Otázka: Sociální stratifikace
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Evženie
= je sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti, základem je nerovnost, najdeme ji v každé známé společnosti, liší se pouze typem nerovnosti
– dělení podle různých kritérií:
- kasty, vrstvy, stavy, třídy
- vertikální (například daná ekonomickým kapitálem)
- horizontální (daná např. místem bydliště)
– Gerhard Lenski – stratifikace moderní společnosti je založena na 3 obecných dimenzích:
- majetek
- vzdělání
- moc
Sociální útvary
= skupiny lidí, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti
– již od nepaměti každý věděl, kde je jeho místo, ať nevolník, či urozený
– od přelomu 19. a 20. století – komplexní dělba práce
– součástí formálních organizací je institucionalizované jednání
– lokální seskupení
- aktuální spíše v menší společnosti, tradiční společnosti, kmeny, osady, komunity,…
- komunita = izolované seskupení lidí, kteří žijí a hospodaří na jednom místě; dnes hlavně náboženská hnutí, hippies, protestní hnutí
- dnes nemají celoživotní trvání
- sousedství = poměrná odcizenost, hlavně ve velkých městech, na vesnicích se o každém vše ví
- obyvatelstvo = země, města, …
– sociální agregáty
- sdružení lidí na základě časoprostorového principu – sejdou se na jednom místě s určitými lidmi, např. setkání při autonehodě, studenti na škole
- zabývá se tím interpretativní sociologie
- vzájemná interakce a komunikace
- dav = zvláštní typ sociálního agregátu; lidé se sešli na základě určitého podnětu (př. fotbalový zápas)
◦ aktivní – mají 4 formy:
ﺎ útočné – lynčování
ﺎ získávací – drancování, demonstrace
ﺎ únikové – panika
ﺎ expresivní – revoluce
◦ pasivní = publikum
- davové chování > potlačení individuality, instinkty nad rozumem, ztráta morální odpovědnosti, pocit anonymity
– sociální skupiny
- přímá interakce; je to určitý počet lidí, kteří jednají společně, mají určité cíle, společné zájmy
- znaky:
◦ společný cíl, společná komunikační síť, diferenciace rolí a pozic (horizontální a vertikální), společný hodnotový systém, pozitivní a negativní sankce, vědomá příslušnost k určité skupině – uniformy
- dělí se podle:
◦ velikosti
◦ stability
◦ stejnorodosti
◦ soudržnosti
◦ cílů a zaměření
- druhy skupin
◦ formální skupiny – předem určeny předpisy, normy a převládá funkční vztah X neformální skupiny – utvořeny z iniciativy členů, závislé na jejich aktivitě, blízké vztahy
◦ podle důležitosti/pořadí v procesu socializace – primární skupiny – má zásadní rozhodující význam na rozvoj osobnosti (rodina, malá herní skupina – děti, se kterýma jsme si hráli na ulici na vesnici, protože tam nikdo jiný nebyl) X sekundární skupiny – odvozený význam pro socializaci ovlivňuje nás, ale ne tak zásadně (třída)
◦ malé skupiny a velké sociální skupiny (podle počtu) – malé od 3 do 30 – ideální 15 – 20 lidí, nad 20 lidí se začínají tvořit podskupiny a lidi se už navzájem tak dobře neznají
◦ otevřené a uzavřené (podle možnosti vstupu) – buď se do ní narodíte, nebo je obtížné se do ní dostat
◦ trvalé a přechodné (podle délky členství) – trvalé jsou rodiny
◦ podle členství – dobrovolné (gymnázium), automatické (základní škola) a přikázané (totalitní režimy)
◦ referenční skupina – skupina, k níž jednotlivec patří a ztotožňuje se s ní, nebo tam nepatří, ale chce tam patřit; každá skupina se snaží být referenční; pro vstoupení do ní – zkoušky, rituály; např. náboženská skupina
Sociální vztahy
– ukazují, jakou má člověk pozici ve společnosti, ta se může měnit = sociální mobilita – označuje přechod individua, sociálního objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou; dělí se na horizontální a vertikální; horizontální sociální mobilita je přechod z jedné skupiny do jiné v rámci jedné úrovně (např. změna občanství, změna bydliště, sňatek, rozvod); vertikální mobilitou se míní přesun individua z jedné vrstvy do druhé; ta může být jak vzestupná (např. zvýšení vzdělání, kariérní postup), tak sestupná (nezaměstnanost)
– společenské – mezi národy
– mezilidské = osobní – ve třídě, vztah jeden k druhému
- zobrazení pomocí sociogramu
– formální jsou vymezeny určitými neosobními pravidly, jejich základem je obvykle symbolická vzdálenost mezi lidmi, vnější úcta, v rovině jazykové vykání a pouze určitá konverzační témata (žák a učitel)
– neformální – mohou být vřelé, emocionálně podložené vztahy, neřízené vnějšími pravidly, osobní zájem, sympatie
Pozice a role
– sociální pozice = místo ve společnosti
– sociální role = souhrn očekávaného chování, závažného pro nositele určité společenské pozice
- lékař – očekáváme od něho určité chování, gymnazista, …
- konflikt rolí – matka, lékařka, pacientka
- role jsou společností vytvářeny a kontrolovány, ale nejsou závazné, když je ovšem porušíme, nastane společenský trest – pomluvy, nezájem
– sociální mobilita = přesun z jedné společenské vrstvy do jiné
- vertikální
◦ vzestupná – přesun do vyšších společenských vrstev
◦ sestupná – přesun do nižších společenských vrstev
- horizontální – územní přemisťování, profesní změna beze změny sociální vrstvy
– sociální mobilita
- intergenerační mobilita
- intragenerační mobilita
- sociální mobilita může probíhat v rámci života jedince (intragenerační sociální mobilita); liší-li se sociální status jednoduše řečeno ob generaci – postavení babičky a vnučky, nebo dědečka a jeho vnuka (vždy se uvažuje o jednom nebo druhém pohlaví, nikdy v kombinaci), pak mluvíme o mezigenerační neboli „intergenerační“ sociální mobilitě
– sociální status – jak nás hodnotí společnost na základě plnění sociální role
Typy stratifikačních systémů
– kastovní systém
- KASTY – historická předloha kast je v indické společnosti, člověk se rodí do určité kasty, ta mu určuje povolání, partnera, oblečení; lidé v kastách se nebouří – kvůli náboženství – věří v převtělování a v to, když se v tomto životě budeme chovat pokorně, v příštím se převtělíme do dobrého člověka; kasta se nedá změnit ani sňatkem; každá kasta má své určité oblečení
◦ kněží = brahmáni
◦ bojovníci = vaigové
◦ svobodní – řemeslníci, obchodníci = kšátriové (břicho společnosti)
◦ služebníci = šúdrové
- lidé, kteří stáli mimo kasty – nedotknutelní (patřili sem třeba Romové – proto prý odešli z Indie)
– stavovský systém
- STAVY – byly 3 – 1)panovník, duchovní 2)šlechta 3)poddaní (z těch se ve středověku vyvíjelo měšťanstvo)
◦ uzavřená skupina; do stavu se narodí a v něm i zemře, privilegia jsou dána právně i ve skutečnosti
◦ zanikají až s nástupem tržního systému – s nástupem kapitalismu
– třídní systém
- TŘÍDY – skupiny lidí, kteří se liší svým postavením k výrobním prostředkům (továrnám, strojům, polím) – buď je člověk vlastní = kapitalista, nebo se nechá zaměstnávat = dělník; objektivní hledisko rozdělení společnosti, K. Marx to aplikoval na celé dějiny (otrokáři a otroci); mezi třídami probíhá tržní boj, vznikají revoluce – otrok se změní v poddaného, poddaný v dělníka; Karel Marx: „Třídní boj je hybnou silou vývoje.“; třídy jsou skupiny otevřené (kapitalista může zkrachovat a nechat se zaměstnávat, …); podle Marxe skončil tento vývoj nástupem komunismu
– VRSTVY
- Max Weber (byrokracie a moc, 30. léta 20. století) – rozdělil společnost na vrstvy = stavovou hierarchii – má 3 vrstvy – horní, střední a dolní; jsou tvořeny jednotlivci a jejich rodinami, kteří mají podobný status; kritéria statusu jsou subjektivní a objektivní – jak se řadím já a jak mě řadí ostatní; subjektivní kritérium – sebezařazení – jak já si svou práci považuji; objektivní kritérium – vzdělání, příjmy, povolání, moc, prestiž; je zde tendence řadit se do střední vrstvy; bílé límečky = vrstva inteligence (kdo nepracuje v montérkách) – ty „horní“ o sobě rádi řeknou, že jsou ze střední vrstvy, aby se přiblížili lidu
Typy sociální diferenciace
– horizontální rozdíly – např. mezi generacemi, pracovníky různých oborů a odvětví
– polohorizontální – např. mezi obytnými čtvrtěmi větších měst
– vertikální – podle stupně vzdělání, informovanosti, kvalifikace, rozdíly v úrovni příjmů, životní úrovni, rozdíly v postavení na mocenském žebříčku,….
Rovnost
– odjakživa si lidé chtěli býti rovni, ale každý z nás je jiný, má jiný potenciál, IQ, pohybové schopnosti atd., přesto existují ideály rovnosti
– 4 významy rovnosti:
- rovnost před zákonem = právní rovnost
◦ lidí si jsou rovni před zákonem – u nás zaručeno ústavou (výjimkou je poslanecká imunita – po dobu 4 let nemůžou být souzeni, jen pokud se této imunity vzdají nebo tak odhlasuje sněmovna, mohou býti souzeni; prezident má doživotní imunitu)
- politická rovnost
◦ můžeme volit a můžeme být zvoleni; od 18 má občan ČR aktivní volební právo (může volit); pasivní volební právo (může být zvolen) od 18 – do městských úřadů, od 21 – do sněmovny, od 40 – do senátu, prezidentem
◦ zaručeno ústavou
- rovnost příležitostí
◦ můžu dosáhnout jakékoli společenské pozice, postavení; můžu to získat bez ohledu na národnost, sociální pozici – záleží to pouze na nás
- rovnost materiální = reálná
◦ stejný majetek, stejný podíl na moci, stejné znalosti, stejná prestiž – taková rovnost je nereálná, není ji mezi lidmi možné uskutečnit
Diskriminace
– rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyvatel pro její pohlaví, rasu, národnost, náboženství, třídní nebo politickou příslušnost
– přímá a nepřímá
Feminismus
– historie – sufražetky – bojovnice za získání volebního práva pro ženy (sufrage – hlasovací právo pro ženy ve VB, 1866); první země, kde měly ženy hlasovací právo – Nový Zéland (1893) dále Finsko (1906) a VB (1918) + dalších 20 evropských zemí; průlomem byla 1. světová válka-muži odešli do války a ženy zaujaly jejich profese a už je nepustily, špatně se prosazoval ve Švýcarsku; dodnes v některých arabských zemích toto právo není
– základní rozdíly mezi mužem a ženou: rozdílné platy, diskriminace žen na trhu práce, malé zastupování žen v mocenských a rozhodovacích postech
– druhy feminismu: 1)feminismus rovných práv – chceme změnit společenské postavení ženy, tak, že se změní zákony; za kořen zla jsou považovány zákony, které byly založeny muži – volební právo žen, právo na vlastnictví i po sňatku, možnost rozvodu, právo na děti po rozvodu; 2)feminismus radikální – vychází z pojetí mužů, co to znamená být ženou -> potom nám ženám nepomůžou nové zákony, založené chápání ženy se musí v člověku změnit (chápání ženské role); sex x gender – sex = pohlaví (při narození, gender = pohlavní role (vyvíjí se během života)
– FEMINISMUS V ČR – poprvé české ženy požadovaly zrovnoprávnění v roce 1897 (první sjezd, založen časopis Ženský svět – Tereza Nováková, plné volební právo pro muže 1907, plné volební právo pro ženy 1919; Gymnázium Minerva – pro dívky v Praze, v čele Eliška Krásnohorská, Zdeňka Havlíčková – jedna z prvních studentek; poprvé se ženy začaly zviditelňovat v charitách-obvykle manželky spisovatelů-Marie Riegerová
Byrokracie
– určitá skupina lidí uskutečňující vládu a správu, poměrně, oddělená od ostatních
– forma vlády v moderních státech
– teorie Maxe Webera – byrokracie = ideální forma státní správy; zdůrazňuje rozdělení kompetencí, neosobních pravidel, odvolatelnost a podřízenost úředníků; neosobní daná pravidla > objektivní řešení žádostí
– teorie Mertona – ukázka neschopnosti byrokracie na Weberově příkladu; trénovaná neschopnost, disfunkční; v praxi rychlá ztráta pružného, objektivního, rychlého řešení; společnost nadále pěstuje velké množství úředníků
– teorie Croisera – zablokovaná společnost, vztahy uvnitř vrstvy, byrokracie si chrání svou moc, pozice; uvnitř existuje boj o místa ve vedení (prestiž, moc, peníze, informace), podřízení mohou informačně odříznout vedení -> neschopnost správně rozhodovat
– typy byrokracie podle Gouldnera
- slabá
- reprezentativní
- trestající
