Otázka: Předmět filosofie, základní filosofické otázky
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Zuz_
Předmět filosofie, základní filosofické otázky: Základní pojmy a vývoj etiky
Předmět filosofie:
je pokus člověka vyřešit svým bádáním, myšlením hádanku bytí = existence okolního vnějšího světa i vlastního nitra
usiluje o vidění celku světa v souvislostech, snaží se vysvětllit náš život v tomto celku i jedn. aspekty
*protože nemá jasný předmět bádání a jasnou metodu zkoumání nelze ji 100% považovat za vědu
– s vědou má společné:
logická argumentace
analýza
experiment
dohadování a korekce poznání
od náboženství se liší, ale je na hranici → náboženství ma na všechno jasnou odpověď
zatímco filosofickou otázku nelze uspokojivě zodpovědět
Zákl. filosofické otázky:
empirické otázky: takové, na něž nejde najít jednoznačnou odpověď založenou na důkazech
empirický výrok je takový, který lze dokázat a vyvrátit pomocí důkazů (Všechny labutě jsou bílé)
Jak a proč vznikl svět? Existuje jen hmotný svět? Je svět někým řízen?
Co je člověk? Proč žijeme? Co a jak máme činit?
Co se stane po smrti člověka? Jaký je smysl života?
→ Řekové začali formovat teorie jak nahradit chaos kosmosem
snaha vytvořit most mezimýtem a logem (vědou)
Motivace: Co známe, toho se nemusíme bát
DĚLENÍ FILOSOFIE:
A.)
Dvojí chápání:
a.) světonázor- vychází z mýtů a náboženství; pouze myšlenkový systém
b.) způsob lidského myšlení a uvažovánízaloženého na pochybách, údivu a nejistotě, který vedl ke vzniku současné vědy a etiky
B.)
Základní filosofické disciplíny:
a.) Ontologie (metafyzika)- soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka
kladení otázek po základu a porozumění světa jako celku a místa člověka v něm
hledání obecných vlastností člověka, struktur společnosti, přírody a kosmu
„Co je podstatou slova být?“
b.) Gnozeologie (NOETIKA)= teorie poznání (mozek v nádržce)
zkoumá důvěryhodnost, zdroje a výsledky poznávacích procesů a podmínky jejich uchování a přenášení
Jak vůbec můžeme vědět a poznávat, že jsou věci ve skutečnosti takové, jaksi myslíme?
Jak víme, že nás nešálí smysly a rozum?
„Jak to vše můžu zjistit?“
c.) filosofické antropologie- zkoumá postavení člověka, včetně jeho chování
ptá se na jeho povahu v celku a jeho místo v přírodě
„Jak se mám chovat, abych dobře prožil vlastní život?“
d.) Etika = Teorie morálky
Filosofická nauka o správném jednání. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popřípadě usiluje morálku zdůvodnit. Aplikuje určité filosofické koncepce na jednání a život člověka. Rozlišuje se etika autonomní (etické zásady si stanoví člověk sám, respektive sama společnost) a heteronomní (mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku, například bohem). Etika deskriptivní pouze popisuje mravní jednání a hodnoty, etika normativní usiluje najít a analyzovat normy lidského chování. Etika si klade otázky typu: “Co je dobré?”, “Jaký je smysl mého konání?”, “Jak mám jednat?”, “Proč mám jednat tak a tak?”, “Co je ctnost?”či “Co je spravedlnost?”.
e.) doplňové disciplíny:logika (studuje obecně platné zákonitosti myšlení a procesu poznávání)
estetika- nauka o správném chování………… filosofie dějin, dějiny filosofie atd.
Další podobné materiály na webu:
