Pracovní a rodinné právo – maturitní otázka (2)

společenské-vědy

 

Otázka: Pracovní a rodinné právo

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Lucie J.

 

 

Rodinné právo

  • Rodinné právo upravuje osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny
  • Manželé, děti, rodiče; příbuzenství – pokrevní příbuzenství a jejich rodiny + registrované partnerství
  • Osobní a majetkové vztahy jsou především mezi: manžely, rodiči a dětmi, vztahy náhradní rodinné výchovy
  • Pramenem občanský zákoník, listina základních práv a svobod
  • Dříve upravoval – zákon o rodině

 

Prameny rodinného práva

  • zákon o rodině
  • zákon o pěstounské péči
  • úmluva o právech dítěte
  • občanský zákoník

 

Manželství

  • zákon o rodině chápe manželství jako pevné a trvalé životní společenství muže a ženy pro, které se oba dobrovolně rozhodli

 

Okolnosti vylučující uzavření platného manželství:

  • překážka bigamie
  • překážka příbuzenství mezi předky a sourozenci
  • překážka nezletilosti hranice 18 let ve výjimečných případech lze povolit sňatek osobě starší 16 let
  • překážka duševní choroby

 

Formy manželství

  • Sňatek je právní akt mezi mužem a ženou
  • No matrimonium – neuznaný sňatek např. před neuznanou církví
  • 1918 – možný jen církevní (za komunistů)
  • Civilní forma/občanský sňatek
    • manželství je uzavřeno před orgánem státu, který je pověřen vést matriku pro obvod
    • Sezdává starosta, nebo jim pověřený člen zastupitelstva
    • Je důležitá přítomnost matrikáře
  • Církevní forma/církevní sňatek
    • manželství je uzavřeno před orgánem státem registrované církve, nebo náboženské společnosti, a to před osobou vykonávající činnost duchovního
  • Obě formy uzavřené manželství mají stejnou platnost a podmínky

 

Při uzavření manželství musí snoubenci učinit několik prohlášení:

  • vstupu do manželství
  • o nevědomosti okolností vylučujících vznik manželství
  • o vzájemné znalosti zdravotního vztahu
  • prohlášení o příjmení
  • osobní předpoklady – svéprávnost, věk, nesmí být příbuzní, musí být opačného pohlaví, nesmí být bigamie
  • učinění statečného prohlášení – říci ano – dobrovolně, před orgánem, dva svědci, znají zdravotní stav navzájem, znají majetkové poměry, dohoda na příjmení

 

Vztahy mezi manželi

  • práva a povinnosti pro oba stejné
  • Práva a povinnosti osobního charakteru
    • Žít spolu, být si věrni a vzájemně si pomáhat vytvářet zdravé rodinné prostředí
    • Toto jsou práva morální a ne právní
    • Povinnost dohody o všech podstatných záležitostech
    • V případě nedohody lze se obrátit na soud
  • Práva a povinnosti majetkového charakteru
    • Musí se o sebe starat
    • Uzavřením manželství vzniká komplex majetkových vztahů, jehož základem je institut bezpodílového spoluvlastnictví viz. Občanský zákoník

 

Zánik manželství

  • smrtí jednoho z manželů (dokladem je úmrtní list)
  • prohlášením jednoho z manželů za mrtvého (vykoná soud)
  • zánik právního vztahu soudní cestou – rozvod – objektivně zjištěn rozvrat rodiny přihlíží se k potřebám nezletilých soud nevyhlašuje vinu rozvratu, ale příčiny
    • bez zjišťování příčin – dvojí souhlas, manželství trvá alespoň půl roku, dohoda o dětech, majetkové vyrovnání – soud nepátrá
    • se zjišťováním příčin – jde před soud

 

Rozsudek o rozvodu musí obsahovat:

  • svěření dítěte do výchovy
  • vyživovací povinnost

 

 Nejčastější příčiny rozvodu:

  • rozdílnost povah a zájmů
  • nevěra
  • alkoholismus
  • nezájem o rodinu

 

Rodiče a děti

  • určování rodičovství
  • rodičovství vzniká narozením dítěte nebo osvojením
  • surogační – jedna porodí a matkou se stane druhá – po domluvě, u nás NENÍ

 

Zákon o rodině určuje pouze určování otcovství:

  • otcem je manžel matky – jestliže se narodí dítě ženě provdané, za otce dítěte se považuje vždy manžel matky, pokud se dítě narodí od okamžiku uzavření manželství až do 300 dne od jeho zániku. Otcovství lze popřít do 6 měsíců do narození dítěte – pouze soudním řízením
  • Souhlasné prohlášení rodičů (nejsou sezdáni) – nastává, když muž se souhlasem matky uzná své otcovství
  • Soudní rozhodnutí – v tomto případě se otcovství dokazuje, nebo vyvrací na základě znaleckých posudků

 

Vztahy mezi rodiči a dětmi

  • Souhrn práv a povinností, které mají rodiče s plnou způsobilostí k právním úkonům vůči svému nezletilému dítěti

 

Mezi ně patří:

  • Právo dítě vychovávat
    • právo dítě mít u sebe
    • právo určit místo pobytu dítěte
    • právo určit povolání dítěte ve shodě s jeho zájmy
    • právo být s dítětem v kontaktu (soud může omezit, nebo zakázat tento kontakt mezi rodiči a dětmi)
  • Právo dítě zastupovat před úřady, spravovat jejich majetek
  • Vyživovací povinnost – je to nejdůležitější druh povinnosti a trvá po celou dobu trvání právního vztahu mezi rodičem a dítětem
  • Právo určení jména a příjmení dítěte

 

Náhradní rodinná výchova

  • O dítě pečují ti, co nejsou jeho rodiči

 

Patří do ní:

  • ústavní péče (dětské domovy)
  • osvojení – vzniká stejný právní vztah jako mezi rodiči a dětmi, dítě má stejná práva jako vlastní dítě rodičů
  • pěstounská péče – dítě je svěřeno pouze do 18let, je určena pro děti, které není možno osvojit z důvodu vyššího věku, horšího zdravotního stavu; pěstounská péče je individuální, nebo kolektivní pěstounská péče např. vesničky S.O.S.; péče je placena státem
  • svěření do výchovy jiného občana než rodiče – tato forma náhradní výchovy je určena pro děti u nichž se předpokládá, že se budou moci časem vrátit do původní rodiny např. svěření dětí prarodičům
  • vyživovací povinnost v rodinném právu – členové rodiny mají povinnost navzájem si pomáhat; má morální charakter, ale existuje zde i právní stránka vyživovací povinnosti – je to vyživovací povinnost rodičů vůči dětem

 

Osvojení nezletilého

  • osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti
  • osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům
  • je-li toto dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také jeho souhlasu, ledaže by tím byl zmařen účel osvojen
  • přiměřený věkový rozdíl, nesmí být menší než 16 let
  • souhlas rodiče, pokud projevuje zájem, pokud 6 měsíců neprojevuje není třeba
  • před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele
  • manželé společně, registrované partnerství jen jeden
  • osvojení, vyjma osvojení nezrušitelného, může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele
  • osvojení může být provedeno také tak, že je nelze zrušit
    • nezrušitelné osvojení lze aplikovat jen v případě, je-li dítě starší jednoho roku

 

Osvojení zletilého

  • osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit
  • k návrhu se zletilý připojí
  • osvojení má právní následky pro osvojencovy potomky jen pokud se narodili později
  • osvojenec si ponechává své dosavadní příjmení, ale se souhlasem osvojitele může k svému příjmení připojit i příjmení osvojitele
  • má-li již osvojenec nebo osvojitel připojované příjmení, nemůže dojít připojením příjmení na základě osvojení k jeho ztrojení

 

Osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého

Zletilého lze osvojit, jestliže:

  • přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
  • v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
  • osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti
  • osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela

 

Osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého

  • v době podání návrhu byl osvojenec nezletilý
  • osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv
  • osvojitel osvojením nenabývá vůči osvojenci a jeho potomkům žádných majetkových práv
  • osvojenec (a jeho potomci) osvojením nepozbývá práv ve vlastní rodině

 

Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům

  • Tato povinnost vzniká za předpokladu, že rodiče nejsou schopni se živit a dítě má schopnosti a možnosti výživné platit
  • mezi ostatními příbuznými jedná se pouze o příbuzné v přímém rodě, tj. mezi předky a potomky, prarodiče vůči vnukům
  • mezi manželi toto je založeno na základě vzájemnosti a zabezpečení stejné životní úrovně obou manželů. Tento případ může nastat mezi druhem a družkou.
  • Příspěvek na výživu rozvedeného manžela účelem je vyrovnání nestejné hospodářské úrovně manželů, v niž došlo v době trvání manželství
  • Příspěvek na výživu a úhradu veškerých nákladů neprovdané matky. Neprovdaná matka má vůči otci dítěte nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem

 

Pracovní právo

  • souhrn právních norem upravující vztahy související s výkonem práce (pracovní poměr, dovolené, mzdy, odpovědnost za škodu, ochrany zdraví
  • pracovně právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
  • samostatné právní odvětví, které bývá zařazováno mezi právní odvětví smíšená
  • obsahuje jak, soukromoprávní prvky, tak veřejnoprávní

 

Hlavní prameny práva:

  • ústava ČR
  • listina základních práv a svobod
  • zákoník práce

 

Upravuje tři základní oblasti:

  • individuální pracovní právo upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatele
  • kolektivní pracovní právo, upravující vztahy mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců
  • právní úprava zaměstnanosti řídí vztahy mezi státními orgány, především úřady práce a občany při zajišťovaní ústavního práva na zaměstnání

 

Závislá práce

  • je vykonávána za odměnu ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance
  • může být vykonávána jen v pracovněprávním vztahu jehož dvěma účastníky (smluvními stranami) jsou:
    • Zaměstnanec – fyzická osoba, která se zavázala k výkonu práce
    • Zaměstnavatel – fyzická nebo právnická osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu práce
  • základními pracovněprávními vztahy:
    • Pracovní poměr
    • Vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr

 

Pracovní poměr

  • právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který se zakládá pracovní smlouvou
  • vznik pracovního poměru:
    • dnem, který je uveden ve jmenovací listině nebo dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástup práce

 

Pracovní smlouva

  • Nejčastější základ vzniku pracovního poměru
  • dvoustranný právní úkon, jehož základem je dobrovolný projev vůle zaměstnance i zaměstnavatele, který směřuje ke vzniku pracovního poměru
  • musí být uzavřena písemně a musí obsahovat základní náležitosti právního jednání a identifikaci smluvních stran (bydliště, jméno, sídlo)
  • Zákoník práce pak stanovuje povinné náležitosti pracovní smlouvy:
    • Druh práce (účetní)
    • Místo výkonu práce (obec, pracoviště)
    • Den nástupu do práce (k pátému úplňku v roce – nemusí být konkrétní)
  • Dále může obsahovat:
    • Bližší označení
    • Způsob odměňování – výši mzdy
    • Délku zkušební lhůty a výpovědní lhůty
    • Délka trvání pracovního poměru
    • Délku dovolené
    • Délku týdenní pracovní doby..

 

Změna pracovního poměru

  • ke změně může dojít pokud:
    • Převedení zaměstnance na jinou práci
    • Vyslání na pracovní cestu
    • Dlouhodobé přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
  • ke všemu může dojít jen za souhlasu zaměstnance

 

Zánik pracovního poměru

  • Nejčastěji dochází ke zrušení z důvodu
    • Úředního rozhodnutí (vyhoštění z Čr)
    • Právní události (konec uplynutí pracovní doby)

 

Dále lze ukončit pracovní poměr:

  • Dohodou – dohoda mezi smluvními stranami
  • Výpovědí – zaměstnanec podá výpověď z jakéhokoli důvodu i bez udání důvodu, zaměstnavatel musí uvést zákonem uvedený důvod – nezpůsobilost
    • výpověď není možné zaměstnanci udělit v tzv. ochranné době – těhotenství
  • Okamžité zrušení – zaměstnavatel = může za hrubé porušení pracovní kázně
    • zaměstnanec = může, pokud nedostane výplatu po 15 dnech uplynutí splatnosti
  • Zrušením ve zkušební době – bez udání důvodu je možné
  • všechny způsoby musejí mít písemnou formu.

 

Povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců

Zaměstnavatel je povinen:

  • přidělovat práci zaměstnanci podle pracovní smlouvy
  • platit mu za každou vykonanou práci mzdu nebo plat
  • vytváření podmínek pro plnění pracovních úkolů
  • dodržovat všechny pracovní podmínky

 

Zaměstnanec je povinen:

  • podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době
  • dodržovat povinnosti, které vyplývají z pracovního poměru
  • pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností
  • plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci
  • využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly
  • dodržovat předpisy vztahující se k práci jím vykonávané
  • řádně hospodařit s prostředky zaměstnavatele a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou či zničením




Další podobné materiály na webu: