Ústava České republiky – maturitní otázka (3)

 

   Otázka: Ústava České republiky

   Předmět: Společenské vědy, Politologie

   Přidal(a): Diana

 

 

Pojem a význam Ústavy

  • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
  • je základním právním předpisem státu, ostatní NPA musí být v souladu s Ústavou, vycházejí z jejích ustanovení
  • z hlediska právní síly náleží mezi ústavní zákony, je tedy předpisem nejvyšší právní síly
  • Ústava může být rušena, měněna nebo doplňována jen ústavním zákonem
  • předpisy nižší právní síly s ní nesmějí být v rozporu
  • změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná

 

Struktura Ústavy ČR

Preambule

  • slavnostní prohlášení bez normativního obsahu

Hlava první = Základní ustanovení charakteristiky státu

  • jsou zde uvedeny základní prvky právního státu, dělba moci, politický systém, vymezení území ČR, státní občanství, státní symboly (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť, státní hymna)

Hlava druhá = Moc zákonodárná

Hlava třetí = Moc výkonná

Hlava čtvrtá = Moc soudní

Hlava pátá = Nejvyšší kontrolní úřad

  • nezávislý ústřední orgán, který kontroluje o hospodaření se státním majetkem a o plnění státního rozpočtu

Hlava šestá = Česká národní banka

  • má postavení ústřední banky státu, hlavním cílem její činnosti je péče o stabilitu měny

Hlava sedmá = Územní samospráva

  • zakotvuje členění ČR na obce (základní územní samosprávné celky) a kraje (vyšší územní samosprávné celky)

Hlava osmá = Přechodná a závěrečná ustanovení

  • stanoví přechod dřívější právní úpravy na stávající (Česká národní rada -> Poslanecká sněmovna), obsahuje Ústavní pořádek (Ústava, LZPS, Ústavní zákony týkající se státních hranic a zákony po 6. červnu 1992) a stanoví účinnost ústavního zákona

 

Moc soudní

  • moc soudní náleží nezávislým soudům
    civilněprávní – rozhodování sporů mezi stranami, pokud tyto spory vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů
    trestněprávní – rozhodování o vině a trestu za trestné činy
    správněprávní – přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí vydaných orgánem veřejné správy ústavněprávní – rozhodování o ústavnosti zákonů a mezinárodních smluv a o zákonnosti jiných právních předpisů

 

Orgány moci soudní

  • soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy
  • soustava soudů:
    • Ústavní soud
    • Soustava obecných soudů

 

Soudy

  • jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům
  • jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy

 

Ústavní soud

  • Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti
  • Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenování na dobu deseti let
  • soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu
  • soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání
    pravomoci Ústavního soudu
  • rozhoduje o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů anebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
  •  o Ústavní žalobě na prezidenta republiky
  • o návrhu prezidenta republiky o zrušení Senátu a Poslanecké sněmovny

 

Nejvyšší soud

  • je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů
  • rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích
  • rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů
  • vydává sbírku soudních rozhodnutí
  • rozhoduje v senátech (předseda + 2 soudci) nebo velkých senátech – kolegiích (9 soudců)
  • sídlí v Brně

 

Nejvyšší správní soud

  • je vrcholným soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví
  • zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o řádných opravných prostředcích
  • sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví
  • sídlí v Brně

 

Vrchní soudy

  • dbají na výklad zákonů a ostatních právních předpisů
  • rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy
  • rozhodují o mimořádných opravných prostředcích
  • rozhodují v senátech (předseda + 2 soudci)
  • sídlo v Praze je pro Čechy
  • sídlo v Olomouci je pro Moravu a Slezsko

 

Krajské soudy

  • koná řízení v prvním stupni (o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest
  • koná řízení ve druhém stupni, jako soud odvolací ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy
  • rozhoduje v senátech
  • v Praze je to městský soud, sídlí v původních krajských městech

 

Okresní soudy

  • koná řízení v prvním stupni (o trestných činech, pokud za ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice nedosahuje 5 let a pokud za ně nelze uložit výjimečný trest)
  • rozhoduje samosoudce nebo senát
  • mají sídla v okresních městech, v Praze vykonává jeho působnost soud obvodní a v Brně vykonává jeho působnost soud městský

 

Pravomoci soudů

  • soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům
  • jen soudy rozhodují v trestních věcech o vině a trestu za trestné činy

 

Imunita

  • je prostředek pro zvýšenou ochranu osob, zpravidla ústavních činitelů (prezident, poslanec, senátor, soudce ústavního soudu a soudce)
  • jedná se o vynětí z obecně platného právního režimu
  • hmotně právní imunita (exempce) = osoba není trestně odpovědná
  • procesně právní imunita (exempce) = osoba sice je trestně odpovědná, ale nelze pokračovat v trestním řízení

 

Prezident republiky

  • se spácháním přestupku – nelze ho stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt po dobu výkonu jeho funkce
  • se spácháním trestného činu – nelze ho trestně stíhat po dobu výkonu jeho funkce
  • trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno
  • s možností zadržení – nelze jej zadržet po dobu výkonu jeho funkce
  • může být stíhán pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu se souhlasem Poslanecké sněmovny

 

Poslanec a senátor

  • nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
  • nelze trestně stíhat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo  jjich orgánech, podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem
  • má právo odepřít svědectví a skutečnostech, které se dověděl v souvislosti s výkonem svého mandátu a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem
  • se spácháním přestupku – podle z. č. 250/2019 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají o projednání přestupku v disciplinárním řízení
  • se spácháním trestného činu – nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem, odepře-li komora souhlas je trestní stíhání vyloučeno podobu trvání mandátu
  • s možností zadržení – lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté
  • příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je členem
  • nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit
  • na své následující schůzi rozhodně komora o přípustnosti trestního stíhání

 

Soudce Ústavního soudu

  • se spácháním přestupku – jednání soudce Ústavního soudu, které má znaky přestupku podle z. č. 250/2019 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je kárným proviněním
  • se spácháním trestného činu – nelze je trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání vyloučeno po dobu trvání funkce
  • s možností zadržení – lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté
  • příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu, nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit
  • na své následující schůzi rozhodne Senát o přípustnosti trestního stíhání

 

Soudci obecných soudů

  • se spácháním trestného činu – pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat jen se souhlasem prezidenta republiky
  • s možností vzetí do vazby – pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: