Právní řád, zákonnost a právní vědomí – právo

 

   Otázka: Právní řád

   Předmět: Společenské vědy, právo

   Přidal(a): mája

 

 

Právní řád

-tvoří všechny právní předpisy ve státě, je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních předpisů

-jejich důležitost neboli právní síla záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývají

 

Zákonné předpisy:

  • Ústava
  • Ústavní zákony
  • Zákony

 

Podzákonné předpisy:

  • Vládní nařízení
  • Vyhlášky ministerstev
  • Vyhlášky nižších správních celků

 

Zákony = základní druh normativních právních aktů

Ústavní zákony – vyšší stupeň právní síly, jiná forma – druhem ústavního zákona je ústava

Zákoníky (kodexy) = soubory systematicky uspořádaných norem celého odvětví práva

  • např. občanský zákoník, obchodní zákoník, zákoník práce,…

Novela = změna a úprava zákona

 

Zákonnost a právní vědomí

 Ve spořádaném kulturně vyspělém právním státě se prosazuje zákonnost.

 

Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu

Právní vědomí = znalost právního řádu

 

Důležité zásady při uplatňování zákonnosti:

  • Neznalost zákona neomlouvá
  • Před zákonem jsme si všichni rovni

 

Právní normy:

= závazná obecná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí

 

Legislativa = tvorba právních norem

 

Struktura normy:

  • Hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má realizovat pravidlo chování
  • Dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají
  • Sankce – následky nezachování normy

 

Druhy právních norem:

Podle způsobu jak vymezují chování:

a) Zavazující – určují, jak je povinen subjekt jednat a to buď:

  • normy přikazující – povinnost aktivně jednat
  • normy zakazující – zakazují určitou činnost

b) Opravňující – umožňují volbu způsobu jednání

 

Podle závaznosti (právní síly):

a) normy kogentní (bezvýhradně závazné) donucující normy – nelze je měnit dohodou subjektů, neumožňují odchylky

b) normy dispozitivní (relativně nezávazné) podpůrné – mohu si dát do smlouvy, že budu mít například předkupní právo

 

Podle obsahu (třídí se do jednotlivých právních odvětví):

a) Ústavní právo – upravuje uspořádání státu, kompetenci orgánů státní správy a moci a základní lidská práva, základním pramenem je ústava

-kompetence= úkoly, práva a povinnosti

b) Správní právo – upravuje organizaci a činnost státního administrativního aparátu, základním pramenem je správní řád

c) Občanské právo – zahrnuje právní normy o majetkových záležitostech FO a PO, základním pramenem je občanský zákoník

d) Pracovní právo – souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích, které s výkonem práce souvisejí, základním pramenem je zákoník práce

e) Obchodní právo – upravuje speciální normy o podnikatelských majetkových vztazích, základním pramenem je obchodní zákoník

f) Rodinné právo – upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a mezi dětmi, základním pramenem je zákon o rodině

g) Trestní právo

  • hmotné – vymezuje jednání a tresty za ně ukládané
  • procesní – upravuje postup orgánů trestně činných (státní zastupitelství, soudy), základním pramenem je trestní řád

 

Publikace právních předpisů:

-Ústava, Ústavní zákony, Zákonná opatření, Vládní nařízení a důležité vyhlášky se uveřejňují ve Sbírce zákonů ČR

-k publikaci ostatních provádějících předpisů slouží věstníky jednotlivých ministerstev

-obsah bývá obvykle uveden zdůvodněním účelu předpisu, potom následují právní ustanovení a v závěru bývá zrušovací ustanovení, tzv. derogační klauzule

-někdy nový právní předpis nenahrazuje celý dosavadní předpis, ale pouze jej mění a doplňuje, takové změny a doplňování se nazývají novelizace norem

-poslední věta právního předpisu (např. zákona) obsahuje ustanovení o účinnosti

 

Platnost, účinnost a působnost právních předpisů

-platnost PP – PP byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem a stal se součástí právního řádu

-účinnost – je povinnost předpisem se řídit, většina PP nabývá účinnosti později (vacatio legis), tento čas se vymezuje ke studiu a orientační přípravě na používání předpisu

-působnost

  • osobní – vztahuje se na osoby
  • časová – na dobu od kdy, do kdy
  • věcná – ve které záležitosti
  • územní – prostor, kde se uplatňuje

 

Právní vztahy

-společenské vztahy upravené právními normami

-každý právní vztah musí mít 3 prvky:

  • 1) subjekty
  • 2) předmět
  • 3) obsah

 

1) subjekty právních vztahů – jsou to účastníci právních vztahů (buď PO nebo FO)

FO – každý člověk je účastníkem právních vztahů, má práva a povinnosti

Způsobilost k právům a povinnostem

  • umožňuje člověku být účastníkem právních vztahů
  • vzniká narozením
  • zaniká smrtí FO

 

-Způsobilost k právním úkonům

  • rozumí se vlastním jednáním zakládat, měnit a rušit své právní vztahy
  • vzniká v plném rozsahu dovršením 18 ti let, od této doby
  • smí jednat každá FO za sebe
  • před osmnáctým rokem jednají za děti zákonní zástupci
  • soud může zletilé osobě způsobilost k právním úkonům omezit

 

PO

  • uměle vytvořený subjekt, který se zakládá písemnou smlouvou či listinou a vzniká zápisem do evidence PO
  • zanikají výmazem z této evidence

 

PO jsou:

a) sdružení FO nebo PO (= korporace) – je obchodní společnost, družstva, zájmová sdružení PO, spolky, hnutí, svazy, kluby, odbory atd.

-k založení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva

b) účelová sdružení majetku – účelové použití vyčleněného majetku (nadace, jejímž účelem jsou prospěšné cíle, fondy – účelově vyčleněný majetek, jsou zřizovány státem, mezirozpočtové fondy – státní fond životního prostředí, zemědělský fond, půdní atd.)

c) jednotky územní samosprávy – obce, města, kraje, stát

d) jiné subjekty – státní podniky, příspěvkové a rozpočtové organizace, ČNB

 

Příspěvková organizace = příjmy se odvádějí do státního rozpočtu, organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností nebo od jiných osob

Rozpočtové organizace = příjmy se odvádějí do rozpočtu, vykonávají hospodářskou činnost jen v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů, hospodaří samostatně dle schváleného rozpočtu

 

2) předměty právních vztahů

  • objekt právního vztahu, ke kterému se váží práva a povinnosti subjektů
  • mohou to být:
    • a) věci – movitý majetek, nemovitosti, pozemky
    • b) služby – činnosti
    • c) práva – uzavřít licenční smlouvu, podstoupení pohledávek, převedení práva do jiného
    • d) nehmotné statky – software, konstrukční dokumentace, projektová dokumentace

 

3) obsah právního vztahu

– rozumíme tím subjektivní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (jaká práva a povinnosti má účastník právního vztahu)

 

-právo:

  • a) absolutní – právem jednotlivce (právo pojmenovaného subjektu, kdy ostatní účastníci právního vztahu nejsou určeny)
  • b) relativní
    • vzniká ze závazků ze smluv, anebo porušení práva
    • oba subjekty jsou pojmenované
    • uzavření smlouvy

 

Vznik, změna a zánik právních vztahů

-právní vztahy vznikají, mění se a zanikají na základě právních skutečností:

  • 1) objektivní události
  • 2) subjektivní právní úkony

 

1)objektivní události – celkem 4

-takové právní skutečnosti, které nejsou závislé na vůli lidí

-člověk nemůže do událostí zasahovat svojí vůlí

  • a)narození – právní vztahy vznikají
  • b)úmrtí – právní vztahy zanikají
  • c)plynutí času – určité změny podle věku – 15 let, 18 let, důchodový věk
  • d)přírodní katastrofy – mění se právní vztahy, zničení majetku

-v důsledku těchto právních vztahů události vznikají, mění se a zanikají

 

2)subjektivní právní úkony

-projevy subjektu vůle, jde o jednání, která vznikají, mění se a zanikají právními vztahy

-projev vůle je konkludentní čin

  • a) jednáním – výslovné – ústní, písemné
  • b) opomenutím

 

a)-výslovné jednání – sdělím svou vůlí, řeknu nebo napíšu, co chci a co ne

-konkludentní čin – jednání mlčky např. gesta, kývnutí hlavou – ostatním je jasné co chci

 

b)opomenutí

-vyjádřím svou vůli, kdy jsem jednat mohla

-vyjádřím souhlas mlčky

-uběhne nějaká promlčecí lhůta

-nejednám ve lhůtě, kdy jsem jednat mohla

 

Právní úkon musí být učiněn:

  • a) svobodně – bez donucení, násilí nebo vyhrožování
  • b) vážně – nejde o žert, legraci
  • c) určitě – jednoznačně – nesmí připravit dvojí výklad
  • d) srozumitelně – musí být jasný PŘEDMĚT, OBSAH, VŮLE

-k projevu vůle musí být zřejmé, čeho se týká (předmět), vůči komu je činěn (přesné určení subjektů) a komu vznikají práva a povinnosti (obsah právního vztahu)

 

-neplatný je rovněž právní úkon §37 odst. 2, jehož předmětem je plnění nemožné

a)faktická nemožnost plnění – předmět plnění je fikce, nelze realizovat předmět plnění

b)právní nemožnost plnění – lze ji fakticky plnit, ale právně NE (např. prodej Karlštejna) – nelze ho prodat, nebyl jeho

 

Realizace a aplikace práva

Realizace je uskutečňování práva tak, že se podle právních norem tvoří právní vztahy, jejíž účastníci se chovají předepsaným způsobem např. vznik manželství = snoubenci absolvují zákonem předepsaný obřad, jímž se uzavírá manželství

 

Aplikace práva je jeho uskutečňování individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v jednotlivých konkrétních případech např. soud vydá rozsudek, jímž rozhodne právní spor

 

Rozhodnutí zpravidla obsahuje:

  • a) výrok, jak státní orgán rozhodl o právech a povinnostech účastníků
  • b) odůvodnění, podle kterých právních norem bylo rozhodnuto a na základě jakých zjištěných skutečností
  • c) poučení o opravných prostředcích (odvolání, námitky).

 

Jestliže proti rozhodnutí už nelze použít řádný opraný prostředek, rozhodnutí nabývá právní moci, může být vykonán.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: