení)
  • Poruchy OBSAHU myšlení (nutkavé myšlení; ovládavé myšlení; autistické myšlení; symbolické myšlení; bludy)

 

Poruchy pudu

  • Poruchy pudů sebezáchovy (bulimie; mentální anorexie; pica – požívání nepoživatelných předmětů;  sebe poškozování; poruchy spánku; náměsíčnost)
  • Poruchy sexuálních pudů (homosexualita; zoofilie; gerontofilie; voyerství; exhibicionismus; pedofilie; nekrofilie; fetišismus)

 

Poruchy vědomí

  • Kvalitativní (Obnubilace; Delirium; Amence; Agonie; Synkopa)
  • Kvantitativní (Synkopa; Somnolence; Sopor; Kóma)

 

Specifické poruchy učení

  • Dysortografie; Dysgrafie; Dyskalkulie; Dyslexie

 

Poruchy paměti

  • Deteriorace – při organickém poškození
  • Poruchy vštípivosti
  • Poruchy uchování – retence
  • Poruchy vybavování

A) Kvantitativní (Hypermnézie – ↑ schopnost paměti; Hypomnézie – ↓ schopnost paměti; Amnézie – ztráta paměti)

B) Kvalitativní (Paramnézie – úprava minulých zážitků; Iluze paměti, vzpomínkové klamy; Halucinace paměti; Konfabulace; Bájná lhavost)

 

Poruchy vůle

  • částečné poruchy vůle
  • Hypobulie – ↓schopnost se rozhodnout
  • Abulie – ztráta schopnosti začít činnosti
  • Hyperbulie – ↑ rozhodnost

 

Poruchy jednání

  • Abulie
  • Útlum jednání
  • Záraz jednání
  • Hyperagilnost – ↑ aktivita

 

Poruchy emotivity

  • Poruchy citové dráždivosti (Patický afekt; Patická vášeň; Patická nálada; Apatie; Tupost)
  • Poruchy průběhu citů (Vystupňovaná citová labilita; Citová pomalost; Chorobná citová ambivalence)
  • Poruchy obsahu citů (Averze; Fobie; Komplex)

 

2) Postihují celou osobnost

 

Organické duševní poruchy

  • u organických poruch známe příčinu vzniku nemoci
  • nejčastější příčinou je – atrofie, zánět, nádor, zranění mozku, proces stárnutí

 

Demence

  • je označením pro syndrom, jehož nejvýznamnějším projevem je úbytek komplexu kognitivních funkcí, především inteligence a paměti
  • při demenci dochází ke ztrátě již rozvinutých intelektových funkcí
  • za průkazné je považováno snížení inteligence o 20%
  • v rámci tohoto syndromu bývají v různé míře postiženy i další psychické funkce, postupně dochází k degradaci celé osobnosti
  • může k němu dojít až po dosažení určitého stupně rozumového vývoje, demenci lze diagnostikovat až po druhém roce života
  • do té doby vzniklý defekt je posuzován jako mentální retardace
  • demence vzniká na základě organického poškození CNS
  • prognóza závisí na typu a závažnosti základního onemocnění

 

1) Demence u Alzheimerovy choroby

  • je nejčastějším typem demence
  • Alzheimerova choroba je pravděpodobně heterogenní kategorií, zahrnující různé subtypy onemocnění
  • jedním z kritérií pro její diagnózu je časová lokalizace počátku onemocnění
  • podle tohoto kritéria se rozlišuje typ s časným začátkem (do 65 let) a typ s pozdní dobou vzniku (nad 65 let)
  • většina případů se rozvíjí až ve věku 65- 80 let
  • Klinický projev (Alzheimerova demence se vyvíjí pozvolna, jednotlivé příznaky se objevují postupně a zpočátku celkem nenápadně):
  • změny osobnosti a nápadnosti v chování (nemocní postupně přestávají dodržovat společenská pravidla, ubývá motivace k většině činností, postupně ztrácejí zájem i o sebe, negativní osobnostní rysy – sobectví, negativismus, podezíravost)
  • postupně se zhoršují všechny kognitivní funkce – významná je progradující porucha paměti (na počátku se projevuje jen nápadnou zapomnětlivostí, porucha soustředění)
  • komplexní porucha paměti vede ke ztrátě schopnosti orientovat se v čase a v prostoru (nemocní netrefí známou cestou na autobus, nevědí že je ráno nebo noc)
  • postupná ztráta schopnosti logicky uvažovat (nemocní stále hůře chápou, co mají v dané situaci dělat)
  • upadá schopnost porozumět verbálnímu sdělení, což se projevuje v komunikaci (není se možně domluvit, zhoršuje se slovní vyjadřování, ubývá slovní zásoba, dochází i ke komolení slov
  • změny nálady mohou být prudší a méně adekvátní situaci (vyskytuje se patická nálada, úzkostná či depresivní nálada, nemocní reagují afektem zlosti)
  • postupně dochází k apatii

 

2) Ischemicko – vaskulární demence

  • je druhou nejběžnější variantou demence
  • její příčinou je patologie mozkových cév, kterou signalizují mozkové infarkty
  • choroba začíná po šedesátém roce života
  • začátek bývá zpravidla náhlý, první poruchy následují po cévní mozkové příhodě
  • v tomto případě je pro počátek choroby typický sekundární neurastenický syndrom (charakteristický zvýšenou dráždivostí, unavitelností, bolestmi hlavy, závratěmi, poruchou soustředění, nespavostí a úzkostnou a depresivní náladou)
  • Klinický projev
  • změny v oblasti paměťových funkcí (nemocný si není schopný zapamatovat nové informace, ale staré vzpomínky zůstávají dlouho vybavitelné)
  • typickým projevem je emoční labilita, zvýšená dráždivost, plačtivost (nemocní bývají přecitlivělí a vztahovační)
  • mohou se objevit poruchy korových funkcí (afázie, apraxie)
  • osobnost nemocných se delší době nemění, k degradaci osobnosti dochází až v pozdních stádiích nemoci

 

Diagnostický test MMSE – (Mini-Mental State Examination)

  • test kognitivních funkcí, zjišťují se jím paměťové a další funkce mozku, které bývají postiženy u demence
  • otázky na orientaci v místě, čase, prostoru, osobě, funkce paměti, schopnost abstrakce, psychomotoriky

 

Prevence

  • založena na dodržování zásad duševní hygieny, předcházení a včasné léčby i fyzického onemocnění

 

Léčba

  • medikamentózní (sedativa, léky)
  • psychoterapie (autogenní trénink, sugesce, psychodrama)
  • psychodezinfekce (úprava sociálního prostředí pacienta)
  • alternativní terapie (arteterapie, muzikoterapie, hippoterapie)

 

Mentální retardace

  • Trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku

 

Příčiny vzniku

  • prenatální – infekce matky během těhotenství, její špatný životní styl, úraz
  • perinatální – porod může být dlouhotrvající, může dojít k hypoxii
  • postnatální – po porodu do 2 let dítěte – infekce, úrazy, záněty mozku, špatná výživa
  • Roli hraje i dědičnost a specifické genetické příčiny – např. chromozomální aberace => Downův syndrom

 

Pseudooligofrenie

  • vzniká zanedbaností výchovy
  • sociální poškození vývoje rozumových schopností
  • příčinou je nedostatek podnětů, možnost zlepšení podnětnějším prostředím

 

Dělení mentální retardace

Lehká mentální retardace 69 – 50 IQ

  • velký vliv má dědičnost a znevýhodněné sociokulturní prostředí
  • do 3 let je dítě jen lehce psychomotoricky opožděno
  • mezi 3. a 6. rokem se objevují větší potíže – opoždění vývoje řeči, malá slovní zásoba, dítě je nedostatečně zvídavé a vynalézavé
  • většina případů se diagnostikuje až ve věku školní docházky – dítě má problémy v oblasti logického, abstraktního a mechanického myšlení, opožděna jemná a hrubá motorika, má slabší paměť
  • projevuje se afektivní labilita
  • vzdělání: praktické školy, možno integrovat do běžné základní školy
  • většinu lze zaměstnat v praktických profesích
  • mohou se přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesné postižení, epilepsie, …

 

Středně těžká mentální retardace 49 – 35 IQ

  • výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči – přetrvává do dospělosti
  • omezená a opožděná zručnost, schopnost se o sebe postarat sám
  • jen někteří jedinci si osvojí počítání, čtení a psaní
  • vzdělání: dle odpovídajícího vzdělávacího programu – speciální základní školy, dále pak možno ve škole praktické
  • schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, pod dohledem nebo v chráněném prostředí (chráněné dílny)
  • málokdy v dospělosti vedou samostatný život, ale bývají aktivní a mobilní, schopnost navazovat kontakty a komunikovat
  • rozvoj senzomotorických dovedností a verbálních schopností je individuální
  • může se přidružit dětský autismus, tělesná postižení, epilepsie či psychiatrická nemoc

 

Těžká mentální retardace 34 – 21 IQ

  • většina trpí značnou poruchou motoriky a jinými přidruženými vadami (špatný vývoj NS)
  • časté tělesné vady
  • řeč je jednoduchá, omezena na jednotlivá slova, nebo se řeč netvoří vůbec
  • vzdělávání: omezené, dle vzdělávacího programu ve speciální základní škole
  • včasná a systematická rehabilitace a vzdělávání přispívá k rozvoji soběstačnosti, motoriky, komunikace a rozumových schopností

 

Hluboká mentální retardace 20 – méně IQ

  • jedinci jsou imobilní nebo je pohyb velmi omezen, bývají inkontinentní
  • schopni pouze primitivní neverbální komunikace
  • automatické stereotypní pohyby – kývavé pohyby
  • nepoznávají okolí
  • časté sebepoškozování – snížený práh citlivosti
  • potřebují stálou péči, nedokáží se o sebe sami postarat
  • IQ nelze změřit – odhadováno pod 20
  • lze dosáhnout nejjednodušších zrakově prostorových orientačních dovedností
  • neurologické a jiné tělesné nedostatky postihující hybnost, epilepsie a smyslová poškození provázejí hlubokou MR
  • diagnóza zahrnuje hlubokou mentální subnormalitu a hlubokou oligofrenii (idiocii)

 

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek

  • poruchy vyvolané používáním alkoholu, opiátů, konopí, sedativ, hypnotik,…

 

Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy

Schizofrenie

  • Skupina závažných duševních onemocnění, při nichž dochází k výraznému narušení většiny psychických funkcí – myšlení, vnímání, vůle, nálady, chování a pozornosti
  • Dříve byla definována jako rozpad osobnosti. Jde však o rozpad psychických funkcí – patří mezi psychózy.
  • Onemocnění postihuje 1% populace
  • V ČR cca 100 000 nemocných
  • Většina případů mezi 25 – 35 lety
  • Z hlediska pohlaví 1:1 – u mužů nástup dříve
  • Prodromy – prvotní fáze – trvá ž 3 roky => nepřichází náhle
  • Nemoc narušuje běžný život – narušuje práci, školní docházku, kontakt s okolím, …
  • Příznaky přichází a mizí

 

Příznaky

  • Poruchy vnímání – halucinace
  • Poruchy myšlení – paranoia
  • Bludy
  • Inkoherentní řeč – tzv. slovní salát
  • Pseudofilozofování – plané mudrování
  • Vychudlé myšlení – holé věty, neschopnost vyjádřit city
  • Anxieta (úzkost)
  • Deprese
  • Emoční plochost- apatie, chlad, bezcitnost
  • Emoční ambivalence, emoční nepřiměřenost – pojetí smrti jako veselé historky
  • Abulie
  • Poruchy spánku, psychomotorický neklid
  • Agresivita
  • Porucha identity osobnosti – cítí se být někým jiným
  • Katatonie – psychomotorická porucha – mechanické, bezúčelné chování se strnulou, křečovitou hybností

 

Dělení dle průběhu

1. typ: první projev nemoci → postupně se zhoršující příznaky → chronické stádium → rozpad osobnosti

2. typ: první projev nemoci → remise → relaps → remise → relaps → bez léčby obvykle následuje rozpad osobnosti

3. typ: první projev nemoci → úzdrava (možný výskyt poruch osobnosti či kognitivních deficitů)

 

Základní typy schizofrenních onemocnění

Hebefrenní (dezorganizovaná) schizofrenie

  • v období dospívání
  • příznaky: nevhodné, necitlivé chování vůči okolí, chorobná náladovost a především dezorganizace myšlení, nelogická řeč, plané filozofické úvahy => okolí vnímá tyto projevy za projevy adolescence, dále časté halucinace a bludy

 

Katatonní schizofrenie

  • vzácná
  • příznaky: postihující hybnost – nezvyklé až krkolomné polohy, bez hnutí až několik hodin či dní, snové a scénické halucinace, mutismus a negativismus
  • epizody útlumu střídány epizodami agitovaného a neklidného chování
  • prognóza velmi špatná, dochází k úplnému rozpadu osobnosti
  • život ohrožující stav – přistupuje se k ECT – elektrokonvulzivní terapie – elektrošoky

 

Paranoidní schizofrenie

  • nejznámější a nejčastější
  • bludy, pocity pronásledování, halucinace především sluchové
  • vztahovačnost, tendence zveličovat nepodstatné projevy
  • chování ovlivněno nadměrným příjmem informací, mezi nimiž nemocný mozek vytváří nesouvislé spoje a asociace

 

Simplexní schizofrenie

  • postupné uzavírání do sebe, desocializace
  • ztráta hygienických návyků
  • potulování a degenerativní úpadek mysli
  • pacient polehává, nepřemýšlí, necítí
  • časté sebevražedné sklony

 

Reziduální (chronická, zbytková) schizofrenie

  • chronické stadium
  • převážně negativní symptomy
  • podmínkou je alespoň jedna psychotická ataka s přítomnými pozitivními symptomy

 

Vleklé duševní poruchy s bludy

  • paranoidní psychóza, paranoia – typický příznak BLUD
  • Bludy různého charakteru: velikášské – jsem ten nejdůležitější, hypochondrické – jsem nejvíce nemocný, kverulantské – nic se mi nelíbí, nejsem spokojená, …

 

Afektivní poruchy – poruchy nálady

  • základním projevem afektivní poruchy je chorobná nálada, která neodpovídá reálné životní situaci nemocného
  • charakter:
  • UNIPOLÁRNÍ PORUCHY (buď depresivní, nebo manické nálady)
  • BIPOLÁRNÍ PORUCHA (střídání patických nálad → maniodepresivní porucha)

 

Manický syndrom

  • základním příznakem manického syndromu je patologicky povznesená nálada, spojená s hyperaktivitou a rozjařeností
  • nejde ovšem jen o vystupňované veselí, pacient bývá křečovitý, v napětí, a ani jeho nápadně dobrá nálada nevypadá příliš přirozeně
  • nemocný je nesoudný, přehnaně optimistický
  • stejně tak jako v případě depresivního syndromu ovlivňuje jeho emoční ladění veškeré další prožívání a chování
  • sebehodnocení nemocného je nápadně a nepřiměřeně zvýšeno
  • stejně tak bývá nerealisticky pozitivní i hodnocení okolního světa
  • pacienti v manické fázi jsou zvýšeně sociabilní, někdy až familiární
  • mívají silnou motivaci k nejrůznějším aktivitám, avšak z charakteru této činnosti je zřejmé, že ztrácejí standardní sociální zábrany
  • manická nálada, stejně jako deprese, se projevuje i v celkovém vzhledu a chování nemocného. Je patrná v jeho mimice, pantomimice i v ostatních motorických projevech.
  • tito pacienti vypadají fyzicky omládlí, mívají radostný a živý výraz, pružné držení těla. Pohybují se rychle, jsou neunavitelní, do všeho zasahují. Z jejich hlediska je tento postoj logický, neboť všechno se jeví jako dosažitelné a snadné.
  • vzhledem k tomu se dopouštějí různých excesů, riskantního a nezodpovědného jednání, např. nadměrně utrácejí, uzavírají podivné obchody, jezdí nesmyslnou rychlostí
  • také psychická aktivita je zvýšená a zrychlená. Pacient v manické fázi má pocit, že se velice snadno soustředí, ale jeho pozornost bývá často povrchní a roztěkaná. Cítí se duševně čilý, nemá pocit nějakých potíží, např. při vybavování vzpomínek. V záchvatu pracují na 150%, nejí, nespí.
  • myšlení bývá tak rychlé, že mu řeč nestačí
  • myšlenkový trysk odpovídá celkovému zrychlení psychický procesů
  • bludy, které se u některých nemocných objevují, jsou výrazně ovlivněny jejich manickým laděním.
  • megalomanické bludy- nemocný je přesvědčen o své významnosti a výlučnosti
  • paranoidní a reformační bludy- nemocný se např. cítí spasitelem všeho lidstva
  • manická nálada se odráží i ve fyziologických procesech. Nemocní mívají zrychlené a aktivizované fyziologické procesy, mění se jejich tělesné potřeby. Mívají nadměrnou chuť k jídlu, ale na jídlo nemají čas, nepotřebují dlouho spát, a přesto se cítí svěží

 

Bipolární afektivní porucha

  • maniodepresivní porucha. Je to porucha nálad, což znamená, že postižená osoba zažívá extrémně dobré nálady (mánie) a extrémně špatné nálady (deprese).
  • Onemocnění charakterizované opakovanými epizodami narušené nálady. Tato porucha spočívá ve střídání nadnesené nálady, zvýšené aktivity a energie (mánie nebo hypománie), jindy naopak skleslé nálady, snížené energie a aktivity (deprese). Střídání fáze manické a depresivní (mánie 2 týdny až 4 měsíce, deprese déle než 6 měsíců). Mezi jednotlivými fázemi nastává remise. Porucha se často dostavuje po stresující životní události nebo jiném duševním traumatu.

 

Depresivní porucha

  • hlavním příznakem je patologicky depresivní nálada, která vzniká bez zjevné příčiny
  • depresivní porucha není vázána na nějaké konkrétní události
  • smutek má obecně tlumivé účinky
  • depresí postižený člověk často nedovede obvyklým způsobem emocionálně reagovat na podněty, které běžně nějakou reakci vyvolávají, je k nim podivně a nepochopitelně lhostejný

 

Klinický projev

  1. depresivní, resp. melancholické ladění velmi silně ovlivňuje veškeré prožívání, uvažování i chování nemocného.
  2. vede k poruchám psychické regulace, k útlumu potřeb i volní aktivity
  3. důležitým diagnostickým znakem deprese je ranní pesimismus (nejhůře se pacienti cítí ráno)
  4. depresí postižený jedinec ztrácí schopnost prožívat radost, je úzkostný a pesimistický
  5. sebehodnocení je významně zhoršeno. Nemocný mívá pocity méněcennosti a neschopnosti, agresivita bývá obrácena na sebe
  6. jiným projevem deprese je hypochondrizace, která se týká pesimistického hodnocení stavu vlastního těla a jeho funkcí, kdy si pacient myslí, že je nevyléčitelně nemocný
  7. nepříznivé a pesimistické je i hodnocení okolního světa
  8. negativní postoj nezahrnuje jen přítomnost, ale i minulost (stará traumata, vzpomínky)
  9. vztah k budoucnosti- ani pro budoucnost neexistuje žádná naděje na nic dobrého
  10. depresi lze posuzovat i jako postižení, negaci smyslu života nemocného jedince
  11. depresivní nálada se odráží i v celkovém vzhledu a chování nemocného. Je viditelná v jeho mimice pantomimice i v ostatních motorických projevech.
  12. výraz beznaděje v obličeji, ochablé držení těla, nemají žádnou energii, cítí se vyčerpaní a unavení
  13. z jejich hlediska je však tento postoj logický, protože nic nemá smysl a nic je nemůže potěšit
  14. U těžších forem depresí se mohou objevit bludy, které bývají ovlivněny patologickou náladou nemocného.
  • Nebezpečné jsou suicidální myšlenky a tendence. Riziko, že se nemocný o sebevraždu skutečně pokusí, bývá v tomto případě značně vysoké.
  • Endogenní deprese (melancholie) – typické ranní pesimismy – ráno se cítí nejhůř, předčasné buzení, sezonní výskyt (jaro a podzim).

 

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem

Neuróza

  • vzniká poruchou adaptace vůči prostředí i vůči sobě samému
  • kontakt s realitou je zachován
  • neurotické potíže mívá čas od času i zdravý člověk
  • vznikají následkem silně prožívaných a vyčerpávajících konfliktů, frustrací, krizí a stresů
  • Hlavním příznakem je ÚZKOST

 

Příznaky

Psychické

  • poruchy emocí – strach, fobie, deprese
  • poruchy myšlení – obsese (vtíravé myšlenky), poruchy hodnocení a sebehodnocení
  • poruchy paměti – amnézie
  • poruchy pozornosti – porucha koncentrace, snadná unavitelnost, nesoustředění
  • poruchy autoregulace – kompulze (nutkavé jednání)
  • poruchy spánku

 

Somatické (vegetativní)

  • třes, bolesti, poruchy zažívání či vyměšování aj.
  • emoční prožívání člověka trpícího neurózou je převážně negativní, a tudíž subjektivně nepříjemné, bývá pro ně typická zvýšená úzkost a strach, které přinášejí jedinci značné utrpení a komplikují život jemu i jeho okolí.

 

Formy neuróz

  • úzkostná neuróza – vystupňovaná úzkost
  • panická porucha – útoky paniky, spojené s bušením srdce, závratí, strach ze smrti
  • hysterická neuróza – vyvrcholením je psychogenní ochrnutí, slepota, hluchota, třes
  • obsedantní neuróza – vtíravé, nutkavé myšlenky – stále se vracím, zda jsem zamkla, stále si myji ruce, abych se nenakazila
  • neurastenie – příznaky simulují onemocnění srdce

 

Fobie – vystupňovaný strach z určité věci, jevu, zvířete

Fobická úzkostná porucha

  • charakteristická iracionálním, nepřiměřeným strachem z něčeho, co samo o sobě není nebezpečné
  • nemocní se snaží svůj strach překonat tím, že vyhledávají příčiny strachu (například když se bojí davu, tak dav vyhledává) to však většinou vede ke zvýšení strachu a následné únikové reakce
  • uvědomuje si své přehnané chování

 

Tyto pocity často vyvolávají

  1. agorafobie – strach z davů a otevřených prostranství
  2. klaustrofobie- naopak strach z uzavřených prostor (výtahy, malé místnosti)
  3. sociální fobie – strach ze styku s lidmi a z komunikace, nejčastěji tam, kde by mohl být středem pozornosti, myslí si, že by se choval trapně a ponížil se, mají strach z kritiky a nízké sebevědomí
  • riziko onemocnění úzkostně fobickou poruchou je zvýšené u lidí, kteří mají sklon reagovat úzkostně, jsou přecitlivělí, trpí stálými obavami a napětím, trpívají pocity méněcennosti, stále očekávají nějaké problémy, katastrofy, v důsledku toho si nikdy netroufají riskovat
  • lidé s úzkostnou poruchou potřebují být neustále ujišťováni svou oblíbeností a často nezvládají běžné vztahové výkyvy

 

Obsedantně kompulzivní porucha

  • typickým znakem je dlouhodobý výskyt vtíravých myšlenek a představ, resp. nepotlačitelných impulzů k jednání, které se za normálních okolností neobjevují
  • jsou charakteristické svým opakovaným a stereotypním vtíráním do mysli nemocného
  • nemocní mívají nutkání k určitému, opakovanému a stereotypnímu jednání
  • takové rituály lze chápat jako symbolický pokus odvrátit subjektivně pociťované nebezpečí
  • rituály nejčastěji souvisí s dodržováním čistoty, prevencí nákaz, jsou zdlouhavé a mohou trvat i hodiny
  • pro obsese i impulze je charakteristické magické myšlení
  • v lehčí formě se může jevit jako pečlivý či pracovitý

 

Dětské neurózy

  • V případě dětských neuróz má velký význam faktor vývoje, nadměrně intenzivní, dlouhodobý prožitek strachu a úzkosti může narušovat celkové prožívání a chování dítěte

a) abnormální úzkost ovlivňuje celkovou aktivační úroveň a tím chování postiženého dítěte dvojím způsobem

  • úzkost tlumí a inhibuje veškeré projevy, jde o stažení do sebe a o únik před kontaktem se světem
  • úzkost vytváří psychické napětí, a proto může být spojena s neklidem zhoršená funkce pozornosti a paměti, horší prospěch

 

b) abnormální úzkost je spojena se sníženou tolerancí k zátěži , že potíže se stupňují v době, která přináší větší zátěž např. nástup do školy, stěhování, rozvod rodičů aj.

 

c) úzkost ovlivňuje postoj k sobě samému i k okolnímu světu, nízké sebehodnocení, nízká sebedůvěra, cítí se stále něčím ohrožovány, jsou si nejisté budoucností, potíže v oblasti spánku, jídla, tiky, a návyky

 

1) Poruchy příjmu potravy, spánku a somatické poruchy

  • poruchy příjmu potravy (nechutenství, bolesti břicha, zvracení, přejídání se)
  • poruchy spánku (poruchy usínání, neklidný spánek, mluvení a chůze ve spánku, noční děs)
  • somatické stesky (úzkostné děti reagují na zátěž somatickým projevem-zažívací potíže, problémy s dýcháním, kašel, různé bolesti)

 

2) Neurotické návyky a tiky

  • neurotické návyky (dumlání prstů a předmětů, okusování nehtů, vytrhávání vlasů, tiky, nadměrná onanie)
  • tiky (jsou bezděčné, rychlé a neúčelné pohyby různých částí těla, drobných svalových částí těla, zejména obličeje a horních končetin, které se opakují se značnou frekvencí, jsou vůlí neovladatelné)

 

3) Dětský strach a fobie

  • fobická úzkostná porucha u dětí rovněž představuje kombinaci úzkosti a nadměrného strachu
  • školní fobie – nadměrný strach ze školy, příčinou může být strach opustit domov, strach ze selhání a neúspěchu, děti trpící školní fobií mívají často další neurotické obtíže především somatického charakteru, je typické, že obtíže se projevují jen v době, kdy má jít dítě do školy

 

4) Poruchy vyměšování: mohou se objevit jako reakce na psychickou zátěž a to především v období kdy dítě neovládá dostatečně funkci svěračů, dítě se pomočuje, bojí se výsměchu a tak tuto skutečnost tají

  • enuréza porucha funkce vyprazdňování močového měchýře, k níž dochází bez vůle dítěte, o enuréze mluvíme až po 4 roce života, postihuje častěji chlapce než dívky
  • enkopréza – je porucha vyměšování stolice, vzniká podobným mechanismem jako u pomočování, objevuje se obvykle v komplexu obecné neschopnosti zachovávat čistotu, je to vzácnější porucha

 

5) Poruchy komunikace a řeči: úzkostné děti, které se bojí separace od matky a nepřiměřené obavy z kontaktu s cizími lidmi, mohou za takové situace trpět poruchami v oblasti komunikace, tzn., že řeč může být emočním napětím nějak postižena

  • mutismus – nemluvnost, útlum řeči, mluvit umí, ale odmítá, k mutismu mají děti se sklony samotářství, sociálně nezkušené, není vhodné nutit takové dítě k mluvení, je lepší ho nechat, aby si na danou situaci postupně zvyklo samo
  • koktavost- neboli balbuties, porucha plynulosti řeči, křečovitým vyrážením nebo opakováním slabik či celých slov, vyskytuje se již v předškolním věku, na jejím vzniku se také podílí poruchy pravé či levé hemisféry

 

6) Smutky a deprese

  • v dětství se vyskytuje depresivní porucha chování, která je spojena s typickými odchylkami v oblasti prožívání, chování i somatických reakcí
  • smutek vzniká jako reakce na ztrátu osobně významné hodnoty, pokud je smutek významnější a dominující součást nálady, lze mluvit o depresi pro depresivní poruchu je charakteristické:
    • nepřiměřeně smutná nálada- ovlivňuje celkový postoj k světu, vzniká pocit beznaděje a ztráty vlastní hodnoty
    • deprese bývá spojena s celkovým útlumem veškeré aktivity-ztráta veškeré motivace, zhoršení koncentrace a pozornosti

 

Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory

Poruchy příjmu potravy

Mentální anorexie – panický strach z tloušťky

  • vede k odmítání potravy
  • hmotnost se drasticky snižuje → vypadávání vlasů, zubů, ztráta menstruace
  • častěji postihuje ženy, nejčastější období → puberta
  • Průběh: 1. průběh, který končím plným uzdravením nebo 2. infaustní průběh – končí smrtí 15-20%

 

Bulimie

  • přejídání a následné zvracení, úbytek váhy není tak znatelný

 

Poruchy spojené s šestinedělím (Poporodní psychóza – u matky po porodu)

  • těžká deprese, bludy
  • hrozí zabití dítěte

 

Poruchy osobnosti a chování u dospělých

  • Porucha osobnosti je trvalý stav, projevující se nepříznivými nebo nadměrně zvýrazněnými vlastnostmi osobnosti, odchylkami v oblasti citového prožívání, uvažování i chování, zejména ve vztahu k druhým lidem a společnosti.

 

Specifické poruchy osobnosti

Paranoidní porucha osobnosti

  • nadměrná citlivost k negativnímu hodnocení či k předpokládanému negativnímu postoji okolí k vlastní osob
  • sklon k trvalé zášti
  • sklon ke zdůrazňování vlastní osoby
  • podezřívavost a sklon překrucovat a mylně interpretovat neutrální nebo přátelsky laděné chování druhých jako nepřátelské, pohrdavé, záštiplné, urážlivé, perzekuční, apod.
  • celoživotní nedůvěřivost vůči druhým
  • neschopnost odpustit reálné či předpokládané bezpráví
  • brání své soukromí, skrývá své “nedostatky”
  • opakované neoprávněné podezřívání partnera z nevěry

 

Schizoidní porucha osobnosti

  • neschopnost prožívat uspokojení
  • emoční útlum, chladnost, odstup, oploštěné jednání
  • nápadná introverze, dominující zaměřenost na vlastní prožívání a uvažování
  • nezájem o vnější svět:
  • neschopnost vřelých citových vztahových vztahů a nezájem o takové vztahy, obava z intimity
  • nezájem o názory a hodnocení okolí
  • obtíže v adaptaci na společenské normy a zvyky, které jsou pro člověka s touto poruchou subjektivně nevýznamné

 

Disociální porucha osobnosti

  • neschopen sociální adaptace, neuznává obecně platné normy
  • jsou silně egoističtí, nezdrženliví, zaměření na vlastní uspokojení, nezatěžují se úvahami o vhodnosti a přiměřenosti své aktivity
  • mají potřebu silného vzrušení, těžko snášejí nudu
  • nízká tolerance zátěže
  • jsou nezralí a vzrušiví, afektivně výbušní, agresivní, násilní a nejsou schopni přiměřeného sebeovládání
  • slabě rozvinuto sebevědomí
  • vidí svět v extrémech, černobíle
  • omezená schopnost sociálního učení
  • vztahy k lidem jsou ovlivněny jejich nestálostí, nespolehlivostí a bezohledností
  • tato porucha bývá diagnostikována již v dětství, s následujícím vývojem problémy narůstají

 

Emočně nestabilní porucha osobnosti

Typ impulsivní

  • porucha je typická tendencí jednat impulsivně, jednat bez ohledu na důsledky jednání
  • nejsou schopni své pocity ani své chování ovládat
  • bývají neukáznění, neplní povinnosti, nezodpovědní
  • uspokojení svých potřeb nedovedou omezit nebo odložit
  • bývají nesnášenliví
  • mívají konflikty s ostatními, zejména pokud by je chtěl někdo kritizovat nebo jim v něčem bránit
  • nedovedou systematicky pracovat, mívají promiskuitní a jsou nestálí v partnerském životě
  • typický důraz na vlastní práva

Typ hraniční

  • porucha identity, narušená a nejasná představa o sobě samém
  • sklon k nestálým, ale emočně intenzivním vztahům, které vyúsťují k emoční krizi
  • impulzivita a sklon k sebepoškozujícímu jednání (např.: sexuální excese, abúzus drog)
  • chronické pocity prázdnoty
  • opakované suicidální tendence

 

Histrionská porucha osobnosti

  • akceptovaná emocionalita, teatrálnost
  • emoční labilita, nestálost a povrchnost
  • zvýšená sugestibilita
  • nadměrná potřeba vzrušení
  • důraz na vlastní osobu, egocentričnost, potřeba upoutávat pozornost
  • nejčastěji u žen

 

Anankastická porucha osobnosti

  • porucha emočního ladění, převaha mrzuté nálady, neschopnost dosahovat příjemných prožitků
  • zvýšený sklon k pochybnostem, nerozhodnosti a opatrnosti
  • nadměrná sebekontrola
  • perfekcionalismus, nepřiměřená svědomitost a puntičkářství
  • zvýšená potřeba respektovat sociální normy, nadměrná sociální konformita
  • regidita v uvažování i chování
  • nejčastěji u mužů

 

Úzkostná porucha osobnosti

  • porucha emočního prožívání, pocity napětí, obav a ohrožení
  • zhoršené sebehodnocení, pocity méněcennosti a neschopnosti
  • nadměrné obavy z kritiky či odmítnutí (nepřiměřený význam hodnocení a názoru okolí)
  • tendence k izolaci v důsledku obav z odmítnutí
  • tendence vyhnout se selhání, projevuje se odmítáním takových aktivit a situací, v nich očekávají neúspěch

 

Závislá porucha osobnosti

  • zvýšená potřeba závislosti na jiném člověku
  • submisivita, naprosté přizpůsobení a podřízení této osobě
  • neschopnost osamostatnění
  • nízké sebehodnocení, pocity bezmocnosti a neschopnosti
  • nepřiměřené obavy z opuštění
  • určitá forma osobnostní nezralosti

 

Narcistická porucha osobnosti

  • porucha sebehodnocení (přeceňování vlastní důležitosti, pocit privilegovanosti, víra ve vlastní jedinečnost a výjimečnost), může být spojena se skrytou přecitlivělostí a zranitelností
  • potřeba obdivu, zaujetí fantaziemi o vlastním úspěchu, moci apod., může být spojena se skrytou nejistotou a nespokojeností
  • vztahy k lidem jsou typické, chybění empatie, podceňují jiné lidi a využívají je k vlastním cílům arogantním a bezohledným chováním
  • ve vztahu k lidem mohou převažovat pocity závisti nebo žárlivosti
  • promiskuita a nedostatek sociálních zábran, mohou být doprovázeny skrytou neschopností navázat uspokojivý citový vztah

 

Přetrvávající změny osobnosti

  • Změny, ke kterým došlo po katastrofickém zážitku

 

Návykové a impulsivní poruchy

Gamblerství

  • patologické hráčství

Pyromanie

  • Opakované zakládání nebo pokusy o zakládání požárů bez zřetelného motivu nebo abnormální zájem o předměty se vztahem k ohni a hoření.

Kleptomanie

  • Porucha‚ při které nemůže osoba opakovaně odolat nutkání ukrást předměty‚ které nejsou získávány pro osobní použití nebo finanční zisk.

Trichotilomanie

  • Porucha je charakterizovaná patrnou ztrátou vlasů‚ která je způsobena opakovaným selháním snahy odolat nutkání k vytrhávání vlasů.
 

Poruchy pohlavní identity

Transsexualismus

  • Žádost žít a být akceptován jako člen opačného pohlaví

Transvestitismus

  • Nošení šatů opačného pohlaví pro potěšení ze zkušenosti dočasné příslušnosti k opačnému pohlaví

 

Poruchy sexuální preference

  • Fetišismus
  • Exhibicionismus:
  • Voyerismus
  • Pedofilie:
  • Sadomasochismus, Sadismus, Masochismus:

 

 

Poruchy psychického vývoje

Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka

  • Vývojové vady – opožděný vývoj, dítě začíná mluvit až kolem 2-2,5 let života nebo později. Příčinou může být zanedbání, častá nemocnost spojená s pobytem v nemocnici, mentální a tělesné onemocnění aj.
  • Dysartické poruchy (poruchy ve výslovnosti):
    • koktavost
    • narušení dynamiky, plynulosti řeči, trvalá nebo jen občas ve stresových situacích
    • Dělí se: koktavost tonická- dítě se nemůže vyjádřit; koktavost klonická- dítě opakuje první hlásky
    • breptavost – rychlá, nepřesná artikulace, polykání hlásek, slabik i slov
    • patlavost – chybná výslovnost hlásek, místo hlásky vysloví jinou nebo hlásku vysloví špatně (dyslalie)- ráčkování, šišlavá řeč aj. Příčina- rozštěp patra, předkus, neobratnost jazyka, porucha sluchu, napodobení nesprávné výslovnosti rodičů aj.
    • huhňavost – špatná výslovnost (nosová řeč)- při rozštěpu patra, překážce v dutině nosní…
  • Řečová neschopnost
    • mutismus – neboli němota
    • Náhlá ztráta řeči na neurotickém podkladě, po afektu, šoku
    • Sluchové orgány jsou většinou nepoškozené.
    • Dělí se
      • úplný mutismus – rozumí, ale nemluví
      • selektivní (výběrový) mutismus – nemluví jen před některými lidmi, v určitých situacích
    • afázie
      • ztráta řeči v důsledku poškození mozku (úraz, krvácení)
      • Dělí se:
      • motorická afázie – nemocný není schopný mluvit. Je narušena artikulace slov, ale rozumí, co mu druhý říká. Schopnost porozumět řeči je zachována.
      • senzorická afázie – nemocný nerozumí tomu, co mu říkáme, ale mluví (tzv. slovní salát- nemá to smysl)

 

Specifické vývojové poruchy školních dovedností

  • Specifická porucha čtení – Dyslexie
  • Specifická porucha psaní (Dysgrafie) a výslovnosti (Dysortografie)
  • Specifická porucha počítání (Dyskalkulie)

 

Pervazivní (pronikavé) vývojové poruchy

  • skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným‚ stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností
  • Tyto kvalitativní abnormality jsou pervazivním rysem chování jedince v každé situaci.

 

Dětský autismus

  • typ pervazivní vývojové poruchy‚ která je definována přítomností abnormálního nebo porušeného vývoje‚ manifestujícího se před věkem tří let
  • charakteristickým typem abnormální funkce všech tří oblastí psychopatologie, kterými jsou reciproční sociální interakce, komunikace a opakující se omezené stereotypní chování

 

Přidružené poruchy

  • porucha pozornosti
  • hyperaktivita
  • emoční poruchy
  • úzkostné reakce až katastrofického charakteru
  • poruchy spánku a potravy, fobie

 

Nerovnoměrnost vývoje

  • pohybově obratné, dobrá prostorová orientace zraková a prostorová paměť
  • dyspraktické potíže (při použití osvojených schémat v nových kontextech)
  • emoční labilita, afektivní výbuchy, někdy tendence k sebepoškozování

Příčiny

  • genetika
  • organické poškození mozku (prenatální, perinatální etiologie)

 

Poruchy chování a emocí se začátkem v dětství

  • nerespektuje sociální normy
  • normy chápe, ale neakceptuje
  • o poruchu se nejedná, když jedinec není schopen pochopit význam hodnot a norem
  • o poruchách chování mluvíme až ve středním školním věku, ale mohou se objevit dříve
  • nepřiměřené chování se projevuje neschopností udržovat přijatelné sociální vztahy
  • typické reagování → agresivita
  • poruchy v dětství mohou mít přechodný charakter, ale mnohdy fungují jako signál poruchy osobnosti

 

Faktory zvyšující riziko rozvoje poruch chování

  • Osobnostní faktory
    • Genetika
    • Oslabení či porucha CNS
    • Úroveň inteligence
  • Vliv sociálního prostředí
  • Rizika rodinného prostředí
    • Rodiče jsou abnormální osobnosti – neuspokojivá rodičovská role
    • Neúplná rodina
    • Subdeprivační zkušenost – úplná rodina, ale funguje jen formálně
    • Některé subkultury a sociální skupiny poruchové chování tolerují, dokonce je považují za vhodné
    • Životní prostředí

 

Dělení poruch

1) Neagresivní poruchy

  • Lhaní: způsob úniku z osobně nepříjemné situace, kterou dítě nedokáže vyřešit jinak
  • Pravá lež
    • charakteristická úmyslem a vědomím nepravdivosti
    • dítě ví, že nemluví pravdu
    • obranný mechanismus, má jasný cíl → vyhnout se potížím, získat výhodu
    • ve školním věku je dítě schopno odlišit, co je pravda a ví, že se nemá lhát
  • Útěky a toulání
    • únikové jednání
    • řeší tak své problémy
    • uniká z nepřijatelného nebo ohrožujícího prostředí
    • utíká z domova → nefunkčnost rodiny, bez pocitu jistoty a bezpečí
    • neumí problém řešit jinak
    • Formy útěků
      • Reaktivní, impulsivní útěky
        • zkratová reakce na nezvládnutelnou situaci doma či ve škole
        • potřeba úniku např. před trestem
      • Chronické útěky
        • plánované a připravené
        • vyplývají z dlouhodobých problémů
        • někdy mívají přesný cíl, např. osoba, u které zůstanou
        • nechtějí se vrátit domů
        • děti také utíkají z dětských domovů a jiných zařízení
      • Toulání
        • dlouhotrvající opuštění domova
        • většinou navazuje na útěky
        • je výrazem nedostatečné citové vazby k lidem či zázemí, které je dysfunkční
        • může se toulat sám nebo s partou
        • toulaví jedinci většinou kradou, prostituují nebo bývají zneužíváni, aby si zajistili živobytí
        • mohou zneužívat drogy či alkohol
        • u dospívajícího je riziko, že se toulavý život stane návykem a nebude schopen stabilně pracovat → bezdomovectví
  • Krádeže
    • omezení vlastnického práva jiného člověka či společnosti
    • charakteristické záměrností jednání
    • o krádeži mluvíme tehdy, kdy je dítě schopno pochopit pojem vlastnictví a akceptovat normu chování
    • u některých sociálních vrstev je krádež tolerována
    • Způsoby krádeže:
      • příležitostné – impulzivní reakce
      • předem promyšlené – větší závažnost
      • opakované krádeže v partě – podpora ostatních členů
    • Motivace krádeže:
      • Dítě krade samo pro sebe
        • chce získat něco, co nemůže mít normální cestou
        • může jít také o nouzové jednání – krade jídlo, pití, aby přežil → pud sebezáchovy, např. za války
      • Dítě krade pro druhé
        • chce být akceptován mezi vrstevníky a dosáhnout vyšší prestiže
        • typické je, že krádeže se uskutečňují mimo teritorium skupiny, např. doma, v samoobsluze
        • Dítě či mladistvý krade pro partu
        • výraz snahy udržet si svůj postoj v partě nebo souvisí s normami party
        • odmítání v partě by mohlo být potrestáno

 

Agresivní poruchy

Šikana

  • násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči slabšímu jedinci, který nemůže ze situace uniknout a není schopen se účině bránit
  • závažná porucha nejenom v dětství
  • bezmocnost oběti agresora posiluje a stimuluje
  • silný sociální stres
  • Agresor
    • fyzicky zdatný a silný
    • neukázněný, chce se předvádět před ostatními
    • za své chování se necítí vinen
    • nedostatečně vyvinuté sebevědomí
  • Oběť
    • často má nějaký handicap
    • tiché, plaché děti s nízkým sebevědomím
    • zvyklé se podřizovat
    • fyzicky slabé, neobratné
    • neumí navazovat kontakt
  • Šikana má celou řadu variant:
    • fyzické nasilí a ponižování – strkání, bití, zavírání do popelnice, …
    • psychické ponižování a vydírání – nucení ke svlékání, k posluze, …
    • destruktivní aktivity zaměřené na majetek oběti – braní a ničení věcí, trhání sešitů

 

  • Projevy šikanování se liší i mírou nutné aktivity oběti.
  • Oběť snáší agresivní chování pasivně (nechá na sebe plivat) nebo dělá nedobrovolné aktivity (nosí agresorovi tašku, …)
  • Šikana představuje pro oběť často aktuální ohrožení psychického i somatického zdraví → těžké ublížení na zdraví až sebevražedné skony
  • Šikana je záležitostí skupiny. Nebyla by možná, kdyby ji ostatní odmítli.
  • Šikana se stala součástí skupinových sociálních norem např. v armádě.

 

  • Následky
    • psychické
      • sklon k úzkosti
      • deprese
      • senzitivní vztahovačnost,…
    • somatické
      • porucha spánku
      • svalová tenze
      • snížení imunity…






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: