Společenská struktura – maturitní otázka

 

   Otázka: Společenská struktura

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Eva

 

1. SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE

Označuje sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti. Zjednodušeně řečeno je stratifikace výsledkem sociální nerovnosti jedinců ve společnosti, promítající se do hierarchického uspořádání různých typů sociálních uskupení. V sociologii se se pro vyjádření sociální stratifikace používá nejčastěji konceptu sociálních vrstev (strat). Každého člověka můžeme zařadit do určité sociální vrstvy například podle jeho věku, vzdělání nebo přístupu k určitým statkům a službám.

  • Stratifikační teorie vychází z prací Maxe Webera ­ zatímco třída vypovídá pouze o ekonomickém zařízení, stratum zohledňuje i mocenské postavení a sociálně kulturní dovednosti

Sociologové obvykle užívají 3­7 základních stratifikačních kritérií a strukturních řetězů.

 

Například:

● Demografická struktura: pohlaví, věk, vzdělání

● Etnická a národnostní struktura: zachycuje obraz vztahů mezi etnickými skupinami, národnostmi a národy

● Profesní stuktura: je odvozena od dělby práce, povolání a kvalifikace

● Socioekonomická struktura: zahrnuje především vztahy a postavení v systému vlastnictví, příjmů, majetku a životní úrovně

● Struktura moci: odráží možnost a schopnost ovládat a ovlivňovat chování druhých

 

Druhy sociálních vrstev:

● Kasty: je vyloučeno dostat se za života do jiné kasty. Sociální distance mezi kastami je značná (např. ve starověké Indii)

● Stavy: do jiného stavu se za jistých podmínek lze dostat (vstup do kněžského semináře, povýšení do šlechtického stavu za zásluhy) ale daří se jen vyjímečně. Sociální distance mezi stavy je relativně velká (trojí lid ve středověku: lid­duchovenstvo­šlechta)

● Třídy: formálně neexistují bariéry přesunu mezi třídami, ale různé formy kapitálu (finanční, kulturní) ve skutečnosti výrazně omezují sociální mobilitu

 

Teorie tříd

  • Proslavena Karlem Marxem
    • Konfliktualistické pojetí tříd, které mají asymetrické postavení ○ Buržoazie (kapitalisté) vlastní výrobní prostředky (stroje, továrny a suroviny), zatímco proletariát (zejména dělníci) jen svou práci
    • Kapitalisté proletáře vykořisťují, protože si nechávají větší část hodnoty vytvořené dělníky (nadhodnota) ­ proto mezi třídami panuje napětí (třídní boj)
  • V současné době preferováno nekonfliktní pojetí tříd
    • Třídy spolupracují a navzájem se potřebují
    • Dělení na vyšší, střední a nižší třídu (každá lze dělit ještě na vyšší a nižší)
    • Stabilitu společnosti má zajišťovat střední třída: drobní podnikatelé, právníci, lékaři, vysoce kvalifikovaní dělníci atd. ­ drobnými reformami společnosti mohou získat, příliš prudkými reformami spíše ztratit, brání se jim, protože mají co ztratit
    • Moderním pojmem je takzvaná třída vědění (knowledge­class): odborníci, experti, kteří disponují informacemi, know­how, tedy nejcennějším kapitálem dneška

 

2. SOCIÁLNÍ MOBILITA

Označuje pohyb mezi společenskými pozicemi v různých strukturách, neboli přesun z jedné společenské vrstvy do druhé. Rozlišujeme mobilitu vertikální a horizontální

  • VERTIKÁLNÍ MOBILITA : Přesun mezi vyššími a nižšími pozicemi v rámci společenských vrstev. Vertikální mobilita může být vzestupná (získání vysokoškolského diplomu nebo povýšení v práci) nebo sestupná (degradace vojáka za trest). Charakteristické pro změnu pozice na vertikální ose je současná změna statusu.
  • HORIZONTÁLNÍ MOBILITA : Především prostorové přemisťování. V rámci horizontální mobility nedochází ke změně statusu.

 

SOCIÁLNÍ STATUS

Pojem zavedl antropolog Ralph Linton a chápal ho jako objektivní místo člověka ve společnosti. Status vyjadřuje místo člověka v hierarchizované struktuře společnosti. Každý status je spojen s určitou mírou ocenění ze strany druhých a je svázán s výkonem určité role. O tom, jaký status zaujme jedinec ve společnosti, rozhodují kritéria označovaná jako ukazatele statusu. K těm patří například ekonomické postavení, vzdělání, mocensko politické postavení, životní styl, způsob bydlení, prestiž a další. Rozlišujeme status připsaný a získaný.

  • Připsaný (askriptivní) status: Jedinec ho nabývá bez vlastního přičinění, např. dědictví
  • Získaný status: Jedinec ho nabývá na základě vlastního úsilí. Za získaný status je možné považovat např. dosažené vzdělání, velikost vlastním úsilím získaného majetku a podílu na moci atd.

 

TEORIE ELIT

● Představována zejména italskými teoretiky ­ V. Pareto, G. Mosca, R. Michels

● Proslavena Millsovou srudií “Mocenská elita”

● Koncept “velké trojky” ­ skutečnou moc mají v USA vůdci armády, politiky a ekonomiky

● Společnost je vždy tvořena úzkou skupinou schopných a vládnoucích ­ elitou ­ a ovládanou většinou ­ masou

 

3. MODELY SPOLEČNOSTI

● Kastovní typ: více osob je v nižších vrstvách, mezi vrstvami jsou velké rozdíly, např. starověká Indie

● Hierarchický (pyramidový typ): v horních patrech je nejmenší počet osob a největší koncentrace majetku a moci, např. absolutistické feudální státy, organizace armády

● Nivelizovaná společnost: rozdíly jsou malé, může působit demotivujícím způsobem na pracovitější a schopnější členy společnosti, např. společnosti reálného socialismu

● Diferencovaná společnost se silnou střední vrstvou: vysoká možnost sociální mobility, snaha získat vyšší status je motivačním faktorem, zároveň sociální systém brání padnout pod hranici chudoby . Silná střední třída stabilizuje společnost. Ideál ke kterému se snaží blížit moderní vyspělé kapitalistické státy

 

4. TRADIČNÍ A MODERNÍ SPOLEČNOST

TRADIČNÍ

  • Venkovské komunity, všichni se znají
  • Vznik před průmyslovou revolucí, urbanizací
  • Velká sociální kontrola
  • Stabilita, riziko stagnace
  • Převažuje askriptivní status
  • Svět je interpretován na základě zkušenosti, často víra v nadpřirozené jevy
  • Vládne úzká vrstva, hierarchický model, kasty a stavy
  • Malá dělba práce, velká závislost na přírodě, většina obyvatel pracuje v zemědělství, komunity jsou relativně soběstačné

 

MODERNÍ

  • Městská anonymní společenstva
  • Vznik po průmyslové revoluci
  • Menší kontrola, více svobody i zločinu
  • Rychlý společenský vývoj, riziko chaosu
  • Dosažený status
  • Místo náboženského nastupuje vědecké chápání světa, sekularizace
  • Vstup mas do politiky, cílem je politická rovnost a rovnost před zákonem, třídy
  • Vysoká míra dělby práce a specializace, velká vzájemná závislost, klesá podíl zemědělského obyvatelstva






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: