Psychologie jako věda – maturitní otázka (8)

 

   Otázka: Psychologie jako věda

   Předmět: Psychologie, společenské vědy

   Přidal(a): Barbora Kopecká

 

 

Psychologie jako věda, předmět psychologie

= obecná věda studující lidské chování a prožívání (Psyché – duše; Logos – věda, slovo, zákon)

= subjektivní věda s pokusem o objektivní výsledky

  • předmětem psychologie je každá osobnost vybavena schopnostmi, které se projevují činností
  • patří k vědním oborům, které se v posledních letech značně rozvinuly, získala široké uplatnění ve školství, zdravotnictví, ekonomice, politologii atd.
  • můžeme ji rozlišit jako prožívání a chování

 

Psychologické disciplíny

Základní psychologické disciplíny

– obecná –  zkoumání relativně zdravých, rozvinutých, dospělých a vyspělých jedinců

– psychopatologie – zkoumá škodlivé jevy

– vývojová – vývoj osobnosti od početní až do smrti (vč. evoluční psychologie)

– osobnostní – psychologie osobnosti, zkoumá vlastnosti člověka

– sociální – vliv na člověka

 

  1. Aplikované disciplíny

– pedagogická (zkoumání problematiky účinného vyučování i poznání žáků),

– forenzní (neboli soudní psychologie – expertízy pro soudní potřeby, studium zločinnosti, psychologie pachatelů trestných činnů)

– klinická (diagnostika duševních nemocí)

– psychologie práce, vojenská psychologie, psychologie sportu, manažerská psych …atd

 

  1. Speciální psychologické disciplíny

– zoopsychologie (psychika živočichů vč. využití poznatků pro objasnění chování člověka)

– psycholingvistika (vztahy mezi myšlením a řečí)

– farmakopsychologie, psychometrie, psychodiagnostika…

 

Metody výzkumu v psychologii

  • Volba metody je závislá na obsahu psychologického zkoumání, na cíli výzkumu, na charakteru zkoumaných psychických jevů
  • Pro větší objektivitu je vhodné při systematickém psychologickém zkoumání používat více metod, které se vzájemně doplňují.

– nejčastější metody: pozorování, rozhovor, dotazník, experiment, test, studium lidské činnosti…

 

POZOROVÁNÍ

– sledování vnějších projevů člověka v přirozených nebo uměle vytvořených situacích

– musí být plánovité, cílevědomé, systematické, přesně zaznamenané (kamera) …

– pozorujeme celkové chování, mimiku, gestikulaci, pohyby, způsob hovoru, reakci na podněty

 

ROZHOVOR

– metoda kontrolovaného rozhovoru (interview)

– vymezení obsahu rozhovoru, pečlivá příprava a výběr otázek, přesný záznam rozhovoru

navázání důvěry – docílení pravdivosti a upřímnosti odpovědí

–  individuální, skupinový nebo standardizovaný a nestandardizovaný

 

DOTAZNÍK

– používá se zpravidla při zkoumání jevu v širším měřítku (více osob)

– pečlivě stylizované a srozumitelné otázky, statistické zpracování odpovědi, získání velkého objemu dat v relativně krátkém čase

 

EXPERIMENT

– zkoumání duševních jevů v uměle a záměrně vytvořených podmínkách, lze opakovaně vyvolat příslušný psychologický jev

– dělení:

  • – laboratorní – ve zvláštních psychologických laboratořích
  • – přirozený – v přirozeném prostředí (malé děti – hra na obchod)

PSYCHOLOGICKÉ TESTY

– zjišťujeme např. intelekt, osobnostní vlastnosti…

ROZBOR VÝSLEDKŮ ČINNOSTI

– kresba, písmo (=grafologie), projevy…

pozn.: SOCIOMETRIE = obecně “měření” – tj. jakékoliv kvantitativní postižení sociálních jevů

pozn.: další jsou např. statistika, terapie, anketa.

 

Vývoj psychologie – filozofie

S T A R O V Ě K

– psychologií se lidé zabývali už v antice, ale tehdy byla součástí filozofie a nebyla samostatným oborem

– 3(4) období: – předsokratovské (6-5.st.pnl) – hledali původ kosmu,

  • – Hérakleitos, Pythágor, Démokritos…

– klasické /vrcholné/ (4.st.pnl) – poznání člověka a vztahů, problém dobra a zla

  • – Sókrates, Platón, Aristorelés…

– helénistické + římské (3.st.pnl, 1-5st.pnl)

  •  – vztah mezi jedincem a státem, oddělování od filozofie
  • – Pyrrhon, Seneca…

 

– PYTHAGOR ZE SAMU

– založil nábožensko-mravní společnost (sebezpytování, věrnost bohům, rodině, přátelům)

– učení o stěhování duší, odplatě po smrti

– duše uvězněná v lidském těle se neustále očišťuje, může přijímat i podobu zvířat

– DUALISMUS, dbal na zdravý životní styl

 

– DÉMOKRITOS Z ABDÉR

– tělo a duše jsou tvořeny z atomů – malých, nedělitelných tělísek -> smrtelná duše

– rozumové poznání upřednostňuje před poznáním smyslovým, které je povrchní

 

– PLATÓN – oddělil ideu od hmoty

– naše poznání je rozpomínání lidské duše na svět idejí, v němž kdysi už žila

– existuje dvojí svět

  • 1)reálný a dokonalý (věčné ideje)
  • 2)nedokonalý, dočasný(stín 1.,žijem my)

– spojovacím článkem ideálního a smyslového světa je duše, která je nesmrtelná, duše se      skládá ze 3 částí: 1)myšlení-sídlo v hlavě (jediné nesmrtelné), 2)vůle-hruď  3)žádostivost-klín

– bývá označován za zakladatele idealistické filozofie a dualismu světa smyslového a idejí

 

– ARISTOTELÉS

– “otec” předvědecké psychologie, autor spisu “O duši” – první ucelené psychologické pojednání

– 3 části duše: rostlinná (přijímá potravu a rozmnožuje se), zvířecí (smysly, pohyb) a lidská (myslí)

– Rozlišoval 5 smyslů, zabýval se vnímáním, pamětí, spánkem, významem snů, délkou života i průběhem stárnutí, uznával existenci věkových a individuálních zvláštností psychiky. Člověk je jednotou těla a duše.

 

S T Ř E D O V Ě K

– středověká psychologie je propojená s křesťanstvím

– křesťanství vzniklo na území Izraele

— vzniklo z: judaism (židovské náb.) – hlavní zdroj; novoplatonismu; dalších náboženství – stoicismus

— opírá se o Bibli – Starý zákon (judaismus) a Nový zákon (4 evangelia – o životě a působení Ježíše)

– KŘESŤANÉ- vyznávají svatou Trojici: Otce (Boha, Hospodina), Syna (Ježíš Kristus), Ducha svatého

– období:

1/ PATRISTIKA (1.-8/9 st.) – období šíření křesťanství

  • – Svatý Pavel, Augustus Auerlius

2/ SCHOLASTIKA (8.-15/16 st.)

  •  – raná  – dominantním problémem je spor o “univerzália” – obecné pojmy
  • – vrcholná – doba františkánského a dominikánského hnutí
    • – františkáni: návrat k původním hodnotám, dominikáni: osvěta lidu a vědecké práce
  • – pozdní scholastika

 

N O V O V Ě K

– do novověku se psychologie rozvíjela zejm. jako součást filozofie

 

R.Descartes

– začíná oddělovat duši od vědomých myšlenkových pochodů

– říká, že důležitý je rozum (u Platóna to byla duše)

John Locke

– anglický filozof

– tvrdí, že člověk se rodí jako nepopsaný list papíru – tzv. “tabula rasa”

– navrhuje metodu “instrospekce”=sebepoznání; zkoumání toto, co probíhá v mysli

– myslí, že nic není vrozené, že vše se učíme

 

– učenci se dále zabývají otázkami fungování těla a mysli, např:

  • Jan Ámos Komenský
    • didaktika
  • Jan Evangeista Purkyně
    • zakladatel experimentální psychologie
    • výzkum snů a třídění citů
  • G.Masaryk
    • dílo Sebevražda
  • František Krejčí
    • psych. seminář
  • Mareš

 

  • William Stern
    • založil diferenciální psychologii, vymyslel inteligenční kvocient (podíl mentálního a chronologického věku)
  • Wilhelm Wundt
    •  r. 1879 založení první psychologické laboratoře na univerzitě v Lipsku
    • první časopis pro experimentální psychologii
    • byl přesvědčen, že mysl se může stát předmětem vědecké analýzy. Zaměřen na smysly – hl. zrak, pozornost, emoce, paměť. Opíral se o metodu introspekce, experimenty.
  • Charles Darwin
    • problematika vývoje – evoluční teorie
  • Alfred Binet
    • francouzský psycholog a vynálezce 1. použitelného testu inteligence /základ dnešního IQ testu/
    • vypracoval první psychologickou studii týkající se šachu

 

2.polovina 19.století – období “EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE”

V.M.Bechtěrev – pokusil se založit „objektivní psychologii“, jejímž předmětem byly reflexy.

I.M.Sečenov – ve výzkumu zjistil, že duševní jevy jsou mozkové reflexy

 

Psychologické směry

  1. BEHAVIORISMUS
  2. NEOBEHAVIORISMUS
  3. TVAROVÁ PSYCHOLOGIE neboli GESTALTISMUS
  4. HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE
  5. KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
  6. TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE
  7. HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE neboli PSYCHOANALÝZA

 

1.BEHAVIORISMUS

– behaviour = chování

– Psychologický směr, kde základem studia je vnější chování jedince

– Behaviorismus se rozvinul z Reflexologie (Bechtěrev)

– zakladatelem je americký psycholog  J.B.Watson  r.1941

– S – R (stimul – reakce)

– nebere v úvahu duševní procesy => zisk pouze popisu typických reakcí v typických situacích

– přesvědčení, že každé individuum je vychovatelné žádoucím způsobem; popírá roli dědičnosti

(John Watson v roce 1925 ve své práci behaviorismus uvádí: “Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu podle vlastní volby –             lékaře, právníka, umělce, žebráka, zloděje…)

-Skinner – operativní podmiňování = zpevněné chování, záleží na odměňování a trestání, program učení

 

– I.P.Pavlov

  • ruský psycholog a fyziolog
  • označil podmíněné reflexy jako základní kámen behaviorismu
  • popsal fenomén psychické sekrece u psů

 

Učení :

1) habitace – proces, kdy se učíme nereagovat na podněty, které pro nás nejsou významné

2) klasické podmiňování

  • nepodmíněný podnět → nepodmíněný reflex
  • podmíněný p. + nepodmíněný p. → nepod. reflex
  • podmíněný p → podmíněný reflex
  • při podmiňování dochází k posilování (čím déle to dělám, tím je to hlubší)

3) operativní podmiňování – neutrální podnět → náhodná reakce → odměna (krysa obhlíží okolí, kde je i páčka (NP), když ji zmáčkne (NR), dostane odměnu → napodruhé zmáčkne páčku hned jak bude potřebovat jídlo)

  • – odměna vede k posílení činnosti,  trest vede k potlačení činnosti

4) kognitivní učení = učení pod vlivem modelu

  • napodobování, identifikace (sourozenec jezdí na kole, dívám se a pak to zkouším)

 

  1. NEOBEHAVIORISMUS

– překonání zjednodušeného S-R formulí S-O-R: mezi stimul a reakci vstupuje organismus

(osobnost je aktivní a osobnost může měnit své reakce)

-IP (intervenující proměnná) –  BLACK BOX, nepředvídatelné reakce (věk, zkušenost, pohlaví, chování,..)

– experimenty s krysami v bludišti. Doprostřed bludiště dal potravu a pustil tam najedené krysy. Druhý den tam pustil ty samé krysy tentokrát hladové a jiné vyhladovělé krysy. Ty co tam už byly, našly potravu dříve než ty co tam ještě nebyly.

– – – teorie “kognitivní mapy” – schopnost reagovat pomocí naučených znalostí

 

  1. TVAROVÁ PSYCHOLOGIE neboli GESTALTISMUS

– z německého Gestalt – tvar, útvar

– vychází z tvrzení, že CELEK je víc než sama část = uspořádán do struktury, důležitá při poznání

(psychické děje vystupují jako celky, jejich strukturu a   vlastnosti nelze odvodit z jednotlivých částí)

– zakladatelé byli němečtí psychologové Max Wertheimer, Wolfgang Köhler, Kurt Koffka

– Berlínská škola gestaltistů (K.Koffka, W.Köhler, M. Wertheimer, K.Lewin, W. Metzger, K.Gottschaldt…) se zabývala zvláště psychologií vnímání.

– Lipská gestaltistická škola (F.Krueger, F.Sander..) se zabývala teoretickými otázkami struktury a cítění

– experimenty Köhlera se šimpanzi:

  • formuloval princip “vhledu” – náhlého pochopení, vyřešení problému. Jeho dobře známé experimenty se šimpanzem Sultánem a banány připevněnými na stropě (Sultán použil 2 bedny,   aby na banány dosáhl), či banány mimo klec (Sultán použil 2 tyče, které do sebe vsunul, aby je   tak prodloužil a banány si přiblížil) napomohly k pochopení principu vhledu a tedy i k vzniku

pojmu AHA-efekt (vhled)

– Lewin – teorie konfliktu

  • apetence ++
  • averze —
  • apXav +-

– Wertheimer – fí fenomén

  • rychlé blikání dvou blízkých bodů ve tmě, vzniká dojem pohybu jediného bodu

 

  1. HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE

– orientace na seberealizaci člověka

– hledají podmínky pro psychologicky zdravého jedince (Xbehaviorismus – řeší problém jedince)

– důležité je, jak člověk vnímá sám sebe, jak o sobě uvažuje a jak prožívá všechno, co se kolem něho děje, ústředním tématem je SEBEREALIZACE

– navazuje přímo na fenomenologickou psychologii, je reakcí na krizi behaviorismu. Založena r. 1962 (představitel  A.H. Maslow, C.R. Rogers).

-Maslow rozpracoval hierarchicky organizovaný systém potřeb (od nejnižších po nejvyšší):

 

  1. KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE

–  (cognitiv = poznávat) – založena na výzkumu poznávacích procesů a paměti, chování chápáno jako vnější projev vnitřního prožívání, je zdůrazňován význam myšlení v jednání člověka

–  kognitivními procesy si vytváříme tzv. vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa, ve kterém žijeme ->    skrze ně jsme schopni sebereflexe a utváření své hodnotové orientace

– vznikla v USA, představitelem je GEORGE A. KELLY

– v kognitivní psychologii jsou poznávací procesy chápány jako procesy zpracování

informací, ve výzkumu se často využívá počítačových simulačních modelů

 

  1. TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE

– vznikla koncem 60.let, představitelem je S: GROF – psycholog, psychiatr

– zabývá se mimořádnými změněnými stavy vědomí, vznikajícími mystickými praktikami, meditací, drogami, tělesnými cviky apod.,

– kritizuje tradiční vědecký pohled na svět, čerpá z duchovních tradic východu i západu

– zabývá se tzv. . rozšířeným vědomím přesahujícím rozměr individuálního duševního života, konkrétního prostoru a času – jde o mystické zážitky a zkušenosti vybočující z rámce běžně chápané objektivní reality

– výzkum transpersonální psychologie pomocí LSD –  při vyšších dávkách se člověk dostává do hlubšího nevědomí

– Grofova metoda může být navozena holotropním dýcháním

 

  1. HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE – PSYCHOANALÝZA

– psychoanalýza = obecná teorie o duši, rozbor duše, snaží se proniknout do hluboko uložených prožitků člověka, do podvědomí, záměrně dává traumatické otázky, aby vyvolal trauma -> snaha přesunout nevědomé zážitky do vědomí, které byly vědomím zatlačeny do podvědomí

– zakladatelem je vídeňský Moravan psychiatr Sigmund Freud

– zkoumal nevědomí jako sídlo temných pudů a potlačených vášní, rozhodující byl podle něj sexuální pud. Nevědomí má vliv na chování člověka.

 

Osobnost, 3 složky:

  • ONO (ID ROVINA) pudy, dosažení slasti, komplementarita pudů = navzájem se doplňují (nevědomí, pudy, vrozené) TOHLE CHCI
  • JÁ (EGOprincip reality, střet super ega a ID roviny, příčna psych.problémů CHCIXMUSÍM
  • NADJÁ (SUPEREGO) morálka, autority, očekávání společnosti TOHLE MUSÍM

– mluví o dětské sexualitě, v té době velké pohoršení

– vývoj libida

  • orální fáze – kojenec
  • anální fáze – batole
  • falická fáze – předškolní věk, OIDIPOVSKÝ A ELEKTŘIN KOMPLEX
  • latentní fáze – školní věk, posunutí sexuality do pozadí
  • genitální fáze – dozrávání jedince, sexualta

– výklad snů – cenzura ega a superega, nedovolujeme snům dát úplnou volnost

  • latentní sen – to, co nám chce sen říct
  • manifestní sen – to, co vidíme ve snu

– determinace psychiky – předurčená psychika

 

  • Pokračovatelé
  • G. Jung – autor analytické psychologie, dělení podvědomí na dvě části
    • Svrchní – soukromé smetiště, strach, obavy
    • Hlubinné – pojem kolektivní nevědomí( archetyp- univerzální symboly a podklady pro vývoj kultury)
    • introvert, extrovert
  • Anna Freudová – SUBLIMACE=snaha převést pudy do spol.přijatelné formy (umění)
  • Alfréd Adler – PUD DOMINANCE=snaha se prosadit (Xpocit méněcennosti)
  • Karen Horneyová – nejdůležitejší vztah k rodičůmXBAZÁLNÍ ÚZKOST
  • Erich Fromm – potřeba VZTAŽNOSTI, TRANSCENDENCE, POTŘEBNOSTI, IDENTITY, ORIENTAČNÍHO RÁMCE

 

neopsychoanalýza – nepodceňuje působení společenských faktorů, podle ní je člověk jako aktivní původce svých duševních konfliktů vznikajících při sporu jedince a prostředí též schopen zmíněné rozpory vyřešit






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: