Otázka: Psychologie jako vědní obor
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): BaBu
Psychologie jako vědní obor
a) Základní psych.disciplíny a jejich funkce
b) Psychologické směry
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Definice: (Existuje řada definic)
Je to věda, která studuje duševní život.
Psychologie je věda, která studuje lidské chování, duševní procesy a tělesné prožívání, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí stavy, vlastnosti a naučené předpoklady lidských činností
- Psychologie je humanitní věda a úzce souvisí s dalšími vědními obory, např.: pedagogika, speciální pedagogika, biologie, medicína (neurologie, psychiatrie, pediatrie), sociologie
Historie psychologie:
- V historii byla psychologie součástí filosofie. V 2. polovině 19. století došlo k oddělení psychologie od filosofie
Wilhelm Wundt založil první psychologickou laboratoř ( Na univerzitě v Lipsku v Německu r. 1879), která se stala centrem výzkumu v oblasti psychologického bádání
Předmětem Psychologie je chování a prožívání člověka.
- Chování = aktivita jednotlivce, kterou může pozorovat jiná osoba. Je pozorovatelné. Je odrazem toho, co člověk prožívá.
- Prožívání = subjektivní, jedinečná a neopakovatelná aktivita, která není pozorovatelná jinou osobou (děje se uvnitř člověka). Jsou to psychické stavy a procesy, které si člověk uvědomuje jen do určité míry → vědomé či nevědomé prožívání. Prožívání se projevuje navenek v chování (výraz emocí).
Prožívání i chování zahrnuje tzv. psychika člověka, což je odraz skutečnosti, který je ovlivněn například dědičností, společenským prostředím, společenskými normami, zdravotním stavem, tělesným stavem a hormony.
Psychologie se snaží psychiku popsat, vysvětlit a predikovat (předpovědět, co se stane či nestane).
Člověk, který se zabývá psychologií prakticky či výzkumně je psycholog.
Cílem psychologie:
Cílem je získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví. Lze je také využít k léčebným účelům, prostřednictvím Psychoterapie.
a) Základní psych. disciplíny a jejich funkce
Psychologie má více oborů, které lze rozdělit do 3 oblastí:
- Základní (teoretické)
- Aplikované (praktické – uplatněné v praxi)
- Speciální (úzká skupina oborů)
Základní – mají nejobecnější charakter, jsou teoretické
- obecná – vysvětluje základní pojmy
Zabývá se člověkem, poznávacími procesy (myšlení, smyslové vnímání, paměť, představivost, fantazie a řeč), zkoumá a popisuje city a činnost člověka (potřeby, motivace, vůle, postoje).
- sociální psychologie – zkoumá vtahy mezi lidmi a postavení člověka ve společnosti
Jejím předmětem je socializace, což je zařazení člověka do společnosti
- vývojová psychologie – zkoumá změny v psychice člověka
Zkoumá vývoj člověka jako živočišného druhu od početí (nikoli narození)po úmrtí. Zabývá se vývojovými období.
- psychologie osobnosti– psychika osobnosti a její struktura,dynamiku a vývoj
Zabývá se osobností a jejím vývojem, také tím, jak se osobnosti liší. Je to základ pro ostatní obory.
- psychopatologie – zabývá se vznikem, průběhem, příčinami, projevy, popisem a tříděním duševních poruch a nemocí
Speciální – mají specifický předmět zkoumání, odvozují se od základních a aplikovaných disciplín
- Psycholingvistika– vztah mezi řečí a myšlením
- Zoopsychologie– psychologie zvířat
- Psychofyzika– zkoumá fyzikální vlastnosti podnětů
Aplikované – zkoumají psychické jevy, které se projevují v souvislosti s určitou praxí, podávají však jen obecnější poučky, které je nutno užít (aplikovat)
- pedagogická psychologie– podmínky výchovy
- psychologie práce– psychologické aspekty, vztahy na pracovišti
- psychologie sportu– prožívání a chování u sportu
- forézní psychologie -soudní psychologie, při soudu, způsobilost
………………………………………………………………………………………………………………………………………………
b) Psychologické směry
- Experimentální psychologiezaložilWilhelm Wundt (1832 – 1920)
- nazývána také psychologií elementovou – experimentálními metodami zkoumala základní elementy lidské psychiky (počitky, vjemy, pocity…)
- ke svému zkoumání využívala experimenty – to znamená, že na podkladech experimentů zkoumá duševní pochody
- zabývala se studiem mozku a nervové soustavy za účelem studia pozornosti a rychlosti člověka.
- Wundt v tomto směru zdůrazňoval zkušenost, která byla zdrojem vědění a která byla získávána pomocí smyslových orgánů, které dráždil podněty, a pak studoval zkušenost (požitek), (experimentoval).
- metoda introspekce= sebepoznání… za tuto metodu byl kritizován, protože je to metoda ryze subjektivní (člověk přeci nemůže objektivně hodnotit sám sebe)
- Platí zde asociační zákony. Ty popisují spojování počitků ve vjemy.
- Další pojem, který se v experimentální psychologii vyskytuje jeapercepce /obecný pojem pro všechny mentální procesy člověka, ve kterých určitý objekt vstupuje do vztahů s již existujícím a systemizovaným vědomím. Tímto způsobem mohou být mentální procesy utříděny, vysvětleny a pochopeny/, ta říká, že nové podněty si dáváme dohromady s minulou zkušeností. Je to základ pro celistvost psychiky.
- Behaviorismus
- Název vznikl v USA – Behavior = chování
- založil John B. Watson (1878 – 1958) kritizující introspekci (člověk, který pozoruje sám sebe je subjektivní), oproti tomu se stavěl na stranu extrospekce. Ta říká, že vnější pozorování je objektivní, dá se tedy změřit. Prováděl pokusy na zvířatech i lidech – zkoumal jejich metody učení. Chování vysvětloval vzorcem CH = S = R (CH – chování, S – stimul, R – reakce)
- psychologie je chápána jako věda o chování (behaviour= chování)
- je přístup v psychologii založený na tvrzení, že chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Jde o druh materialismu, popírající nezávislý význam mysli. Snaží se zkoumat proces adaptace člověka na prostředí
- Behaviorismus je myšlenkový směr, v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza. Psychologie je podle pojetí behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.
- chování člověka je chápáno jako reakce na předchozí podněty
- Označována jako psychologie chování. Studovali, jak organismus (i zvířata) reagují na podněty. Vůbec se nezajímali o prožívání člověka.
- Odmítali dědičnost a vrozené vlohy, naopak vyzdvihovali výchovu a učení (v rodině).
- Lidé vyznávající behaviorismus přeceňují výchovu, neberou v úvahu vrozené dispozice a úplně vyřazují duševní pochody, protože jsou nezkoumatelné.
- jeden z nejvýraznějších psychologických směrů
- Psychoanalýza
- založil Sigmund Freud (1856 – 1939) narodil se v Příboře v židovské rodině – > Vídeň, dcera Anna – žil s ní v Anglii, vystudoval medicínu, myšlenka sexuálních neuróz
- Lidská psychika dle Freuda sestává ze tří vrstev:
vědomí (pomyslná špička ledovce), které je vázáno na vnímání, zahrnuje tu část osobnosti, kterou si jedinec plně uvědomuje
předvědomí obsahuje zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty, rozhodnutí, atd. Obsahy předvědomí a vědomí lze verbalizovat (vyjádřit slovy).
nevědomí je nejrozsáhlejší a vědomí nepřístupná část psychiky, představuje změť neorganizovaných představ, přání, obav, zkreslených obrazů skutečnosti. Do nevědomí jsou vytěsněny myšlenky a city, které by pro jedince byly při uvědomění příliš zraňující, ponižující, budily pocity úzkosti nebo viny (viz obranné mechanismy dále). Podle Freuda co je nevědomé, má stálou tendenci stát se vědomým a psychika musí vynakládat energii, aby se tomu nestalo. Proto například lidé, kteří toho moc vytěsnili, mohou podle Freuda cítit únavu bez zjevné příčiny.
- každý člověk má určité kvantum energie, jejíž množství se nemění, kvanta se mohou vázat na psychologické procesy
- zdrojem psychologické energie jsou pudy, které jsou neprezentované psychologickým procesem
- hlavní sexuální pud tzv. LIBIDO
- hlavní dynamickou silou lidské psychologie je sexuální pud
- pud smrti – tendence všeho živého k návratu do původního anorganického světa
- metoda psychoanalýzy = léčebná metoda, která má za úkol odstranit psychické poruchy (neurózy)
- podle Freuda je člověk vystaven pudům jako základním determinantům svého chování a to zejména pudu sexuálnímu, agresivnímu či pudu sebezáchovy
- Nevědomí má vliv na naše chování. Mezi důležité ukazatele nevědomých procesů patří sen, tvz. Freudovské přeřeknutí, vtip a tzv. chybné úkony.
Freud se zabýval EGO, ID, SUPEREGO – Inhibice, symptomy a úzkost
– dítě po narození má pouze ID = nevědomí – obsahuje pudová přání sexuálního obsahu
– EGO se vyvíjí z ID, interakce s vnější realitou, funkce sebezáchovná, vypořádat se s pudovými impulsy, kontroluje pudová přání za pomocí obranných mechanismů <- nevědomé
– SUPEREGO – pozůstatek raného dětského konfliktu ke vztahu k rodič. V oidip. Fázi, kolem 5,6 roku, dítě se ientifikuje s autoritou (Oidipovský komplex, nazývaný také Oidipův komplex, je termín používaný v psychoanalýze k označení milostného vztahu syna k matce, Elektřin komplex milostné náklonnosti dcery k otci).
- Analytická psychologie
- založil Carl Gustav Jung (1875 – 1961)
- vytvořil teorii o kolektivním nevědomí lidstva,
- bipolární typologie temperamentu – vycházel ze vztahu jedince k okolí (introvert x extrovert)
Hlavní body Jungovy teorie
Osobnost
- nepokládal sexuální pudy za hlavní činitele chování
- osobnost = psyché – jako samostatná soustava
Rozšířený pohled na minulost
- důraz na minulost jedince
- zahrnoval do ní i živočišné a lidské historické předky
Nový pohled na nevědomí
- předpokládal zděděné kolektivní nevědomí
- získané osobní nevědomí
Struktura psyché
4 hlavní subsystémy osobnosti
- kolektivní nevědomízděděné, souvisí s minulostí a obsahuje duševní život našich předků
- osobní nevědomí zděděné, souvisí s minulostí a obsahuje duševní život našich předků
- ego
- já (spojuje vědomí s nevědomím)
- Tvarová psychologie (gestaltismus)
- zakladatelé Max Wertheimer (1880 – 1943), Wolfgang Köhler (1887 – 1967)
- teorie gestaltismu: psychologické jevy vystupují jako celek
- jedinec nevnímá izolované prvky, ale jejich uspořádání do celků
- strukturu a vlastnosti těchto celků nelze odvodit z jednotlivých částí
- nelze oddělit biologické / psychologické / sociální jevy a procesy
- Vystupuje proti orientaci psychologických laboratoří na vyčleňování jednoduchých elementů prožívání a chování, tedy proti tzv. elementové psychologii, hodlající vyčlenit určité základní jednotky (např. reflexy) a z nich pak jaksi skládat větší celky.
- Tvarová psychologie tvrdí, že elementy jsou jen výsledkem umělé abstrakce a konstrukce. Psychologická realita se vyznačuje přirozenými celky fungujícími vždy v organických souvislostech. Vše živé směřuje k tvarům, celkům, formám, a touto tendencí se řídí vnímání, myšlení, chování i usilování vůle.
- Humanistická psychologie
- zakladatelé Abraham Maslow (1908 – 1970), Carl R. Rogers (1902 – 1987)
- člověk chápán jako svobodný tvor, který život utváří sám svými vlastními volbami, za které je zodpovědný
Čtyři principy
Společnost definovala své poslání čtyřmi principy:
- studium prožívajícího jedince – fenomelogická analýza prožívání konkrétného člověka se stává podstatou psychologického přístupu k osobnosti. Člověk není pouze objektem studia, je nutné ho pochopit z jeho subjektivního hlediska, tudíž psycholog se musí stát partnerem.
- zájem o vyšší lidské vlastnosti, k nimž patří svoboda volby, hodnocení, seberalizace, kreativita aj. Lidé nejsou jednoduše motivování primárními pudy (agrese, sex) či fyziologickými potřebami (hlad, žízeň), ale mají přirozenou potřebu rozvíjet své schopnosti.
- zdůrazňování individuálního významu objektu místo zájmu o samotný objekt, i když to občas znamená použití méně přesné metody. Smysluplnost musí při výběru problému předcházet objektivitě.
- primární zájem psychologa o hodnocení lidského bytí, zejména o důstojnost, plnost existence a štěstí člověka. Cílem je pochopit, nikoli určovat či kontrolovat chování lidí.
- Kognitivní psychologie (poznávací)
Vyzdvihuje poznávací procesy, kterými si člověk vytvoří vnitřní obrazy vnějšího světa a stanoví si tak své hodnoty. Zakladatelem George Kelly. (V DNEŠNÍ DOBĚ)
- Transpersonální psychologie
Zabývá se změněnými stavy při vědomí během např. drog, meditace. Představitelem je Američan českého původu Stanislav Grof. (V DNEŠNÍ DOBĚ)
