Pedagogika 17., 18. a 19. století

 

   Otázka: Pedagogika 17., 18. a 19. století

   Předmět: Pedagogika

   Přidal(a): Barbora Horvatová

 

 

Pedagogika 17., 18. a 19. století

  • výchovné cíle tohoto období
  • nejznámější osobnosti pedagogiky tohoto období

 

17. a 18. století

  • V průběhu 17. a 18. století prochází Evropa hlubokými proměnami.
  • V několika revolučních vlnách se postupně mění hospodářství, sociální struktura i kultura
  • Velká francouzská revoluce (1789) je signálem k revolučnímu hnutí, které postupně projde celou Evropou. Demokratický ideál se stává podstatným znakem nové kultury i nové koncepce výchovy.

 

John Locke (1632-1704)

  • filosof, liberální politik, pedagog
  • absolvent oxfordské univerzity, později na ní učil rétoriku
  • byl také soukromí vychovatel
  • nelíbil se mu způsob jak byl vychován, a tak se snažil řídit podle sebe
  • věnoval se především výchově chlapců z vyšší společenské vrstvy
  • na sklonu života se začal zabývat výchovou chudých dětí ® doporučil zřizovat školy pro chudé, kde se naučí pracovat a nebudou muset žebrat
  • byl zastáncem výchovy mravní, tělesné a rozumové

 

Těžiště výchovy = zdravý duch ve zdravém těle (hygiena, otužování, střídmost, vhodný oděv)

  • tělesná výchova – správná životospráva, důležité je střídání odpočinku a práce
  • mravní výchova – důležitá je kázeň, disciplína a sebeovládání
  • rozumová výchova – vyšší vzdělání nepovažuje za důležité

 

Hlavní dílo: Myšlenky o výchově  (1693)

  • cílem bylo vychovat člověka, který je schopen svobodně a samostatně jednat a jehož bude charakterizovat :
  • CNOST – určitý způsob chování, aby byl ctěn a milován jinými a snesitelný sám sobě
  • MOUDROST – obratně a prozíravě vésti své záležitosti ve světě, spravovat svůj majetek
  • DOBRÝ MRAV – nesmýšlet příliš nízce o druhých lidech ani o sobě
  • VĚDOMOSTI

 

René Descartes (1592-1650)

  • Filozof, fyzik, matematik
  • kritizoval dosavadní vzdělání
  • věci máme považovat za pravdivé tehdy, až se o nich sami přesvědčíme

Dílo: Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledati pravdu ve vědách

Jeho čtyři základní pravidla:

  1. přijímat jen to, co se mi samo představuje tak jasně a zřetelně, že o tom nemohu pochybovat
  2. každý problém rozdělit na co nejednoduší části, které lze bezpečně poznat
  3. postupovat od jednoduchého ke složitému v pořadí
  4. sestavit úplné seznamy a obecné přehledy, aby bylo jisté, že jsme na nic nezapomněli

 

Fénelon (1656-1715)

  • usilovat o prohloubení výchovy dívek

Dílo: Pojednání o výchově dívek

– zde požaduje právo žen na vzdělání a odmítá klášterní výchovu.

– vzdělávání radostnou formou, bez trestů

 

Jean Jacques Rousseau (1712-1778)

– kritizuje vymoženosti, výsledky osvícenství

– vychováván dědečkem, do školy nechodil (samouk)

 

Rozdělení věku dítěte:

  • Od narození do 2 let – začíná mluvit, chodit (tělesná výchova)
  • Od 2 do 12 let – nedoporučuje tělesné tresty ( smyslová výchova )
  • Od 12 do 15 let – vlastní výchova ( rozumová výchova )
  • Od 15 do 21 let – ( mravní výchova )
  • Výchova ženy – je odlišná od výchovy muže ( výchova tělesná a mravní )

– kapitola Žofie -> žena musí být důstojná partnerka muže, musí být schopna se o něj postarat.

– žena by měla být „ozdobou“ muže

 

Hlavní dílo: Emil čili o výchově (1762)

– přirozená a svobodná výchova

  • Emil byl vychováván na venkově, v přírodě, aby se cnost nesetkala se společností

 

Odmítá cílené vyučování :

odmítá prostředky – které byly nápomocny ve výchově. Potřeba učit se psát a číst přijde přirozeně (dopis od dědečka) dítě se potom učí nesmírně rychle

přeceňování přirozenosti – reakce na osvícenskou myšlenku

odmítá tresty – dítě si neuvědomuje své chyby (chápe to až 12-15 let)

 

Princip přirozených následků:

  • učí se v přírodě tím, že vidí, co se v ní děje
  • vychovatel jemně navozuje výchovné situace (dítě je nemá postřehnout)
  • dítě nemá číst knihy = osvojovali by si cizí myšlenky

 

Pedagogika 19. století

  • Evropa – velké ekonomické, sociální a politické proměny
  • Rozvoj podnikání, průmyslu a obchodu
  • Rozvíjí se síť školských i mimo školských výchovně vzdělávacích zařízení

 

Cíl výchovy – kalokagathia, ideál krásy a dobra. Pokus o výchovu tělesnou, rozumovou, mravní a estetickou.

 

Johann Heinrich Pestolozzi (1746-1827)

– budoval výchovné domy pro opuštěné děti

– zřídil učitelský institut Yverton

– vytvořil metodiku elementární výuky, klade důraz na rozvoj žákových schopností a jeho myšlení

– věnoval pozornost elementárnímu vyučování = základ tvoří slovo, číslo, tvar

 

Johann Friedrich Herbart (1776-1841)

  • Filosof, psycholog, pedagog
  • obohatil výchovnou praxi, především středoškolskou

 

Výchovné cíle:

  • a) nezbytné = cíle, které jsou zaměřeny na osobnost člověka, jeho charakter, aktivnost, zájmy
  • b) možné = vztahují se k určité profesi

Proces výchovy:

  • a) vedení = regulace chování jedince
  • b) vyučování = rozvoj mnohostranných zájmů j
  • c) mravní výchova = vštěpování etických norem

 

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)

  • teoretik a realizátor ideje ,,volné školy“ (koncepce bez učebních plánů a osnov, volnost žáka, bez napomínání a trestů)

 

Herbert Spencer (1820-1903)

  • kritizuje osvojování nepotřebných vědomostí, které poznatky jsou pro člověka nejpotřebnější
  • cíl výchovy = příprava k životu
  • v rozumové výchově zdůrazňuje jednotu žákova rozumového a tělesného rozvoje a respektování jeho přirozeností (věkových a individuálních zvláštností)

 

7 dílčích didaktických principů:

  • od jednoduchého ke složitému
  • od neurčitého k určitému
  • od konkrétního k abstraktnímu
  • postupovat ve shodě s historickou výchovou lidstva
  • vycházet ze zkušeností
  • podporovat maximálně soběstačnost
  • učení má být radostné

 

John Dewey (1859-1950)

– představitel pragmatické pedagogiky

– cílem je příprava na život

– napsal spis: „Škola a společnost“

– vytvořil se svými žáky nový vyučovací systém tzv. projektové vyučování

 

Projekt probíhá ve 3 fázích:

  • žáci pracují v dílně, v laboratoři, na školním pozemku, v kuchyni, apod.
  • V pracovním procesu narážejí na obtíže o jejich překonávání se musí poučit ( knihovny, školní muzea )
  • na základě teoretického poučení pak praktický úkol dokončí






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: