Periodizace antické filozofie, předsokratovské etapy

 

   Otázka: Periodizace antické filozofie, předsokratovské etapy

   Předmět: Filosofie, Společenské vědy

   Přidal(a): elll

 

 

ANTICKÁ FILOZOFIE

Antická filozofie bývá běžně dělena na následující etapy:

  • I. Předsokratovská filozofie (přelom 7. a 6. – 5. století př.n.l.) – přechod od mýtu k logu, přírodní filozofové a hledání pralátky
  • II. Vrcholná (klasická) filozofie (5. století př.n.l. – 322 př.n.l.) – Sokrates, Platon, Aristoteles
  • III. Helénistické období (322 př.n.l. – 592 n.l.)

 

Předsokratovská filozofie

Typický je bohatý kulturní život a střed civilizací, další znaky předsokratovské filozofie jsou:

  • Vytváření 1. filozofických pojmů
  • Spekulativní filozofie – závěry, které nejsou podloženy vědecky
  • Ontologické otázky (jsoucno, bytí atd.)
  • Hledání pralátky (voda, oheň, země, vzduch)
  • Do filozofie se řadí všechny vědy

 

MILÉŤANÉ

  • Označení filozofů pocházejících z města Milétos, ve své době nejrozvinutější řecké osady na západním pobřeží Malé Asie.

 

Thales (624-547 př.n.l.)

  • filozof a matematik
  • pralátka = voda
  • otázka: Co je v životě nejjednodušší (poradit druhému) a nejtěžší (poradit sám sobě)?
  • Poznej sám sebe.

 

Anaximandros (610-546 př.n.l.)

  • pralátka = apeiron (to, co nemá hranic, může být základem bytí)

 

Anaximenes (585-524 př.n.l.)

  • pralátka = vzduch

 

HERAKTEITOS Z EFEZU (540-480 př.n.l.)

  • temný filozof“ – vzdal se všeho bohatství
  • filozof poustevník
  • pralátka = oheň
  • dialektika = umění rozmlouvat
    • neustálá proměna a vývoj světa i lidí
  • Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“, „Vše plyne.“, „Boj je otcem a králem všeho.“
  • protiklady proti sobě bojují, ale potřebují se (zdraví X nemoc)

 

PYTHAGORAS ZE SAMU (580-500 př.n.l.)

  • matematik a filozof
  • jako 1. se nazval filozofem
  • působí na území dnešní jižní Itálie a Sicílie
  • vytvoření filozoficko-náboženské školy – vzdělávali se, věřili v reinkarnaci
  • základem veškerého bytí je číslo, které lze převést do geometrie (1 bod, 2 přímka, 3 trojúhelník a 4 krychle), magické číslo 10
  • pojem kosmos – vesmír, uspořádanost světa (celý svět je kosmem – řádem)

 

ELEATÉ

  • Skupina filozofů ze školy ve městě Elea, dnes jihoitalská Velia. Eleaté poukazují na vztah mezi pravým poznáním a pouhým zdáním.

 

Xenofanes (570-500 př.n.l.)

  • básník, filozof
  • monoteismus (z řeckého mono = jeden a teus = bůh), „Má-li být Bůh neomezený, musí být jen jeden.“
  • napadá antropomorfní božstvo (bohové s lidskou podobou)
  • otázka: „Nebytí není.“

Pohyb není.“

 

Parmenides (540-480 př.n.l.)

  • filozof
  • rozvíjí myšlenku o nebytí, existuje pouze neměnné jsoucno (vedle jsoucího není nejsoucí, jsoucí je jedno a nemůže být nic jiného)
  • Nejsoucno (prázdno) není a nemůže býti myšleno.“
  • Pohyb není.“ (rozum > smysly), předpokladem pohybu je nejsoucno

 

Zenon (490-430 př.n.l.)

  • filozof, Parmenidův žák
  • nejsoucno není
  • uvádí důkazy, že pohyb není
  • aporie = paradoxy, důkazy, logické argumenty proti pohybu (půlení, Achilles a želva)

 

Statické pojetí světa u eleatů

  • Parmenides, vůdčí osobnost statického pojetí světa, učil o jednotě, věčnosti a neproměnnosti dokonalého bytí. Je tedy pouze jsoucí, nejsoucí nemůže být, protože je nesmyslné tvrdit, že nejsoucno je. Pokud není nejsoucí, nemůže být pohyb: vznik (pohyb od nebytí k bytí), zánik (pohyb od bytí k nebytí), pohyb od bytí k jinému bytí (je pouze jedno bytí). Změnu lze pojmenovat pouze jako naše zdání.
  • Jeden ze Zenonových důkazů: „Jestli chci přejít z místa A do místa B, musím projít místem C, které je v polovině mezi místy A a B. Jestliže chci přejít z místa A do místa C, musím projít místem D, které je v polovině mezi místy A a C. Tak v půlení své trasy mohu pokračovat do nekonečna. Nemohu projít nekonečným počtem míst v konečném času svého života. Tedy jakýkoliv můj pohyb (vykročení z místa A) je nemožný.

 

ATOMISTÉ

Leukippos (500-440 př.n.l.)

  • atomů je nekonečně mnoho
  • atomy mají různé tvary, podléhají změnám
  • atomy jsou jsoucno, pohybují se v prázdnu (nejsoucno)

 

Demokritos (460-370 př.n.l.)

  • plno = jsoucno, prázdno = nejsoucno
  • atomy se liší (např. tvarem), spojují se

 

SOFISTÉ

  • na rozhraní předsokratovské a vrcholné řecké filozofie
  • učili lidi argumentovat za peníze

 

Protagoras (481-411 př.n.l.)

  • relativismus v hodnotách
    • (pravda – každý člověk má jinou pravdu)
    • (spravedlnost – znamená pro každého něco jiného)
  • stal se terčem kritiky – popírá morální hodnoty člověka

 

Gorgias (483-375 př.n.l.)

soud:

  • 1. nic není
  • 2. je-li něco, nemůžu to poznat
  • 3. lze-li něco poznat, nelze to bližnímu sdělit a vyložit mu to






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: