Stát – maturitní otázka ZSV (3)

 

   Otázka: Aristoteles

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Kar

 

Stát ≈ formy vlády, státní zřízení, samospráva/demokracie a volební systémy

  • forma politické organizace lidské společnosti, vyznačuje se sdružením obyvatel určitého území v právní celek
  • státní moc je nezávislá. vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám

 

znaky státu

  • ohraničené území – půda, vzdušný prostor, vodstvo
  • organizace státu – administrativní aparát, soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
  • právo – schopnost samostatně o něčem rozhodovat v právních vztazích
  • obyvatelstvo – občani
  • státní suverenita – vnitřní (=nezávislost státní moci na jiném pol. subjektu uvnitř státu), vnější (=právo státu uzavírat mezinárodní dohody a smlouvy)
  • ozbrojená složka

 

mezinárodně-právní subjektivita

  • Stát je hlavním subjektem mezinárodního práva, důležitá pozice díku tomu, že jeho suverenita není odvozena od žádné jiné moci.
  • Stát je považován za entiku který má- stale obyvatelstvo, vymezené území, vládu a způsobilost vstupovat do vztahu s ostatnímý státy

 

teorie vzniku státu

  • teorie náboženská
    • patří k nejstarším
    • stát vzniká a existuje z boží vůle a odráží božskou dokonalost —> božský původ státu
  • teorie patriarchální
    • stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
    • monarcha hraje roli otce v rodině
  • teorie mocenská
    • stát vzniká vládou mocnějších nad silnějšími
  • teorie násilí
    • vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly, např. podmanění
  • teorie smluvní
    • stát vzniká smlouvou mezi občany, kteří se svobodně vzdají části své suvereniti ve prospěch celku

 

funkce státu

I) vnitřní :

  • právní – stát funguje na základě práva, př. zajištění respektování právního řádu
  • ekonomická – stanovení podmínek pro chod ekonomiky, má zabezpečit dobré fungování ekonomiky státu, např. sleduje nezaměstnanost a inflace
  • bezpečnostnízajišťuje bezpečnost občanů a jejich majetku i vnitřní zabezpečení státu, jeho orgánů a institucí na státním území
  • sociální – zajištění občanů v nemoci, ve stáří a při ztrátě prostředků obživy
  • kulturní – péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj kultury, rozvoj školství, vědy a výchovy

 

II) vnější:

  • diplomacie – zajištění vztahu s dalšími státy
  • obranná – obrana území před případným napadením a udržení mezinárodní bezpečnosti
  • regulace zahraničního obchodu – stanovení podmínek a okolností pro zahraniční obchodní vztahy

 

státní moc

  • záruka demokracie, že státní moc nebude zneužita proti občanům
  • moc není soustředěna do jednoho státního orgánu, rozlišujeme tři složky

 

moc zákonodárná (LEGISLATIVA)

  • ve své pravomoci má vydávání zakonů
  • zastupuje ji parlamet, pravomoc určuje ústava
  • schvaluje program vlády, rozpočet
  • parlament se dělí na dvě komory- poslanecká sněmovna a senát

 

—> poslanecká sněmovna

  • tvoří ji 200 poslanců
  • v čele je předseda poslanecké sněmovny- volen poslanci
  • předseda zahajuje, končí jednání, navrhuje pořadí projednávaných zákonů
  • podle stranické příslušnosti poslanci vytváří poslanecké kluby

—> senát

  • tvoří ho 81 senátorů
  • každé dva roky se vymění jedna třetina členů
  • senát zastupuje poslaneckou sněmovnu v případě jejího rozpuštění
  • jedná se o brzdu poslanecké sněmovny
  • schvaluje nebo vrací zákony

 

moc výkonná (exekutiva)

  • tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím
  • vláda je tvořena premiérem, místopředsedou a ministry
  • prezident jmenuje premiéra a následně dle jeho návrhu i ostatní členy
  • vláda po svém jmenování musí získat důveru Posl. sněmovny, která také může kdykoliv vyslovit nedůvěru→ vláda musí podat demisi.
  • Každý minist má na starosti jiný rezort: Školství, financí, zdravotnictví, dopravy

 

soudní moc (jurisdikce)

  • tvořena ústavním soudem a soustavou soudů
  • soudy jsou nezávislé
  • soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní
  • Ustavní soud (v Brně) – dohlíží na dodržování ústavy, zda nejsou porušována lidská práva nebo jestli není přijatý zákon v rozporu s ústavou a práv. řádem

– skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem

 

– Soustava soudů:

  • Nejvyšší soud (Brno)
  • Nejvyšší správní soud (Brno)
  • Vrchní soud (Praha a Olomouc)
  • Krajský soud (v krajských městech)
  • Okresní soud (v býv. Okresních městech)

 

ústava

  • Ústava rigidní– pro změnu je zapotřebí souhlas vyššího počtu hlasujících
  • Ústava flexibilní– k její změně je stačí běžný způsob hlasování, lze ji změnit prostým zákonem

 

Formy vlády

DEMOKRATICKÁ (vláda lidu)

–     státní forma, umožňující účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu

  • jejich účast může být buď přímá (hlasování – referendum) nebo nepřímá (zastupitelská, reprezentativní)
  • umožňuje občanům v pravidelných obdobích volit své zástupce (poslance), kteří vykonávají státní moc za své voliče
  • protikladem demokracie je diktatura

 

NEDEMOKRATICKÁ (=vládne jen úzký okruh osob, nebo dokonce jedinec)

  • aristokracie (vláda privilegovaných – šlechty)
  • byrokracie (úřednická vláda)
  • plutokracie (moc v rukou vyšší vrstvy – vláda úzké skupiny bohatých, forma oligarchie)
  • oligarchie (vláda privilegované vrstvy magnátů)
  • monokracie (vláda jedince, samovládce, diktátora)

Monarchie a republiky

  • monarchie – zaručuje dědičnou, doživotní vládu jednoho panovníka
    • absolutní (neomezená) – panovník má veškerou moc
    • konstituční (omezená) – moc panovníka omezena ústavou, resp. parlamentem

 

  • republika – hlava státu volena v řádných volbách lidem nebo parlamentem na základě ústavy, omezené volební období, státní moc se odvíjí od lidu, státní moc je rozdělena: moc zákonodárná, výkonná a soudní
    • parlamentní – vedoucí postavení má parlament složený z poslanců (ČR, SR)
    • prezidentská – v čele prezident, který plní výkonné moci, neexistuje předseda vlády (USA, Rusko)
    • semiprezidentská – prezident má vyšší pravomoci než parlament, ale nižší než v prezidentské (Francie, Polsko, Finsko)
    • kancléřská – dominantní postavení má kancléř, prezident volen parlamentem (Německo)

 

státní zřízení

unitární stát

  • je jednotný, s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území státu
  • ČR, SR, Itálie, Polsko, Nizozemsko

 

federace

  • spolkový stát, vzniklý spojením více států, které se vzdaly části své suverenity ve prospěch celku
  • jednotlivé části mohou mít vlastní ústavu, zákony i dvojí soustavu nejvyšších stát. orgánů
  • mají společnou hlavu státu, měnu, armádu, zahraniční politiku
  • Německo, USA, Indie, Rakousko

 

konfederace

  • svaz států
  • smluvní sdružení samostatných států, které úzce spolupracují
  • zachovní vlastních ústav i občanství
  • vytváří orgány pro společné zajištění obrany, zahr. politiky, příp. zahraničního obchodu a měny
  • Commonwealth of Nations

 

demokracie

  • forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu

 

  • základní podmínky demokracie:
    • existence právního státu – existující demokratické právní normy a systém, jak je uplatňovat

 

  • základní hodnoty demokracie:
    • svoboda – odpovědnost ( můžeme se svobodně rozhodnout, ale neseme za sebe zodpovědnost )
    • rovnost – spravedlivost

 

  • druhy demokracie:
    • přímá (referendum) – založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných
    • nepřímá (zastupitelská) – občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně –> volený zástupce

 

  • principy demokracie:
    • suverenita lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci)
    • cílem státní moci je sloužit všem občanům (stát slouží lidem, nikoli lidé státu)
    • rozdělení státní moci na složku zákonodárnou, výkonnou a soudní
    • parlamentarismus (legislativa je pravidelně obnovována – volby)
    • právní stát (vztah občana a státu je vymezen právním řádem)
    • dodržování všech základních lidských práv a svobod
    • politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, nedbají na ochranu menšin
    • právo na svobodné vlastnictví a svobodné podnikání
    • sociální spravedlnost v otázkách ochrany a sociálně ekonomického zabezpečení sociálně slabých – staří, nemocní, nezaměstnaní apod.
    • svoboda tisku a projevu

 

právní stát

  • vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva
  • právní řád stanoví i pravidla chování státních orgánů, aby nemehla být jejich moc zneužitelná proti občanům
  • stanovuje pravidla chování občanů ve státě
  • prosazována vláda práva

 

rovnost

  • Rovnost příležitostí– jedním ze základních principů demokracie, každý by měl dostat stejnou příležitost, bez rozdílu na pohlaví, národnost, či barvu pleti
  • Rovnost politická– lidi jsou si lidsky i politicky rovni. 1 člověk=1 hlas
  • Rovnost před zákonem– povinnost aplikovat zákon takovým způsobem, aby bylo uplatněno právo, bez jakéhokoliv popírání práv, diskriminace a nebylo nijak rozlišováno mezi lidmi (pohlaví, věk..)

 

svoboda

  • stav bytosti, jednající na základě vlastní vůle, nezávisle na svém okolí
  • Formální svoboda= nedosažitelná pro část společnosti- svoboda pohybu X nedostatek peněz.
  • Reálná svoboda= možnost, kterou může, ale nemusí jedinec naplnit

 

spravedlnost

  • Vyrovnávací– přiměřený trest
  • Rozdělovací– kde se mezi několik subjektů rozdělují požitky nebo břemena, např. při dělení dědictví nebo kořisti, při rozdělování daní a podobně.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: