Vývoj sociologie a užívané metody

 

   Otázka: Osobnost a její vývoj

   Předmět: Sociologie

   Přidal(a): Zuzana Směšná

 

 

1) Úvod do sociologie

  • základním zdrojem orientace v sociálním prostředí je naše individuální sociál. zkušenost získaná v průběhu života
  • naše individuální soc. zkušenost je omezená časem a prostorem, ve které žijeme
  • selský rozum=moudrost daná životními zkušenostmi
  • vědecké poznání je objektivní, cílevědomé, systematické a kriticky ověřované
  • sociologie = věda, která se zabývá společností
  • August Comte – dal jí název: societas (společnost) + logos (věda)
    • sociální chování není vrozené
    • sociologie studuje společnost jako celek a její dílčí sociální jevy, které nestudují jiné vědy
    • cíl: nalézt souvislosti mezi sociálními jevy a na základě nich předvídat
    • sociologie je věda teoreticko-empirická = má 2 poznávací funkce:
  • Teoretická – snaha vysvětlit
  • Empirická – snaha popsat
  • je také vědou multiparadigmatickou=má více východisek-více směrů, proudů, …

 

2) Historický vývoj sociologie

Protosociologie

  • období předcházející vzniku sociologie
  • zakladatel August Comte
  • otázky formulovány v rámci filosofie, etiky a politické teorie

 

Klasické období (40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol.)

  • období velkých teoretických systémů (snaha vysvětlit celek na základě 1 principu- př. z přírod. podmínek, rasové předurčenosti)
  • vznik celých řad teorií
  • období velkých osobností (Karl Max, Max Weber, Herbert Spencer)

 

20. léta 20. stol.

  • poprvé realizovány velké empirické výzkumy
  • postupně mění své zaměření (z makrostrukturálních problémů=společnost jako celek→ k problémům mikrostrukturálním = malé skupiny)
  • mění se výzkumné metody (vznik pozorování, řízený rozhovor)
  • rozvoj nových teorií (už empiricky podloženy)

 

50.-60. léta 20. stol.

  • strukturálně funkcionalistická otázka, jak se ve společnosti udržuje řád
  • konfliktualistická teorie-otázky příčin a směrů vývoje, důraz na moment změny

 

60.-70. léta 20. stol.

  • dochází k podstatné přeměně, ve středu pozornosti každodennost, všední život obyčejného člověka
  • pokusy budovat sociologii od konkrétních lidí a přecházet k větším celkům
  • hl. téma: jak konkrétní lidé vnímají sociální svět
  • vznik interpretativní sociologie

 

Současná sociologie

  • komplementární přístup-existují vedle sebe různé názory
  • sociologii charakterizuje teoretický pluralismus=uznávání mnohosti
  • základ. otázkou sociologie: „Jak je vůbec možný řád ve společnosti?“-existuje mnoho paradigmat
  • paradigma=názorové východisko, postoj

 

Teorie konsensuální

  • předpoklad, že základem sociálního řádu je nepsaná úmluva, podle kt. lidé vědomě/nevědomě dodržují pravidla umožňující jim vzájemné soužití
  • tím, že jsou odkázáni jeden na druhého a snaží se z toho vytěžit maximum
  • změnu popisují jako výsledek postupného přizpůsobování

 

Teorie konfliktu

  • tvrdí, že forma soužití vyhovuje vždy jen části
  • ostatní jsou k tomuto řádu donuceni, i když to pro ně není výhodné-jedni jsou privilegováni, druzí diskriminováni
  • ke změně dochází v důsledku střetáváním odlišných zájmů skupin společnosti

 

Teorie interpretativní

  • hl. zájmem je každodenní život běžných lidí
  • společnost existuje díky tomu, že ji řadoví členové minutu po minutě vytvářejí svým jednáním
  • celá struktura je poměrně labilní, jedinou zárukou zachování řádu je stejný způsob myšlení a reagování
  • lidé jednají zautomatizovaně

 

Komplementární přístup

  • často kombinuje tyto 3 přístupy (v současné době převládá)

 

3) Metody užívané v sociologii

Vědecké poznání

  • charakterizuje ho hloubka, cílevědomost, organizovanost, úsilí o objektivitu, o přesnost a spolehlivost výsledků

Vědecký výzkum

  • by měl být vytvořen tak, aby ho mohl kdokoli další prověřit

Vědecký fakt

  • by měl být potvrzen různými způsoby, cestami a použitím různých hledisek

 

Obecné schéma výzkumu:

  • výchozí systém poznatků
  • téma výzkumu (co, proč, jak, kde, k čemu)
  • dokumentace (záznamy o problematice, výtahy z literatury)
  • úvodní projekt (konkretizace oblasti zkoumání, volba technik zkoumání)
  • předvýzkum (ověření otázek)
  • realizace (vlastní šetření)
  • analýza získaných údajů
  • závěrečné tvrzení
  • systematizace nových poznatků (využití v praxi i teorii)

 

Základ. typy sociolog. výzkumu:

  • indukce a dedukce
    • s indukcí souvisí kvalitativní výzkum=zaměřují se na dílčí jevy a pozorují je
    • s dedukcí souvisí kvantitativní výzkum=snaží se získat co největší množství informací
  • zdroje sběru informací:
    • primární zdroje – info z rozhovorů, dotazníků, experimentů, …
    • sekundární zdroje – materiál, který už existuje

 

Metody dělíme:

  • A) metody zprostředkované výpovědí respondenta (př. technika dotazníku, rozhovoru)
  • B) metody nezprostředkované respondentem (př. technika pozorování, práce s dokumenty)

 

Sociologické techniky:

  • dotazník
    • nejčasnější
    • musí být jasný a srozumitelný pro všechny
    • je buď otevřený nebo uzavřený
  • rozhovor -základem jsou srozumitelné a promyšlené otázky
    • je to pomalá a náročná metoda, vyžaduje důkladnou přípravu
  • pozorování – nedochází k dotazování zkoumaných osob
  • experiment – záměrně měníme podmínky, při kterých provádíme samotný experiment a sledujeme způsobené změny může potvrdit nebo vyvrátit nějakou hypotézu
  • sociometrický test -používá se ke zjištění vztahů v malé skupině
  • dokumenty
  • obsahová analýza – využívá se na rozbor obsahu textů
    • je objektivní, systematická






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: