Otázka: Sociologie jako věda, společnost
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): kryska
societas = společnost; logos = rozum, věda
A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA
vznik 1. pol. 19. století – zakladatel Auguste Comte
– v Anglii Herbert Spencer
def:
věda o lidské společnosti a sociálních jevech
Věda o společnosti jako systému, snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost
vytvořila a jimiž se řídí.
pátrá po hybných silách vývoje lidské společnosti
předmět zkoumání:
zkoumá člověka a společenské skupiny, ve kterých se pohybuje; společnost a její strukturu
a) společnosti se liší kulturami, institucemi, organizací, strukturou
b) sociologie je konkrétní – závěry se mohou vztahovat pouze ke společnosti, kde vznikly
společnost:
skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a
instituce Členové společnosti: různé etnické skupiny; národ; občané státu; širší kulturní skupina
(západní kultura)
koncepce společnosti v historii:
1) archaická společnost – první společnost; nejstarší fáze lidské kultury; před neolitickou revolucí
2) tradiční společnost – má počátek v období dovršení neolitické revoluce
– existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení (kasty, stavy)
– obrovský vliv náboženství
– zemědělství
3) moderní společnost – vzniká na přelomu 18. a 19. stol.
– modernizace, industrializace, urbanizace
– sekularizace společnosti (zesvědštění)
– zrovnoprávnění lidí, vznik nových tříd
4) postmoderní společnost – vzniká v 60. letech 20. století (v ČR v 90. letech – kvůli železné
oponě)
– rozvoj služeb a přesun pracovních sil do terciéru; globalizace;
– nové ekonomické dělení světa
vývoj společnosti:
1) počátek lidské historie – člověk se vyčlenil z přírody a zakládá společnost
2) vydělení pastevectví a zemědělství
3) organizace společnosti – státy; preindustriální civilizace
4) průmyslová revoluce – přechod k industriální společnosti
5) vědeckotechnická revoluce
závěry jsou pouze pravděpodobnostní (něco může nastat, nebo nemusí)
a) př.: Vláda zvýší přídavky na dítě. Toto může i nemusí vést ke zvýšení porodnosti.
souvislost s ostatními společenskými vědami:
a) filosofie – společná orientace na člověka; ovlivnila pozitivismus, marxismus, existencialismus,
fenomenologii
b) historie – postavení rodiny, školství
c) ekonomie – tvoří podstatu společenského života; ekonomická situace odráží náladu lidí
d) psychologie – sociální determinace psychiky
e) antropologie – kultura a způsob života lidí
f) politologie – volební chování lidí a mocenských struktur
g) ekologie – dopad ekologických problémů na společnost (Jan Keller – problémy přírodovědné =
sociální)
Emil Durkheim (1858 – 1917) – věda o sociálních faktech (jsou vnější člověku, působí na něj
nátlakem)
a) sociální fakta – reálné skutečnosti, nezávislé na lidském vědomí; ovlivňují náš život: sociologický
realismus
Max Weber (864 – 1920) – věda o sociálním jednání (smysluplné cílené jednání; orientované na druhé
lidi)
a) sociologický nominismus – sociologie se má zabývat pouze jednáním, kterému lidé přisuzují smysl
charakteristika sociologie jako vědní disciplíny:
zabývá se rodinou, vzděláváním, nezaměstnaností, sexuálními vztahy, etamapi života, rasismem,
náboženstvím, založeno na vědeckém a kritickém zkoumání
dělení:
a) obecná sociologie – zkoumá obecný a teoretický základ a metody zkoumání
b) aplikovaná sociologie – zkoumá národ, etnikum, město, venkov, mládež…
c) sociologické disciplíny: stratifikace – sociální rozvrstvení; sociologie pohlaví; sociologie
ekonomického chování; populační problémy
metody sociologického výzkumu:
shromáždění fakt a následné potvrzení nebo falzifikace (vyvrácení)
postup od výchozích předpokladů (domněnek) k jejich analýze: vznik fakt, teoretických závěrů, prognóz
1. kvantitativní výzkum – omezený rozsah o velkém počtu jedinců; redukce počtu vztahů mezi
(statistika) jedinci
– snadné zpracování; generalizace na populaci; měřitelná pravdivost
– testování pravděpodobnosti na velkém vzorku respondentů
2. kvalitativní výzkum – mnoho informací sledovaných na malém počtu jedinců
– problematická generalizace
– nejde o testování hypotéz, ale o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí
metody kvalitativního výzkumu:
a) pozorování – každodenní život lidí
b) analýza osobních dokumentů – osobní výpověď nebo úvaha, deník
c) nestandardizovaný rozhovor – řízený rozhovor mezi respondentem a tazatelem
další dělení:
1. metody zprostředkované výpovědí respondenta
– dotazník, rozhovor, anketa, focus groups (preferenční ohnisková metoda)
2. metody nezprostředkované respondentem
– pozorování, analýza dokumentů
faktory ovlivňující život společnosti:
geografické – podnebí, půda (její bonita), fauna, flora
vnější – sousední společnosti, předešlé podmínky (historické zkušenosti – vztah ČR × Německo; ČR ×
Slovensko)
vnitřní – schopnosti lidí, zájmy a složení skupiny, rasy, etnika
společenské normy:
společenské normy
a) zvyky (určují, co se sluší a co ne)
b) mravní obyčeje (určují, co je morální a co ne; mírou mravnosti je svědomí člověka)
c) zákony (určují, co je v zemi přípustné a co trestné; míra zákonného a nezákonného chování)
d) společenské tabu (to, co je ve spol. v rozporu s vědomím a morálkou; patologicky kriminální činy:
kanibalismus, incest)
B) HISTORIE
August Comte (1798 – 1857) – Kurs pozitivní sociologie – mělo být nastoleno harmonických
sociálních vztahů
– stupnice věd: matematika → astronom. → F → CH → fyziologie → soc
neuznává psychologii
– rozdělení: 1) statika – zkoumá společenský řád, ideje, mravy
2) dynamika – zkoumá vývoj společnosti
(3 etapy: teologická, metafyzická, pozitivní)
Herbert Spencer (1820 – 1903) – „Každý z nás patří do různé skupiny společnosti.“
– zakladatel sociologie v anglosaských zemích
– přirovnává spol. k organismům – vyvíjení od jednodušších forem
– podléhá zákonům evoluce; společenské změny vedou k diferenciaci spol.
Karel Marx (1818 – 1883) – důsledný materialista: myšlenka je produkt mozku, nejvýše
organizované hmoty
– teorie beztřídní společnosti, která nastane po sociální revoluci
– rozdělení společnosti do tříd, vývoj společnosti závisí na stupni vývoje výrobních
sil (ekonomická determinace společnosti)
– teorie alienace – odcizení práce; plat za práci; to, co vyrobím si bere
zaměstnavatel
Wilfredo Pareto (1848 – 1923) – teorie elit (nejúspěšnější jedinci v každém oboru lidské činnosti)
úspěch musí být statisticky zjistitelný
– faktory ovlivňující lidskou společnost:
geografické, vnější (sousední spol.), vnitřní (schopn., dovedn., pocity)
Max Weber (1864 – 1920) – základy politologické sociologie (moc, role jedince ve společnosti,
byrokracie)
největší vývoj v USA – velké sociologické výzkumy (patologické jevy, obyčejné jevy – prostorové
rozmístění, předsudky)
a) postupný zájem od makrosociálních (společnost) k mikrostrukturálním (rodina, parta) problémům
b) sociometrické testy
50. – 60. léta 20. stol. – funkcionalistická koncepce – „Jak se ve spol. udržuje řád.“
– koncenzus (nalezení smíru) –Parsons, R. Merton
– konfliktuální přístup – zabývá se soc. skupinami z hlediska zájmů, které uplatňují v
převaze nad jinými skupinami (R. Collins)
– interpretativní přístup – trvání existence sociálních skupin (E. Goffman)
čeští sociologové
a) T. G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937) – studoval filosofii, psychologii ve Vídni
– první přednášky sociologie na pražské univerzitě
– náboženství a mravnost; kritéria mravnosti
Díla: Otázka sociální; Ideály humanitní; Česká otázka; Nutnost revidovati proces Polensky –
hilsneriáda
b) Edvard Beneš (1884 – 1948) – sociologie politiky
– zabýval se problémem politického stranictví, dějinami idejí…
c) Josef Král – pozitivismus
současnost:
a) Milan Petrusek
b) Erazim Kohák
c) Jan Keller – sociologie životního prostředí
* v ČSR byla sociologie zakázána: 1944 – Říší; 1949 – buržoazní a a imperialistická pavěda až do roku 1990
—————————————————————————
◆ Stáhnout práci v PDF ◆ ◆ Upozornit na chybu ◆
◆ Učebnice k maturitě ◆ ◆ Maturitní kurzy◆
◆ Učebnice k VŠ přijímačkám◆ ◆ Kurzy na přijímačky◆
—————————————————————————
