Ústava – maturitní otázka (3)

 

Otázka: Ústava

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Klára Šímová

 

 

Obsah:

  • Místo ústavy v právním řádu
  • Princip brzd a rovnováh
  • Český ústavní vývoj
  • Listina základních práv a svobod
  • Ústava ČR

 

Místo ústavy v právním řádu

  • ústava (konstituce) je zákl. zákon státu, právní akt nejvyšší právní síly, dokument, kt. ustavuje (konstituuje) stát, definuje jeho cíle, formu a vztah k občanům skrze stanovení základních principů organizace veřejné moci a územní samosprávy
  • smysl ústavystabilizační role v životě spol., kt. je zárukou řádu a předpokladem zachování svobody všech občanů
  • opírá se o teorie:
    • teorie společenské smlouvy a přirozených práv
    • teorie suverenity lidu – zakotvena demokracie jako vláda lidu
    • princip oddělení moci – moc zákonodárná, soudní a výkonná
      • systém brzd a rovnováh, zamezuje uspořádání moci tak, aby byla soustředěna do jednoho centra
    • koncepce legitimní omezené většinové vlády (-> politická rozhodnutí vycházejí ze svobodné vůle většiny, ale důsledky rozhodnutí nezasahují do základních práv a svobod jedince nebo menšin)

 

Dělení ústavy:

  • psané – tvořeny 1 dokumentem, kt. má speciální uzákonění – většina států: ČR, USA
  • nepsané – tvořeny různými dokumenty, ústavními zvyklostmi a precedenty – VB
  • flexibilní – relativně snadno změnitelné a doplnitelné
  • rigidní – pro její změnu jsou stanovena speciální pravidla – zapotřebí vyššího počtu    hlasujících než v 1. případě

 

ústavní stát – stát, kde lid vykonává státní moc

legitimita – akceptovaná státní moc, jejímiž příkazy se lidé dobrovolně řídí

 

Princip brzd a rovnováh

  • princip dělení státní moci
  • John Locke – anglický filosof – „panovník by měl být zodpovědný za své činy“
  • na to navázal Montesquieu – kniha „O duchu zákonů“
  • dělení státní moci na výkonnou, zákonodárnou, soudní

 

Princip oddělení státní moci a princip brzd a rovnováh
Legislativa Exekutiva Jurisdikce
Legislativa vydává zákony právo suspenzivního (částečného) veta právo zrušit zákon
Exekutiva parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidentovo veto vykonává zákony právo zrušit nařízení vlády
Jurisdikce * právo udělení milosti, amnestie vykládá zákony

 

Český ústavní vývoj

  • až do roku 1848 byla habsburská monarchie absolutistickým státem a české země byly spravovány v souladu s Obnoveným zřízením zemským
  • uzákonění porážky českých stavů na Bílé hoře (8. 11. 1620); vydal v roce 1627  Ferdinand II. Štýrský
  • 1848 – DUBNOVÁ (Pillersdorfova) ústava; OKTROJOVANÁ (udělená) = ustanovena shora bez projednání v parlamentu – zástupci lidu
    • vydal ji císař Ferdinand I. 25. 4. 1848 během revoluce
    • navrhovala dělbu moci:
      • výkonná: císař – ponechával si značné pravomoci (zahraniční politika, armáda) a v legislativním procesu schvalování zákonů mu zůstávalo právo veta
      • soudní: soustava nezávislých soudů
      • zákonodárná – dvoukomorový parlament:
        • členové  horní komory měli být ustavováni jmenováním
        • členové dolní komory
    • zákony měly být přijímány oběma komorami a konečné slovo měl panovník – bez jeho souhlasu nemohl zákon vstoupit v platnost – císař měl právo veta -> absolutismus
    • nevstoupila v platnost
    • volební cenzus – omezoval účast v politice pouze na majetné – dělnictvo, služebníci a sociálně potřební měli být zbaveni volebního práv
    • volební kurie – třída voličů, která volí odděleně od jiných tříd
  • 1849 – BŘEZNOVÁ (Stadionova) ÚSTAVA
    • panovník měl spolu s parlamentem zákonodárnou moc a spolu s ministry měl i výkonnou moc
    • k ústavě byla vydána i listina základních občanských práv, jež však mohla být pozastavena vládou
    • nebyla nikdy realizována
  • 1861 – ÚNOROVÁ (Schmerlingova) ÚSTAVA
    • Rakouské císařství se mění na konstituční monarchii
    • zřízen zákonodárný sbor = ŘÍŠSKÁ RADA
      • Poslanecká sněmovna (volena zemskými sněmy)
      • Panská sněmovna (jmenovaná císařem)
    • výkonnou moc měl císař
  • 1867 – PROSINCOVÁ ÚSTAVA platila do r. 1918
    • vznik Rakouska-Uherska
    • Uhry – velmi silné postavení – jednotné Rakouské císařství se fakticky rozdělilo na dva celky nazývané Předlitavsko a Zalitavsko
    • konfederace = společný panovník, finance, armáda, zahraniční politika
  • 1873 – přímé volební právo do říšské rady
  • 1907 – zavedeno všeobecné, tajné, rovné a přímé hlasovací právo; aktivní od 24 let a pasivní od 30 let
  • 1918 – volební právo žen
    • květen 1918 – Pittsburská dohoda
      • zaručovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk
    • leden 1918 – W. Wilson – „14 bodů“
      • práva na sebeurčení národů Rakouska-Uherska
    • 18. 10. 1918 Washingtonská deklarace
      • (vydána v Paříži) – prohlášení československé nezávislosti exilovou vládou (T. Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš)
      • V deklaraci se mimo jiné uvádí:
        • Československý stát bude republikou – bude zaručena úplná svoboda svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního…
    • 1918 – PROZATÍMNÍ ÚSTAVA
      • nový stát bude demokratická republika, moc bude rozdělena na tři nezávislé složky:
        • revoluční národní shromáždění:
          • dolní komora – Poslanecká sněmovna: měla 300 členů volených na 6 let
          • horní komora – Senát: měla 150 členů volených na 8 let
        • prezident – volen Národním shromážděním na 7 let, od 35 let
        • vláda
  • 30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda
    • byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah A. Hitlera rozbít demokratické Československo
    • N. Chamberlain (Velká Británie), É. Daladier (Francie), A. Hitler (Německo) a B. Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. 10. 1938 odstoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu
  • Benešovy dekrety
    • vyšší právní síla než ústava
    • právní předpisy s mocí zákona, přijímané československou vládou v exilu od 21. července 1940 do 27. října 1945; celkem 143 dekretů
  • 1948 ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
    • formálně zachovávala některé rysy charakteristické pro pluralitní demokracii (oddělení mocí, zakotvení základních práv a svobod, nezávislé soudnictví atd.)
    • skutečné ústavní poměry se od jejího znění téměř kompletně odchylovaly
  • 1960 – ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
    • socialistická československá republika
    • státní znaky, KSČ
  • Ústavní zákon o československé federaci (1968)
    • ledna 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace
    • Federální shromáždění – zákonodárný sbor federace – dvoukomorové:
      • Sněmovna lidu: 200 poslanců a byla volena na 4 roky
      • Sněmovny národů: 150 poslanců, přičemž 75 bylo voleno
        v České republice a 75 ve Slovenské republice
  • CHARTA 77
    • za komunistického režimu v Československu byla porušována základní lidská práva a svobody, k jejich dodržování se přitom komunistický režim v ČSSR zavázal podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 v Helsinkách
    • Jan Patočka a Václav Havel – jedni z prvních mluvčích Charty 77
  • listopad 1989
    • počátek pádu komunistického režimu v Československu a počátek dalekosáhlých společenských změn
    • z ústavy odstraněna vedoucí úloha strany KSČ
  • 1990 – Československá federativní republika
  • 1990 – 1992 – Česká a Slovenská Federativní Republika
  • Současná platná Ústava České republiky byla přijata Českou národní radou 16. 12. 1992

 

Listina základních práv a svobod

  • přijata v r. 1992, součástí ústavního pořádku – vznikla na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv (přijata OSN)
  • Listinou se ČR řadí mezi demokratické státy
  • ombucman A. Šabatová
  • skládá se z preambule a 6 hlav (44 článků):
    • Obecná ustanovení
    • Lidská práva a základní svobody
      • lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti a právech, tato práva jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
    • Práva národnostních a etnických menšin:
      • chrání před diskriminací, násilným tlakem většinového národa před násilnou asimilací
    • Hospodářská, sociální a kulturní práva
      • garantují jistou úroveň života, kt. pro jednotlivce znamení důstojnou existenci a umožní mu rozvíjet jeho osobnost
    • Právo na soudní a jinou právní ochranu
      • zajišťuje korektnost a spravedlnost soudního jednání
    • Ustanovení společná

 

Ústava ČR

  • ústavní zákon č. 1/1993
  • skládá se z preambule (slavnostní úvod do ústavy) a 8 hlav
  • Hlava I – Základní ustanovení
    • článek 3 – Základní listina práv a svobod jako součást ústavního pořádku
      • ČR je svrchovaný, jednotný a nezávislý demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana
    • rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní
    • vymezuje jakým způsobem se mění ústava – ústavními zákony
    • mezinárodní smlouvy nadřazené zákonům ČR
    • hranice státu, hlavní město, státní symboly (velký a malý státní znak, trikolóra,  vlajka, standarta, stát. pečeť, hymna)
  • Hlava II – Legislativa (zákonodárná moc)
    • zákonodárnou moc má Parlament:
      • Horní komora – Senát – ústavní pojistka, 81 členů nad 40 let, volba většinovým způsobem (nejčastěji dvoukolovým) po třetinách každé 2 roky, nemůže být rozpuštěn
      • Dolní komora – Poslanecká sněmovna parlamentu ČR – významnější, 200 členů nad 21 let voleni jednou za 4 roky poměrnou volbou, rozpuštění Sněmovny – mimořádná situace, prezident má tuto pravomoc, pokud se senátoři nesejdou včas n. pokud by v období voleb PS neschválila 3x vládu (po třetí vybírá premiéra předseda PS), PS vyjadřuje důvěru vládě a schvaluje rozpočet, aby mohla být usnášeníschopná, musí být přítomna alespoň jedna třetina poslanců
    • aktivní volební právo (smět volit) x pasivní volební právo (smět být zvolen)
  • Hlava III – Exekutiva (výkonná moc)
    • pojednává o pravomocech prezidenta, hlavy státu
    • prezident
      • nad 40 let, státní občanství s trvalým pobytem v ČR, trestně bezúhonný, je volen PS a Senátem
      • funkční období na 5 let, do f-ce může být zvolen max. 2x za sebou
      • pravomoci:
        • jmenuje a odvolává předsedu vlády
        • svolává a rozpouští PS
        • jmenuje ústavní soudce, zmírňuje tresty
        • podepisuje zákony (právo veta)
        • reprezentuje stát navenek
        • vrchní velitel ozbrojených sil
    • vláda – vrcholný orán výkonné moci
      • v čele premiér – tradičně pochází z nejsilnější strany, sestaví si vládu, kterou jmenuje prezident – vláda předstupuje před PS, která ji schválí (alespoň 101 hlasů)
      • má místopředsedy, jejichž počet si volí sama (nejč. podle počtu stran ve vládě)
      • sídlo: Praha – Strakova akademie
  • Hlava IV – Soudní moc
    • soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy
    • soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí
      • jmenováni prezidentem, ústavní soudci (15) ve funkci na 10 let – schváleni Senátem
      • jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat
      • funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě
    • konkrétní soudní řízení může proběhnout pouze na dvou stupních: u soudu první instance a u odvolacích soudů
    • Ústavní soudy (Brno) – ochrana ústavnosti, lidských práv, souladu v právu, výklad právních norem, dbá na dodržování volebního zákona, 15 soudců jmenovaných prezidentem na 10 let
    • soudy – nejvyšší (Brno), vrchní (Praha, Olomouc), krajský, okresní
    • soudce musí být nezávislý a nestranný, nesmí porušovat zákon, nemusí se zodpovídat ze svých rozhodnutí, bezúhonný občan, velké právní vzdělání
  • Hlava V – Nejvyšší kontrolní úřad
    • nezávislý orgán, vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a penězi
  • Hlava VI – Česká národní banka
    • centrální banka, pečuje o stabilitu měny
  • Hlava VII – Územní samospráva
    • centralizace státní moci, jejím obsahem je oprávnění samostatně spravovat zákonem vymezené záležitosti
  • Hlava VIII – Přechodné a závěrečné ustanovení






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: