Psychické vlastnosti, procesy a stavy

 

   Otázka: Psychické vlastnosti, procesy a stavy

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): veronikaS

 

Vlastnosti

Temperament

  • z latinského slova temperamentum = poměr
  • vrozené psychologické vlastnosti, které ovlivňují prožívání a chování člověka
  • určují reakce a intenzitu našeho chování
  • dá se ovlivnit
  • Typy temperamentu pojmenoval Hippokrates (5. a 4.st.př.n.l.), Galenos je upravil (2.st.př.n.l)
  • Podle nich chování, temperament ovlivňuje míchání tělesných šťáv (krev, žluč, hle a černá žluč)
  • P. Pavlov – vymyslel, že souvisí s centrální nervovou soustavou

 

Typy temperamentu:

  • Sangvinik (sanguis = krev)
    • nervová soustava – v rovnováze
    • charakter
    • optimista, veselý, přizpůsobivý
    • přelétavý, lehkomyslný
    • práce a učení
    • hodně se zajímá, má rychlé pracovní tempo
    • zbrklý, pro něco se nadchne a po chvíli už ho to nebaví
    • chování
      • společenský, je hodně oblíbený, nestydí se
      • upovídanost, málo sebekritický
  • Flegmatik (flegma = hlen)
    • nervová soustava – útlost
    • charakter
      • trpělivý, vyrovnaný dojem
      • pomalý, lhostejný
    • práce a učení
      • dlouhotrvající pracovní výkon
      • nedokáže přejít na jiný úkol, když nemá hotový předešlý úkol
    • chování
    • nesnadno ovlivnitelný, přátelský, samostatný
    • uzavřený, málomluvný, zbavuje se špatně návyků
  • Cholerik (chole = žluč)
    • nervová soustava – silný vzruch
    • charakter
    • hluboké city, silná vůle
    • výbušný a hádavý
    • práce a učení
    • podnikavý, dobré myšlenky
    • nerovnoměrné pracovní tempo
    • chování
      • snaží se uplatnit, vyvozuje pocit důvěry
      • nesmí ho nikdo urazit
  •  Melancholik (melaina cholé = černá žluč)
    • nervová soustava – slabá úroveň
    • charakter
      • citově založený, přemýšlivost
      • pesimistický, nedává najevo své myšlenky
    • práce a učení
      • svědomitý, pracovitý, pečlivý
      • puntičkář, unavený, sám nic nevymyslí
    • chování
      • oddaný, disciplinovaný
      • zbabělec, velký samotář, přecitlivělý, pocit méněcennosti

 

Charakter

  • souvisí s temperamentem
  • kontroluje chování člověka podle společenských pravidel
  • míra adaptace -> schopnost přizpůsobit se
  • sebeřízení (autoregulace) -> souvisí s morálkou (osobní)
  • charakterové vlastnosti: upřímnost, moudrost, srdečnost, urážlivost, drzost…
  • Dělíme na:
    • kladné vlastnosti ->charakterní člověk
    • negativní vlastnosti -> bezcharakterní člověk

 

Inteligence

  • vlastnost mozku
  • projevuje se v různých procesích
  • Binet – vytvořil 1. inteligenční test (20. stol.) – byl o to požádán                                                                                                                                        –
    • obsahoval úkoly na jazykové dovednosti, počty, představivost
    • zjistil, že výsledky u některých dětí neodpovídají jejich biologickému věku
    • používaly se spíše dříve
  • Stern – vymyslel, že inteligence se dá i vypočítat -> IQ – inteligenční kvocient
    • vznikají inteligenční pásma – průměr (90 – 100)
    • MENSA – v hodnotě nad 130
    • pod 70 je podprůměr -> přicházejí inteligenční defekty
  • Inteligenční testy – operace s čísly, slovní schopnosti, paměť, prostorová představivost – používají se třeba při přijetí do zaměstnání
  • Kritiky – neodpovídají výsledky
  • EQ – emoční inteligence

 

Schopnosti

  • Souvisí s inteligencí
  • Vlastnosti umožňující naučit se činnosti a aplikovat je
  • Každý má jiné schopnosti
  • Schopnost uplatněná v praxi -> dovednost
  • Předpoklad pro rozvíjení schopnosti je biologicky vrozená ->vloha
  • Soubor schopností pro určitou oblast ->nadání
  • Vysoké nadání -> talent
  • Nejvyšší stupeň talentu -> genialita
  • Tvořivost -> máme originální nápady (kreativita), souvisí s divergentním myšlením
  • Druhy:
    • Verbální schopnost – schopnost porozumět
    • Prostorová představivost – jsme schopni rozlišit tvar a prostor
    • Numerická (početní) schopnost – schopnost provádět početní operace
    • Paměťová schopnost – schopnost zapamatovat si něco na určitou dobu
    • Percepční schopnost – dobré vnímání barev, zvuků
    • Sociální schopnost – týkají se mezilidských vztahů
    • Umělecká schopnost

 

Procesy

Čití

  • Reflexivní příjem podnětů našimi smysly
  • Stymul – NS – mozek –> POČITEK (jablko- ochutnáme ho – mozek nám řekne, že to je sladké)
  • Počitky můžou být:
    • Zrakové – tvary, barvy
    • Sluchové – tóny, zvuky
    • Čichové – vůně, pachy
    • Chuťové – sladkost, slanost, hořkost, kyselost
    • Hmatové – teplota, bolest…
    • Tělové– příjem celým tělem
      • vnitřní – nevolnost, tlak
      • vnější – pohyb rukou, chůze

 

Vnímání (percepce)

  • Získáváme celkový obraz toho objektu na základě počitků
  • Výsledek = VJEM – soubor počitků (červené, sladké jablko)
  • Halucinace – klamné vjemy (člověk je o nich přesvědčen), můžou nastat např. nedostatkem spánku, drogami…
  • Eidetická vloha – většinou děti (mají svůj svět, povídají si s hračkami)
  • Optické klamy – klam

 

Myšlení

  • Schopnost poznávat objektivní realitu (něco kolem nás) a poznatky užíváme v praxi
  • Vyjadřuje se pomocí řeči
  • Probíhá pomocí myšlenkových operací:
    • Analýza (rozbor) – celek dělíme na menší části
    • Syntéza (skládání) – menší části skládáme do celku
    • Abstrakce – odvozujeme podstatné vlastnosti jevů a předmětů
      • indukce – zobecňování, vznikají vědecké hypotézy
      • dedukce – konkrétní z obecného např.: ovoce má vitamíny -> švestka má vitamíny, švestka je ovoce
  • Formy:
    • Pojem –  název něčeho (obecné – živočich, konkrétní pes)
    • Soudy – spojení dvou a více pojmů, něco tvrdíme a popíráme
    • Úsudek – spojení 2 a více soudů
    • Např.: jablka obsahují vitamíny, hrušky obsahují vitamíny, švestky obsahují vitamíny -> ovoce obsahuje vitamíny

 

Učení

  • Proces, ve kterém získáváme zkušenosti – vědomosti, dovednosti, návyky
  • Celoživotní proces
  • Probíhá různými způsoby např.: napodobování, identifikace v období puberty, podmiňování
  • P. Pavlov
    • způsob učení u nějakých chorob,
    • habituace – učení ignorovat některé věci, které se opakují -> zamykání dveří apod.
  • Učení provázejí chyby -> chyba by nás měla posunout dál
  • Fáze:
    • Motivační fáze – náročná, musíme si uvědomit, jestli je pozitivní nebo negativní (když se to naučím)
    • Poznávací fáze – napodobování kroků v tanečních, učení…
    • Výkonová fáze – nově naučené poznatky -> více je používáme
    • Kontrolní fáze – kontrolujeme, jestli něco umíme; neměla by se vynechávat
  • Druhy:
    • Intelektuální učení – využíváme například v matematice (naučíme se nějakou metodu, kterou pak dále využíváme k dalšímu učení
    • Poznatkové učení – příprava do školy – získáváme nové informace
    • Motorické učení – učení nějakých pohybů (cvičení, vaření, tanec…)
    • Sociální učení – učení žití mezi lidmi; výchova začíná v rodině, pokračuje ve škole

 

Faktory ovlivňující učení:

  • Vnější – ovlivnění prostředím, kde jsme – v mikroklimatu musí být:
    • ticho, klid, pohodlí, osvětlení, vhodná teplota, pořádek kolem sebe
    • pravidelný čas učení
    • přestávky mezi učením
  • Vnitřní
    • tělesný stav – jestli jsme zdraví, hlad, žízeň
    • psychický stav – stres, nálada
    • charakterové vlastnosti – jak máme silnou vůli, jakou máme motivaci, pečlivost
  • výsledky procesu učení
    • vědomosti – např. pravidla hry, násobilka…
    • dovednosti – předpoklady pro vykonávání -> Senzomotorické – smyslové, pohybové (umět skákat, umět řídit auto)                                               Intelektové – např.: umět řešit soustavu rovnic (ne nazpaměť)
  • Návyky – od dětství (čistit si zuby, uklízet si po sobě, připravit si do školy) – zdravé a nezdravé (kouření)

 

Paměť

  • Psychický proces, umožňuje ve vědomí odrážet zážitky
  • Pamětí se lidé liší
  • Rozdělujeme na:
    • Krátkodobá – pamatujeme si každý časový úsek
    • Dlouhodobá – zapamatováváme si nějaké fakty (řízení auta, plavání…)
    • Mechanická – používá se při učení nazpaměť (básničky, vyjmenovaná slova, násobilka)
    • Logická – pamatujeme si to trvale na základě souvislostí

 

Fáze:

  • Ukládání do paměti (vštípení)
    • záměr na daný objekt
    • záměrná paměť (chceme si to zapamatovat)
    • spontánní (nechceme si to zapamatovat)
    • vizuální – zrakem (fotografická paměť)
    • akustická – sluchem
    • sémantická – pamatujeme si podle významu
  • Podržení paměti
    • může trvat různou dobu
    • čím smysluplnější, tím více si pamatujeme -> zapomínání -> opakování toho, co nechceme zapomenout
    • Ebbinghaus – křivka zapomínání
  • Vybavování si z paměti
    • Záměrné – větší úsilí
    • Spontánní – vybaví se to hned
    • Emocionální paměť – pamatujeme si pocity, emoce (Vánoce-> máme „vánoční náladu“)

 

Představivost

  • Souvisí s vnímáním
  • Schopnost znovu si vybavit daný objekt
  • Výsledek -> představy, fantazie, bdělé snění
  • Představy – co už se stalo (co existuje), rozdělení podle smyslů, podle konkrétní a abstraktní představy, vzpomínkové a fantazijní (neudály se)
  • Fantazie – nové obrazy (fialový bambus)
  • Bdělé snění – přemýšlení o naší budoucnosti

 

Stavy

Cítění

  • Cit = nějaký subjektivní prožitek
  • Prožitek může mít různou intenzitu
  • Emoce – projevuje se navenek (cítíme smutek ->pláč = emoce)
  • Cit – vnitřní (cítíme radost)
  • Afekt – krátké citové vzplanutí, které bývá hodně intenzivní; např.: cholerik
  • Nálada – dlouhodobá, málo intenzivní („vnitřní počasí člověka“)
  • Dělí se na:
    • Libé – cítíme je pozitivně (radost, láska, očekávání)
    • Nelibé – opak (smutek, hněv, strach)
  • Někdy je to mezi
  • Někteří lidé trpí citovou chudobou-> nedokáží prožívat city, může vzniknout v dětství nebo kvůli nějaké psychické nemoci
  • City i emoce mohou být nakažlivé
  • Předstírání citů (chceme někoho obelstít)
  • Musíme ovládat své city
  • Uvolnění citů -> vyléčení chorob -> může dojít ke katarzi= očištění duše
  • Citová diferenciace = rozlišení citů, rozšíření citů
  • Citový život rozšiřuje umění, hudba atd. …
  • Hluboký smutek – ztráta někoho ->
    • Mohou nastat citová onemocnění:
      • Deprese – projevuje se melancholickými náladami, začíná obviňováním sebe sama, i když za to nemůže
      • Fobie – chorobný strach z něčeho (arachnofobie –pavouci, klaustrofobie – uzavřený prostor)
    • Léčí je psychiatr

 

Vůle

  • Sebevědomé úsilí
  • Každý má jinou intenzitu
  • Fáze:
    • Rozhodovací (rozhodneme se)
    • Realizační (nastává čas, kdy to máme udělat)
      • Záleží na pevnosti vůle
      • Vnitřní konflikt – sami sebe přemlouváme, říkáme si, co je lepší, někdy jsou obě věci kladné -> kalkulace

 

Pozornost

  • Zaměření na nějaký cíl, hodně souvisí s vůlí
  • Mnoho ovlivňujících faktorů
  • Dělíme na:
    • Úmyslná – chceme se soustředit
    • Bezděčná – když je třeba ticho a najednou se spustí nahlas hudba, tak zpozorníme




Další podobné materiály na webu: