Psychologie osobnosti – maturitní otázka

 

   Otázka: Psychologie osobnosti

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Eva

 

1. Osobnost

  • uspořádaný systém psychických i fyziologických funkcí v neustálé interakci s okolím
  • směřuje k seberealizaci jedince
  • široká škála vlastností a rysů např. temperament, dědičný
  • není neměnná, spousta ovlivňujících faktorů, projekce chování, prožívání
  • části osobnosti: vzhled, charkter, rysy, chování, vztahy, zkušenosti, schopnosti, …

 

PSYCHICKÉ JEVY

Psychika každého jedince se projevuje ve vztahu k okolí jako jeden celek. Přitom je však složena z jednotlivých kategorií jevů, které se vzájemně ovlivňují. Lze je rozdělit na:

 

Psychické procesy: relativně krátké psychické děje, kdy jeden může být po několika vteřinách vystřídán jiným

  • poznávací
  • paměťové
  • motivační

 

Psychické stavy: přetrvávají déle než psychické procesy. Jedná se o celkové psychické prožívání člověka v daném okamžiku či za delší časový úsek odrážející funkční úroveň rozvoje psychických procesů (např. jedinec je v současnosti skleslý, sklíčený atd.)

  • citové stavy, nálady
  • stavy pozornosti – soustředění nebo rozptýlení

 

Psychické vlastnosti: dlouhodobý, relativně stálý způsob reagování člověka v podobných situacích. Rozvíjejí se a mění vnějšími vlivy, zkušeností, výchovou i aktuálními stavy

  • schopnosti
  • temperament
  • rysy
  • charakter

 

STRUKTURA OSOBNOSTI

Pojem struktura osobnosti vyjadřuje relativně stálé vnitřní uspořádání osobnosti. Známe-li strukturu osobnosti jedince, lze vyvozovat, co udělá v tu či onu chvíli , jak zareaguje ve stresu atd.

 

  • Schopnosti – schopnost se v psychologii vnímá jako souhrn předpokladů pro dosahování vysokého výkonu v určitém oboru , oblasti atd.

 

  • Dimenze vnímání: schopnosti v oblasti vnímání – rozlišování barev, zvuků, udržení pozornosti atd.
  • Dimenze psychomotoriky: schopnosti související s anatomickými a fyziologickými vlastnosti motoriky – rychlost, smysl pro rovnováhu, obratnost, síla, koordinace pohybů atd.
  • Dimenze inteligence: inteligence jako komplexní schopnost myšlení a zapamatování

 

  • Temperament – je soubor vrozených vlastností vztahující se k citovému reagování. Určuje intenzitu prožívání dané situace i projevy chování

 

  • Sangvinik (krev): člověk veselý, optimistický, snadno přizpůsobivý, pohotový, nekonfliktní, společenský, čilý, citově nestálý, ale oproti cholerikovi
  • Flegmatik (hlen): člověk klidný, někdy až lhostejný, apatický, pomalý, rozvážný, snášenlivý, přátelský, pasivní, málo iniciativní, spolehlivý
  • Cholerik (žluč): člověk vzteklý, často podrážděný až agresivní. Se stejnou rychlostí jakou se rozhněvá se i uklidní, prosazuje se v kolektivu, má výraznou mimiku, rychle pracuje
  • Melancholik (černá žluč): člověk u něhož převládá ponurá, smutná nálada, je pomalý, zodpovědný, důkladný, s menším množstvím citových projevů, jeho city jsou však hluboké a trvalé
  • Rysy – jsou psychické vlastnosti, které se projevují určitým způsobem jednání, chování a prožívání

 

Extroverze x Introverze

Stabilita x Labilita

Afiliance (potřeba lásky) x Hostilita (nepřátelskost vůči sobě i jiným)

Dominance x Submisivita

Egocentrismus x Altruismus

Maskulinita x Feminita

Aktivita x Pasivita

 

  • Charakter – označuje psychické vlastnosti, které souvisí s morálkou osobnosti a které se projevují v mravní stránce chování a jednání
Vztah k +
společenským hodnotám mravnost, čestnost cynismus, rasismus
lidem tolerance, ochota, upřímnost závist, ignorace, pomlouvání
sobě sebevědomí, sebekritika, objektivita domýšlivost, nadřazenost, zaujatost
povinnostem pracovitost, zodpovědnost lenost, lajdátství, pedantství

 

Typy charakterů

  • amorální – nemá morální zábrany ani výčitky svědomí, jedná podle momentálního prospěchu a vždy to dokáže obhájit
  • účelově zaměřený – chová se slušně jen pod dozorem, jinak jen dle svého prospěchu
  • konformní – chování přizpůsobuje okolí, bojí se odlišit
  • s iracionálním svědomím – má morální zásady které se snaží dodržovat, nemá je ale pevně zakotvené, občas selže
  • altruistický – pevně stanovené zásady, nezklame

 

2.  TEORIE OSOBNOSTI

  • Introgenní TO – vysvětluje osobnost převážně na základě vnitřních, vrozených faktorů člověka a zdůrazňuje vnitřní základ, který je rozhodující pro chování – hledání jádra – Freud, Jung
  • Exogenní TO – zdůrazňuje vnější vlivy působící na člověka, tvrdí že osobnost je jimi určována – výchova, společnost – Watson, Pavlov, behaviorismus

 

Sigmund Freud – Psychoanalýza

Topický model: rozlišuje tři stavy psychiky (model ledovce), spolupráce

 

  • Vědomí – jedinec si plně uvědomuje jak sebe, tak i své okolí
  • Předvědomí – zkušenosti, zážitky, myšlenky, které si jedinec dříve uvědomoval, ale pak je zapomněl, obsahy lze s určitým úsilím dostat zpět do vědomí
  • Nevědomí – obsahy mimo oblast uvědomování, mají však vliv na chování člověka

 

Strukturální model: vrstevnatý model osobnosti. Osobnost je podle něj systém, ve kterém se uplatňuje duševní energie neboli libido (povahou sexuální). V tomto systému jsou vymezeny tři subsystémy, které jsou řízený vzájemně odlišnými cíli a principy, což vede k jejich neustálému konfliktu

 

  • ID – ONO: řídí se principem slasti, při usilování o uspokojení se neohlíží na okolí, iracionální, vychází z nevědomí, domáhá se okamžitého uspokojení (př, krádež)
  • EGO – JÁ: řídí se principem reality, při uspokojení bere v potaz okolí, vychází z reálných možností dosáhnout cíle, vychází z vědomí, vyrovnává napětí mezi pudy a osobní morálkou
  • SUPEREGO – NADJÁ: reprezentuje osobní morálku, omezení a zákazy, které byly zvnitřněny (normy a zákazy dané kultury), část vědomá (vědomě zvnitřněné zákazy), část nevědomá (zákazy z raného dětství)

 

Carl Gustav Jung – Analytická psychologie

Dle Junga je osobnost slože na ze čtyř subsystémů, nepřikládá sexuálním pudům určující význam

  • Osobní nevědomí: nevědomí, které jedinec získává během svého života (zapomenuté, potlačené obsahy z vědomí)
  • Kolektivní nevědomí: zděděné nevědomí po prapředcích, které zahrnuje i jejich zkušenosti, jeho součástí jsou archetypy
  • Ego – vědomé já: zajišťuje osobní identitu jedince, odpovědné za chování a cítění
  • Já – bytostné já: podstata, základ psychiky, spojení vědomých a nevědomých procesů osobnosti

 

Alfred Adler – Individuální psychologie

Pojetí Alfreda Adlera se odlišovalo os jiných důrazem na začlenění jedince do společnosti. Jsou přirom uplatňovány dvě tendence – k pospolitosti s druhými (sociální cítění) a k sebeuplatnění. Základním principem jeho teorie je pocit méněcennosti vycházející z fyzické slabosti a závislosti dítěte na okolí, se kterým se jedinec po celý život vyrovnává. Ukazatelem postojů a budoucího chováí jedince je dle Adlera sourozenecké pořadí.

 

Behaviorismus

  • Chování je výsledkem vztahu podnětu (S-stimulus) s reakcí ( R-response)
  • Duševní dění je chápáno jako černá skříňka
  • P.Pavlov – fenomén slintajícího psa, studie o podmíněné reflexi
  • věda o chování

 

Humanistická psychologie

  • v opozici proti behaviorismu
  • ústředním pojmem je seberealizace člověka
  • sehrává důležitou roli v hierarchii potřeb dle Abrahama Harolda Maslowa
  • nejprve musí být uspokojeny potřeby nižší, až poté mohou být uspokojeny potřeby vyšší

 

Doplnění:

temperament je soubor vrozených vlastností vztahující se k citovému reagování, určuje intenzitu prožívání dané situace i projevy chování

animus – muž v nevědomí ženy

anima – žena v nevědomí muže

stín – nerealizované možnosti






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: