Vnímání a pozornost – maturitní otázka (2)

 

   Otázka: Vnímání a pozornost

   Předmět: Psychologie (ZSV)

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

 

Význam poznáni v lidském životě

  • Člověk (organismus) je nucen orientovat se v prostředí, aby se v zájmu existence správně přizpůsobil a jednal
  • Dobrá orientace a adekvátnost jednání předpokládá kvalitní poznání
  • Poznání má 2 významy:
  • existenční
  • uspokojení základní lidské potřeby

 

Druhy poznání

  • názorné(smyslové) čití, vnímání, představy
  • abstraktní(pojmové) myšlení, řeč

 

Druhy poznávacích procesů

  • Čití- vnímání
  • Paměť-myšlení a řeč
  • Představy-přechod mezi názorným a abstraktním poznáním

 

Čití

  • Činnost jednotlivých analyzátorů
  • Výsledný efekt je tzv. počitek
  • Počitekje odraz jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, které působí na receptory člověka ve vědom. Je prvotní formou psychického spojení organismu s prostředím a orientace organismu v okolním světě

 

Anatomicko-fyziologický základ počitků

  • Odraz prostředí je zvláštním orgánem-receptorem-přeměněn v kódovanou informaci.
  • Vzniklé nervové vzruchy jsou přiváděny do centrálního nervstva, vzbuzují přiměřené reakce organismu a také určitý odraz tohoto prostředí ve vědomí člověka-hovoříme o smyslových počitcích.
  • Receptor tvoří s dostředivým nervem a příslušnou partií mozku funkční celek-analyzátor.

 

Počitkové prahy

  • Dolní počitkový (podmětový) práh nejmenší intenzita podmětů, kterou může člověk vnímat(který vyvolá počitek)
  • Horní počitkový práh- největší intenzita podmětů, který je ještě člověk schopen vnímat(který vyvolá počitek)=Podměty-podprahové nebo nadprahové
  • Rozdílový podmětový(počitkový) práh- nejmenší rozdíl mezi 2 podměty. Který ještě umožňuje postřehnout rozdíl mezi počitky

 

Smyslová citlivost:

Schopnost lidí pociťovat podměty s velmi nízkým počitkovým prahem a rozlišovat podměty s nejmenším rozdílovým prahem (malíři atd.)

 

Smyslová akomodace a adaptace (je přizpůsobení se intenzitě podnětu)

  • Pozitivníve tmě z počátku nevidíme, po chvíli začneme rozeznávat obrysy
  • Negativnípři vstupu do místností cítíme zápach, po chvíli pobytu v místnosti zápach už nevnímáme
  • Velká je adaptace k čichovým a tepelným podnětům, nejmenší je adaptace k bolestivým podnětům

 

Zákon kontrastu:

Velká intenzita podnětu , mění se vnímání intenzity podnětů (ponoříme-li zmrzlé ruce do vlažné vody, vnímáme ji jako horkou)

 

Vnímání

  • Subjektivní obraz objektivní reality vnějšího světa ve vědomí člověka. Výsledkem vnímání je vjem
  • Vnímání je výběrové tzn. všechno co nás obklopuje nemůžeme zachytit najednou .na naše smysly zpravidla působí velké množství podnětů a nervová soustava se brání přetížení

 

Vjem

  • Na rozdíl od počitků je odraz předmětů a jeho celku
  • Vjem může vzniknout v oblasti několika analyzátorů(pomeranč-vůně, chuť)
  • Vjem vzniká i v oblasti jednoho analyzátoru (zrak)
  • Vjem je složitější proces ,odráží skutečnost v celcích , není pouhým souborem počitků, je to nová vyšší kvalita vědomí, nerozložitelná na počitky

 

Smyslové vnímání

EXTERORECEPTORY(vnější)některé smyslové orgány umožňují poznávat předměty a jevy na delší vzdálenost

  • smysly dálkové (zrak ,sluch, čich)
  • smysly dotykové (chuť ,kožní receptory)-podnět se musí dotknout jejich smyslových buněk

INTERORECEPTORY(vnitřní)

  • VISCERORECEPTORY= buňky uložené v orgánech
  • buňky uložené v kloubech, šlachách, ve svalech, ve vnitřním uchu –proprioreceptory
  • Zaznamenávají polohu a pohyb těla, rovnováhu
  • Vnímání času a prostoru: vnímaný čas se liší od času skutečného. Pomaleji: v mládí, kdy se nudíme, v hodině při zkoušení ,v noci ,když mě něco bolí, když nespím
  • Sociální vnímání– vnímání lidí a vytváření se vztahu k nim

 

Vlastnosti vnímání

  • Výběrovostvybíráme pouze určité vjemy(mnohdy i podvědomě), podmíněné vlastnosti vnímající osoby(zájmy, potřeby, hodnoty, postojové orientace, citové hodnoty). Vnímány podnět nazýváme figurou, ostatní podněty pozadím
  • Zaměřenost-soustředěnost na figuru (předmět vnímání) a odsunutí jejího okolí do pozadí, vyčlenění figury od pozadí jí umožňuje lépe vnímat
  • Pregnantnost(=dotváření vjemu) –doplňování chybějící části celku př. Horní polovina písma-vidíme celek. Tendencí vnímat neúplné tvary jako celky, uplatňuje se minulé zkušenost
  • Konstantnost tentýž podmět(předmět) vnímáme stejně, ať je v jakékoliv poloze, i při jiném umístění př. klíče v zámku vnímáme jako klíče, klíče na stole vnímáme jako klíče
  • Transpozicejev podobný konstantnosti ,jevy a předměty vnímáme jako stejné, mají-li zachovanou strukturu(vztahy mezi jednotlivými částmi zůstávají nezměněny)→ Př. Melodie hraná v jiné tónině nebo na jiný nástroj
  • Individualitauplatňují se zde rozdíly ve stavbě a činnosti jednotlivých analyzátorů a stavbě nervové soustavy, uplatňuje se zde i jev apercepce (Změny se projevují: v přesnosti, v hloubce, v šířce vnímání a vlastnostech emocionálního zabarvení)
  • Apercepce-užití minulé zkušenosti při vnímání, minulou zkušenost se rozumí vědomosti a poznatky o vnímaném předmětu. Existuje přímá úměra-čím více poznatku ,tím je vnímání lepši, detailnější
  • Kompenzacenedostatek v jednom druhu vnímání(poškození zraku)můžeme vyvážit ostatními druhy vnímání. Kompenzace nenastane sama od sebe, ale je výsledkem činností, učení. Vytrvalého úsilí

 

Zvláštnosti vnímání

  • Synestezie: spolupráce jednotlivých analyzátorů, kdy vjem v oblasti jednoho analyzátoru je spojený s představovou v oblasti druhého analyzátoru např. barvy spojené se zvukem
  • Pseudoiluze: skreslené vnímání skutečnosti, kdy předmět je přítomný, ale odraz předmětu je chybný.

 

  • Objektivní = zhoršené podmínky (mlhy, šero)
  • Subjektivní=únava strach

 

Poruchy vnímání

Kvantitativní

  • snížená vnímavost(nemoc, únava)
  • zvýšená vnímavost(alkohol, léky, drogy)

Kvalitativní

  • iluze-skreslené vnímáni reálného podmětu; u lidí s duševní chorobou(lidé si myslí, že je to správně)
  • halucinace- vnímání neexistujícího podmětu

 

Rozdíly ve vnímání u jednotlivých osob (Kvalita a bohatost vjemu záleží na řadě okolností)

  • Vyspělost, citlivost a stavu smyslových orgánů
  • Celkovém stavu nervového systému
  • Předchozími zkušenostmi , znalostmi člověka o daném jevu
  • Zájmu člověka o okolní svět
  • Smyslové klamy jsou zejména zrakové a sluchové. Využíváme je při zařizování pokojů(barvy), v módě, v architektuře atd..

 

Pozornost

  • Je psychický stav člověka, který se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí
  • Vlivem pozornosti kolísá soustředěnost od úplné rozptýlenosti k úplnému soustředění
  • Za fyziologický základ pozornosti se považuje orientačně pátrací reflexy(bezděčná pozornost)
  • Je podmíněná stavem bdělosti organismu, mění se během dne i delšího časového období
    • zaměřenost vědomíje výběr podmětů z velkého množství podmětů, které působí na naše vědomí. Podměty, na které je naše vědomí zaměřeno se nazývají předměty pozornosti
    • soustředěnost vědomístupeň aktivity psychické činnosti (intenzita pozornosti).
  • Fyziologickým základem pozornosti je dominanta v mozkové kůře (ohnisko nejsilnějšího vzruchu)
  • Ohnisko vzniká podle zákona vzájemné indukce tzn. jestliže v určité části dochází ke vzruchu, v ostatních částech mozkové kůry nastává útlum

 

Druhy pozornosti

  • úmyslná(záměrná) člověk jí udržuje volním úsilím ,,Já chci“ , cílem, motivací
  • neúmyslná(mimovolní)-je vzbuzována a udržována zvláštnostmi (síla, velikost, neočekávanost, nevšednost, zajímavost) působících předmětů

 

Vlastnosti pozornosti

  • Intenzitasíla pozornosti
  • Stálostdélka soustředěnosti na jeden podmět
  • Rozdělování pozornostschopnost věnovat pozornost současně dvěma nebo více předmětů
  • Rozsah pozornostije dán počtem předmětů, které pozornost najednou obsáhne
  • Kolísání pozornostije to přenášení pozornosti u jedné části vnímaného předmětů na druhou

 

Poruchy pozornosti

  • hypoprosexiesnížená schopnost věnovat něčemu pozornost
  • hyperprosexienadměrné zaujetí. Zvýšení pozornosti
  • roztržitostneschopnost se soustředit, člověku přeskakuje pozornost z jedné věci na druhou, není schopen se soustředit

 

Činitel ovlivňující pozornost

Kladné

  • zájem o předmět(problém)
  • proces motivas
  • psychický stav-nadměrná radost

Záporné

  • psychický stav-smutek
  • fyzický stav(nemoc, únava)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: