Sociologie jako věda, společnost – maturitní otázka

společenské vědy

 

Otázka: Sociologie jako věda, společnost

Předmět: Společenské vědy, Sociologie

Přidal(a): kryska

 

 

Societas = společnost; logos = rozum, věda

 

A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA

  • vznik 1. pol. 19. století – zakladatel Auguste Comte
  • v Anglii Herbert Spencer

 

Definice:

  • Věda o lidské společnosti a sociálních jevech
  • Věda o společnosti jako systému, snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost vytvořila a jimiž se řídí.
  • Pátrá po hybných silách vývoje lidské společnosti

 

Předmět zkoumání:

  • zkoumá člověka a společenské skupiny, ve kterých se pohybuje; společnost a její strukturu
  • a) společnosti se liší kulturami, institucemi, organizací, strukturou
  • b) sociologie je konkrétní – závěry se mohou vztahovat pouze ke společnosti, kde vznikly

 

Společnost:

  • skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce Členové společnosti: různé etnické skupiny; národ; občané státu; širší kulturní skupina (západní kultura)

 

Koncepce společnosti v historii:

  • 1) archaická společnost – první společnost; nejstarší fáze lidské kultury; před neolitickou revolucí
  • 2) tradiční společnost – má počátek v období dovršení neolitické revoluce
    • existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení (kasty, stavy)
    • obrovský vliv náboženství
    • zemědělství
  • 3) moderní společnost – vzniká na přelomu 18. a 19. stol.
    • modernizace, industrializace, urbanizace
    • sekularizace společnosti (zesvědštění)
    • zrovnoprávnění lidí, vznik nových tříd
  • 4) postmoderní společnost – vzniká v 60. letech 20. století (v ČR v 90. letech – kvůli železné oponě)
    • rozvoj služeb a přesun pracovních sil do terciéru; globalizace;
    • nové ekonomické dělení světa

 

Vývoj společnosti:

  • 1) počátek lidské historie – člověk se vyčlenil z přírody a zakládá společnost
  • 2) vydělení pastevectví a zemědělství
  • 3) organizace společnosti – státy; preindustriální civilizace
  • 4) průmyslová revoluce – přechod k industriální společnosti
  • 5) vědeckotechnická revoluce
    • závěry jsou pouze pravděpodobnostní (něco může nastat, nebo nemusí)
    •  př.: Vláda zvýší přídavky na dítě. Toto může i nemusí vést ke zvýšení porodnosti.

 

Souvislost s ostatními společenskými vědami:

  • a) filosofie – společná orientace na člověka; ovlivnila pozitivismus, marxismus, existencialismus, fenomenologii
  • b) historie – postavení rodiny, školství
  • c) ekonomie – tvoří podstatu společenského života; ekonomická situace odráží náladu lidí
  • d) psychologie – sociální determinace psychiky
  • e) antropologie – kultura a způsob života lidí
  • f) politologie – volební chování lidí a mocenských struktur
  • g) ekologie – dopad ekologických problémů na společnost (Jan Keller – problémy přírodovědné = sociální)

 

Emil Durkheim (1858 – 1917)

  • věda o sociálních faktech (jsou vnější člověku, působí na něj nátlakem)
  • sociální fakta – reálné skutečnosti, nezávislé na lidském vědomí; ovlivňují náš život: sociologický realismus

 

Max Weber (864 – 1920)

  • věda o sociálním jednání (smysluplné cílené jednání; orientované na druhé lidi)
  • sociologický nominismus – sociologie se má zabývat pouze jednáním, kterému lidé přisuzují smysl

 

Charakteristika sociologie jako vědní disciplíny:

  • zabývá se rodinou, vzděláváním, nezaměstnaností, sexuálními vztahy, etamapi života, rasismem, náboženstvím, založeno na vědeckém a kritickém zkoumání
  • Dělení:
    • a) obecná sociologie – zkoumá obecný a teoretický základ a metody zkoumání
    • b) aplikovaná sociologie – zkoumá národ, etnikum, město, venkov, mládež…
    • c) sociologické disciplíny: stratifikace – sociální rozvrstvení; sociologie pohlaví; sociologie ekonomického chování; populační problémy

 

Metody sociologického výzkumu:

  • shromáždění fakt a následné potvrzení nebo falzifikace (vyvrácení)
  • postup od výchozích předpokladů (domněnek) k jejich analýze: vznik fakt, teoretických závěrů, prognóz

1. kvantitativní výzkum

  • omezený rozsah o velkém počtu jedinců; redukce počtu vztahů mezi (statistika) jedinci
  • snadné zpracování; generalizace na populaci; měřitelná pravdivost
  • testování pravděpodobnosti na velkém vzorku respondentů

2. kvalitativní výzkum

  • mnoho informací sledovaných na malém počtu jedinců
  • problematická generalizace
  • nejde o testování hypotéz, ale o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí

 

Metody kvalitativního výzkumu:

  • a) pozorování – každodenní život lidí
  • b) analýza osobních dokumentů – osobní výpověď nebo úvaha, deník
  • c) nestandardizovaný rozhovor – řízený rozhovor mezi respondentem a tazatelem
  • Další dělení:
    • 1. metody zprostředkované výpovědí respondenta
      • dotazník, rozhovor, anketa, focus groups (preferenční ohnisková metoda)
    • 2. metody nezprostředkované respondentem
      • pozorování, analýza dokumentů

 

Faktory ovlivňující život společnosti:

  • geografické – podnebí, půda (její bonita), fauna, flora
  • vnější – sousední společnosti, předešlé podmínky (historické zkušenosti – vztah ČR × Německo; ČR × Slovensko)
  • vnitřní – schopnosti lidí, zájmy a složení skupiny, rasy, etnika

 

Společenské normy:

společenské normy

  • a) zvyky (určují, co se sluší a co ne)
  • b) mravní obyčeje (určují, co je morální a co ne; mírou mravnosti je svědomí člověka)
  • c) zákony (určují, co je v zemi přípustné a co trestné; míra zákonného a nezákonného chování)
  • d) společenské tabu (to, co je ve spol. v rozporu s vědomím a morálkou; patologicky kriminální činy: kanibalismus, incest)

 

B) HISTORIE

August Comte (1798 – 1857)

  • Kurs pozitivní sociologie – mělo být nastoleno harmonických sociálních vztahů
  • stupnice věd: matematika → astronom. → F → CH → fyziologie → soc neuznává psychologii
  • rozdělení:
    • 1) statika – zkoumá společenský řád, ideje, mravy
    • 2) dynamika – zkoumá vývoj společnosti
    • (3 etapy: teologická, metafyzická, pozitivní)

 

Herbert Spencer (1820 – 1903) – „Každý z nás patří do různé skupiny společnosti.“

  • zakladatel sociologie v anglosaských zemích
  • přirovnává spol. k organismům – vyvíjení od jednodušších forem
  • podléhá zákonům evoluce; společenské změny vedou k diferenciaci spol.

 

Karel Marx (1818 – 1883)

  • důsledný materialista: myšlenka je produkt mozku, nejvýše organizované hmoty
  • teorie beztřídní společnosti, která nastane po sociální revoluci
  •  rozdělení společnosti do tříd, vývoj společnosti závisí na stupni vývoje výrobních sil (ekonomická determinace společnosti)
  • teorie alienace – odcizení práce; plat za práci; to, co vyrobím si bere zaměstnavatel

 

Wilfredo Pareto (1848 – 1923)

  • teorie elit (nejúspěšnější jedinci v každém oboru lidské činnosti)
  • úspěch musí být statisticky zjistitelný
  • faktory ovlivňující lidskou společnost:
    • geografické, vnější (sousední spol.), vnitřní (schopn., dovedn., pocity)

 

Max Weber (1864 – 1920)

  • základy politologické sociologie (moc, role jedince ve společnosti, byrokracie)

 

největší vývoj v USA

  • velké sociologické výzkumy (patologické jevy, obyčejné jevy – prostorové rozmístění, předsudky)
  • a) postupný zájem od makrosociálních (společnost) k mikrostrukturálním (rodina, parta) problémům
  • b) sociometrické testy

 

50. – 60. léta 20. stol.

  • funkcionalistická koncepce – „Jak se ve spol. udržuje řád.“
  • koncenzus (nalezení smíru) –Parsons, R. Merton
  • konfliktuální přístup – zabývá se soc. skupinami z hlediska zájmů, které uplatňují v převaze nad jinými skupinami (R. Collins)
  • interpretativní přístup – trvání existence sociálních skupin (E. Goffman)

 

Čeští sociologové

  • a) T. G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)
    • studoval filosofii, psychologii ve Vídni
    • první přednášky sociologie na pražské univerzitě
    • náboženství a mravnost; kritéria mravnosti
    • Díla: Otázka sociální; Ideály humanitní; Česká otázka; Nutnost revidovati proces Polensky – hilsneriáda
  • b) Edvard Beneš (1884 – 1948)
    • sociologie politiky
    • zabýval se problémem politického stranictví, dějinami idejí…
  • c) Josef Král – pozitivismus

 

Současnost:

  • a) Milan Petrusek
  • b) Erazim Kohák
  • c) Jan Keller – sociologie životního prostředí
    * v ČSR byla sociologie zakázána: 1944 – Říší; 1949 – buržoazní a a imperialistická pavěda až do roku 1990




Další podobné materiály na webu: