Právní normy, právní vztahy, pracovní právo

 

   Otázka: Právní normy, právní vztahy, pracovní právo

   Předmět: Právo/Společenské vědy

   Přidal(a): JC

 

 

Právní normy

Pracovní právo tvoří soubor pracovních norem, které upravují 3 oblasti:

  • individuální pracovní právo – právní normy upravují pracovní poměr zaměstnanců a vztahy vznikající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
  • kolektivní pracovní právo – právní vztahy mezi zaměstnavateli a subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (odborové organizace, rady zaměstnanců)
  • právní úprava zaměstnanosti – regulace vztahů, vznikajících při realizaci práva občana na zaměstnání

 

Právní vztahy

= společenské vztahy, které jsou regulovány (upraveny) právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit

  • společenské vztahy upravené právní normou
  • vzájemná práva a povinnosti
  • při porušování hrozí sankce

 

Rozbor:

I. účastníci

  • fyzická (přirozená) i právnická (uměle vytvořená) osoba
  • podmínkou je právní subjektivita
  • fyzické osoby

a) způsobilost mít práva a povinnosti

  • vzniká narozením a zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého
  • nelze omezit, je dána tím, že jsme člověkem
  • máme právo vlastnit majetek, ale tato způsobilost nás ještě neopravňuje s ním nakládat
  • nasciturus – majetek je odkázán ještě nenarozenému dítěti

b) způsobilost k právním úkonům

  • vzniká v plné míře až zletilostí; lze udělit dříve soudem (sňatek od 16 let), ale ne ve všech oblastech
  • právo zakládat, měnit, resp. rušit své právní vztahy
  • lze soudně omezit nebo jí člověka úplně zbavit
  • v ČR jí přibližně 30 000 lidí zbaveno a 1 000 má tuto způsobilost omezenou

 

právnické osoby

  • organizační struktura
  • jednají za ně osoby fyzické (orgány, zástupci) – právní zodpovědnost
  • musí být registrovány
  • zanikají rozpuštěním, vymazáním z evidence
  • zaměření na hospodářskou činnost (př. s.r.o.) nebo mimo ni (př. škola)

 

II. obsah

  • vzájemná práva a povinnosti plynoucí z právního vztahu

 

III. předmět (objekt)

  • k čemu právní vztah směřuje
  • př. nabytí vlastnictví

 

Pracovní právo

Pracovní právo je odvětví práva, které se zabývá vztahy vznikajícími při práci – vznik nebo zánik pracovního poměru, pracovní spory –  ale jen tehdy, když se jedná o vztah nadřízenosti a podřízenosti

 

Pracovní zákoník upravuje především pracovní poměr, čili vztah úplatný, vykonávaný za mzdu

 

Zaměstnanec je fyzická osoba, která může vykonávat závislou práci, a je natolik vyspělá, že může nabývat práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. V českém právu tyto podmínky v zásadě dosáhne patnáctiletý člověk.

Zaměstnavatel je fyzická či právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednu osobu v pracovněprávním vztahu.

 

Pracovní poměr – způsoby vzniku:

1) pracovní smlouvou (podpisem)

2) jmenováním (významní řídící místo) / volby (starosta, senátor)

 

Podstatné náležitosti:

1) druh práce (co)

2) místo výkonu práce (kde)

3) den nástupu do práce (kdy)

4) zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně

 

Další náležitosti:

sjednání mzdy (včetně splatnosti a způsobu vyplácení, stanovení pracovní doby*, ujednání o dovolené atd.)

* není uvedeno -> pracovní poměr na dobu neurčitou


Dohoda o provedení práce:

  • rozsah práce do 300 hodin/kalendářní rok
  • zaměstnanec může mít dohodu u více zaměstnavatelů, s každým maximálně 300 hodin/kalendářní rok
  • uzavřena písemně, jedno vyhotovení dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci
  • nepřesáhne-li v měsíci výše vyplacené odměny částku kč 10 000,-, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění
  • pracovní doba trvá nejdéle 40 hodin týdně (8 hod /den), 42 a půl hodiny týdně práci
  • x netýká se, když pracujete podle časové mzdy a pokud pracujete s úkolem
  • práce vykonávaná nad tuto dobu je prací přesčas a náleží za ni příplatek nebo náhradní volno
  • noční práce je vykonávaná mezi 22.00 a 6.00 hodinou a náleží za ni rovněž příplatek
  • přestávka je poskytována povinně (ve většině případů) po 6 hodinách nepřetržité práce
  • přestávka je určena na jídlo a oddech a trvá nejméně 30 minut
  • přestávky se nezapočítávají do pracovní doby

 

Dohoda o pracovní činnosti:

  • rozsah práce do ½ týdenní pracovní doby
  • uzavřena písemně, jedno vyhotovení vydá zaměstnavatel zaměstnanci
  • uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá
  • odvádí se sociální a zdravotní pojištění

Zkušební doba

  • délka do 3 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance do 6 měsíců
  • nemůže být dodatečně prodlužována
  • lze sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce
  • sjednána písemně

 

Pracovní poměr – ukončení

  1. uplynutím doby, na kterou byl sjednán
  2. dohodou
  3. výpovědí zaměstnance či zaměstnavatele
  4. (zrušením ve zkušební době)
  5. zaměstnanec požádá o důchod a ukončí pracovní smlouvu
  6. na dobu neurčitou: když se něco stane à zanikne (zaměstnanec – fyz. os. zemře x zaměstnavatel právnická os. bankrot / sloučením s jinou organizací / zánikem x vznikem nové organizace)

 

Dohoda o rozvázání pracovního poměru

  • jediný dvoustranný pracovněprávní úkon
  • ujednání mezi stranami, že pracovní poměr zaniká a ke kterému dni končí
  • s udáním důvodu / bez udání důvodu
  • písemná forma, každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení

 

Výpověď

  • výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec
  • podána písemně a doručena druhému účastníku
  • zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu uvedeného v zákoníku práce
  • zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu

 

Výpověď od zaměstnavatele:

  • musí mít důvod (špatné pracovní výsledky, porušování pracovní kázně)
  • v případě nadbytečnosti zaměstnance, při reorganizaci nebo zániku podniku, zaměstnanci náleží odstupné podle délky zaměstnání, maximálně ve výši trojnásobku měsíční mzdy

 

Výpověď od zaměstnance:

  • z jakéhokoliv důvodu / bez udání důvodu

 

Odstupné

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr u zaměstnavatele méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr u zaměstnavatele alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr u zaměstnavatele alespoň 2 roky

 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

  • lze z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu
  • musí být provedeno písemně
  • pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení

 

Mzda přísluší zaměstnanci za vykonanou práci v soukromé (podnikatelské) sféře.

Plat v rozpočtovém (státním, veřejném, nepodnikatelském) sektoru.

 

Dovolená zaměstnance:

  • smlouva o poměru na dobu určitou / neurčitou
  • základní délka dovolené jsou 4 týdny (20 dnů)
  • nárok na dovolenou vzniká po odpracování 60 dnů
  • v pracovní či kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu může být dovolená prodloužena
  • dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to nejlépe v daném kalendářním roce, popř. do 30. 6. následujícího roku
  • zaměstnanec (pokud neurčí zaměstnavatel) může dovolenou ohlásit sám, ale min. 14 dnů předem

 

Stávka – ze strany zaměstnanců

Výluka – zastavení práce zaměstnavatelem

 

  • časová mzda – odměněn za počet odpracovaných hodin
  • úkolová mzda – odměněn za splněné úkoly (tvůrčí, řídící,…)

 

Můžeme v zaměstnání skončit z hodiny na hodinu?

  • pokud má smlouvu na dobu neurčitou – výpověď z pracovní kázně -> ano
  • ostatní případy: 3 měsíční výpovědní lhůta / dohoda






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: